Rizikové kategorie by se měly nechat očkovat na covid-19 co nejdříve. Spoléhat se na protilátky je nesmysl, říká vakcionolog Dražan

Ministr zdravotnictví i vakcinologové doporučují rizikovým osobám další dávku očkování proti covidu-19. Kdo, kdy a kterým typem vakcíny by se podle tohoto doporučení měl nechat očkovat? A jak se projevují nejnovější varianty covidu? Tomáš Pancíř se ptal dětského lékaře a vakcinologa Daniela Dražana.

Média se opět začínají věnovat covidu-19. Ministr zdravotnictví před dvěma týdny vyzýval k očkování. Vědci debatují o nových variantách. Vy jste před 10 dny pro Lidové noviny řekl, že pokud jde o covid, tak se zatím neděje nic dramatického. Platí to stále?

Čtěte také

Ano, určitě to platí stále. Pandemii máme za sebou. Myslím si, že taková rizika, jaká tady byla před 2 až 3 lety, už se tady dít nebudou. Stalo se to, v co jsme všichni velmi doufali, že se z pandemické nemoci stane nemoc endemická. To se teď stalo. Je to běžným onemocněním, ale to neznamená, že covid přestal existovat. Covid tady s námi je a zůstane, bude stále způsobovat onemocnění a bohužel stále bude způsobovat úmrtí a měli bychom se podle toho chovat. Dnes už možnosti, jak covid preventovat, bránit se mu a jak ho léčit máme, takže jsme mnohem lépe připraveni než před 3 lety.

Covid není jediné respirační onemocnění, které vy praktičtí a dětští lékaři v těchto dnech a týdnech musíte řešit. Četl jsem, že oproti těm dřívějším variantám covidu u těch současných nejsou časté specifické příznaky typu ztráty chuti nebo čichu. Jak se aktuální verze covidu projevují a dají se rozpoznat od jiných respiračních onemocnění?

Já bych se ještě rád vrátil k číslům. Ano, jsou skutečně nízká proti těm předchozím letům, ale to pořád nelze bagatelizovat, protože i v dnešní době nízkých čísel ve statistikách stále máme úmrtí na covid. Jsou to úmrtí ojedinělá, ale každý týden tam je několik úmrtí, a to nezpůsobila ani chřipka. Chřipku tady máme vždy nějakou dobu na začátku roku, v epidemiích samozřejmě umírají lidé také, dejme tomu řádově jako na covid.

Čtěte také

Ale covid tady máme úplně na začátku září, na začátku respirační sezony. Předpokládáme, že se tady s námi bude držet zase několik chladnějších měsíců, takže to nelze bagatelizovat. I když samozřejmě je to velmi optimistické z pohledu retrospektivy nebo z pohledu do předchozích sezon.

Jednotlivec na sobě nemůže poznat, zda má covid nebo jiné onemocnění. Ten virus se projevuje velmi obdobně jako jiné respirační infekce, zejména virové respirační infekce, rýmou, kašlem, bolestí v krku i systémovými projevy, teplotou, bolesti kloubů, bolesti svalů. To může dělat chřipka, může to dělat celá řada jiných virových onemocnění. Bez testování to nelze rozeznat.

Jednotlivec na sobě nemůže poznat, zda má covid nebo jiné onemocnění.

Proti těm předchozím variantám nebo zejména proti těm variantám, které cirkulovaly na začátku, mají ty viry dnes významně mírnější průběhy ze dvou důvodů. Jednak se změnila charakteristika viru samotného a je pravděpodobné, že už jeho vnitřní vlastnosti způsobují mírnější onemocnění. A máme společnost z velké části imunní díky tomu, že většina lidí covid už nějakým způsobem prodělala a mnoho lidí je očkováno. Takže jsou tu dva faktory, které dopady tohoto viru významně snižují.

Přesně před dvěma týdny doporučil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 lidem, kteří mají vyšší riziko při nákaze, aby se nechali očkovat další dávku proti covidu. Česká vakcinologická společnost také doporučuje další dávku očkování. Komu to doporučujete?

Čtěte také

My teď máme dvě kategorie doporučení. Jednak je to doporučení, které se dá říct, že je poměrně striktní a jasné bez jakýchkoliv omezení. A to jsou lidé v rizikových kategoriích, které jmenujeme stále dokola od začátku pandemie, což jsou především senioři. Pak to jsou lidé bez ohledu na věk, kteří jsou nějak závažně chronicky nemocní, ať už jde o onemocnění dýchacích cest, srdce, zejména onemocnění imunitního systému, což jsou různá nádorová onemocnění, lidé na imunosupresivní terapii.

Velmi důležité je očkování těhotných žen, protože tam je ochrana i pro ty děti a těhotenství zvyšuje riziko závažného covidu. Dále zdravotníci, kteří jsou více exponováni a je větší pravděpodobnost, že se dostanou do kontaktu s virem. Ale je tady mírnější doporučení. Dnes se ta doporučení ve světě trochu odlišují.

