Romové v ČR dostávají v práci výrazně častěji smlouvu na dobu určitou

Zprávu s výsledky, která vychází z výzkumu o socioekonomické situaci romské populace v ČR za loňský a letošní rok, zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Zjištění je podle autorů možné zobecnit.

Od loňského září do letošního února se do výzkumu zapojilo 1268 lidí nad 16 let, kteří se cítí být Romem, umí romsky či romsky mluví aspoň jeden z jejich rodičů. Průzkum je součástí rozsáhlejšího projektu s podporou norských fondů. Jeho cílem bylo určit ukazatele a nastavit jejich pravidelné sledování a vyhodnocování. Čtyřčlenný výzkumný tým se zaměřil na vzdělávání, práci, bydlení, zdraví a zdravotní péči, chudobu či diskriminaci. Zjištění srovnával se stavem ve společnosti.

"Romská populace je v mnohem vyšší míře vystavena nejistotě v zaměstnání, když polovina zaměstnanců ve věku 20 až 64 let má uzavřenu smlouvu na dobu určitou, 20 procent z nich jsou pak dohody o pracovní činnosti. To je výrazně vyšší hodnota než pro obecnou populaci, u které je na dobu určitou zaměstnáno 6,7 procenta zaměstnanců," uvedli autoři.

Devět z deseti pracujících Romů jsou zaměstnanci, osm procent živnostníci a dvě procenta podnikatelé se zaměstnanci. Polovinu pracujících tvořili nekvalifikovaní dělníci.

Polovina všech respondentů nad 16 let měla základní školu, dalších šest procent ji nedokončilo. Tři z deseti získali výuční list. Tři procenta lidí měla maturitu. Vysokou školu vystudovalo jen pár dotázaných. Pro devět z deseti dětí si jejich romští rodiče přejí lepší vzdělání, než sami mají. U téměř poloviny dětí matky a otcové chtějí, aby měly aspoň maturitu.

Míra nezaměstnanosti Romů od 20 do 64 let dosahovala 18 procent. V české populaci jsou to podle autorů méně než tři procenta. V evidenci úřadu práce v posledních pěti letech skončila polovina dotázaných. Dvě třetiny z nich tam byly dlouhodobě, tři pětiny opakovaně. "Vysoké hodnoty ukazují na značnou marginalizaci romské populace na pracovním trhu," uvedli autoři. Z lidí, kteří byli v posledních pěti letech aspoň jednou bez práce, se 38 procent zapojilo do programů na podporu zaměstnanosti. Nejčastěji dělali veřejně prospěšné práce.

Podle zprávy část zaměstnaných Romů zřejmě pracuje v šedé ekonomice. Podle autorů to naznačuje podíl osob, které mají placenou práci bez písemné smlouvy. "V takové situaci se nachází 10,7 procenta pracujících osob," upřesnil tým.

Podle autorů se nepříznivé postavení Romů na trhu práce promítá do jejich příjmů. V Česku hrozí příjmová chudoba asi desetině obyvatel, ale polovině Romů. V exekuci bylo 17 procent dotázaných. Na bydlení vydávala přes dvě pětiny příjmu třetina Romů, v ČR to byla necelá desetina lidí. Skoro čtvrtina romských domácností měla za poslední rok nedoplatky na nájemném a úhradách za byt, v celé ČR to byla dvě procenta domácností.