Například v USA je teď aktuální doporučení, je na tom vysoká odborná shoda, že se všichni od šesti měsíců výše mají očkovat před následující sezonou. V Evropě jsou doporučení měkčí, směřují více do rizikových kategorií, ale pro všechny je zde benefit z očkování, protože každý může dostat covid a výjimečně i v nerizikových kategoriích může dojít k nějakému závažnému průběhu. Takže jsou tu dvě takové kategorie doporučení. Doporučení velmi jasné a výrazné pro rizikové skupiny a doporučení benevolentnější. Kdo se chce chránit, chce pro sebe snížit riziko onemocnění i když nemá rizikové faktory, tak se také může očkovat.

Čtěte také

Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, tedy sdružení SMIS, dnes ve svém prohlášení zpochybnilo doporučení jak vaší České vakcinologické společnosti, tak ministerstva zdravotnictví. Tvrdí, že neodkazujete na žádné původní odborné studie, že to je v podstatě postavené na politických proklamacích Evropského centra pro kontrolu nemocí nebo Světové zdravotnické organizace. Můžete říci, z čeho vycházíte? Je na tom, co vám vytýká sdružení SMIS, něco?

Není na tom vůbec nic. Toto sdružení bych tady nechtěl nijak komentovat, protože bych se také asi nevyjadřoval příliš hezky.

Nechci, abyste se vyjadřoval ke sdružení, ale k té věcné podstatě, jestli vycházíte ze studií nebo politických proklamací?

Věcná podstata je poměrně jasná. Ta doporučení jsou v celém světě. Světová zdravotnická organizace není politická instituce, je to odborná instituce. ECDC, odborná instituce zaštiťuje odborníky z celého světa a ve všech zemích odborné instituce a odborné společnosti doporučení nemají úplně shodná, ale pro rizikové skupiny je to jednoznačné. To je všude stejné. Jak je to pro nerizikové skupiny jsem již říkal.

Ve všech zemích odborné instituce a společnosti nemají doporučení úplně shodná, ale pro rizikové skupiny je to jednoznačné.

Vychází to ze studií účinnosti, vychází to ze studií pro poslední varianty imunogenity, vychází to ze studie bezpečnosti. Těch studií jsou stovky, obrovské množství a jsou to všechno doporučení odborných institucí. Nemá to s politikou vůbec nic společného a bohužel tím, jak se to politizuje, to funguje méně.

Z praktického pohledu, jaké vakcíny jsou v současné době proti covidu-19 v Česku k dispozici?

V současnosti se dovezla očkovací látka pouze jednoho výrobce a je to vakcína, která už je cílená právě na nové varianty, které se označují XBB.1.5. Je jedno, jak se to označuje. Ale měla by se používat nejnovější očkovací látka. Bohužel k nám nebyla dovezená očkovací látka na nové varianty pro nejmenší děti, respektive pro žádné děti. Pro děti 5 až 11 let bude k dispozici v průběhu října, ale pro ty nejmenší děti pod pět let a bohužel ani pro ty velmi vážně nemocné, které mají také vysoké riziko covidu, tak zde není očkovací látka, která je zaměřená na současné cirkulující varianty a budeme mít pro ně k dispozici pouze původní očkovací látku.

Pokud se někdo rozhodne, že chce další dávku vakcíny proti covidu, má s tím spěchat a jít co nejdříve, nebo naopak počkat, aby vakcína byla déle účinná? Aby měl třeba víc protilátek v zimních měsících, kdy se asi vzhledem k počasí dá očekávat, že se covid bude více šířit?

Čtěte také

To je otázka velmi obtížná. Lidé v rizikových kategoriích, kteří mají vysoké riziko komplikací, by neměli čekat a měli by využít nové očkovací látky, která zde už je a měli by na očkování co nejdřív, protože stále je to běžná infekce a pravděpodobnost expozice je relativně vysoká už teď. Takže pro rizikové lidi co nejdříve.

Doporučování je v tuto chvíli velmi obtížné, protože covid oproti chřipce ještě nemá tak přesně definovanou sezonu, takže my nevíme, jak moc tady bude covidu v lednu, v březnu. A víme, že když se dnes někdo naočkuje, tak protilátky tou dobou za rok už budou zase nižší a tím pádem i ta ochrana. Takže pro zdravé lidi je těžké přesně říct, kdy se chránit nebo kdy přesně na očkování jít, ale pro ty vysoce rizikové čím dřív, tím líp.

Má smysl si třeba nechat testovat protilátky a rozhodnout se podle toho, jestli jít dříve nebo později? Dá se z toho taková rada odvodit?

Nemá to vůbec žádný smysl. Nedá se z toho vůbec nic odvodit. Nemá to pro doporučení očkování žádný význam. Je to od začátku epidemie a nemělo by se to dělat.

Za jakých okolností by měli rodiče proti covidu nechat očkovat své děti? Je možné naočkovat se proti covidu i chřipce zároveň? A co říkají odborné studie o vedlejších účincích očkování proti covidu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související