Religionista Kozák: Konspirační teorie nejsou omyl, umožňují lidem orientaci ve světě

27. duben 2021

Většina z nás si aktivně neuvědomuje podivuhodnost a zázračnost světa. Potřeba spirituality nebo víry je konkrétní forma touhy člověka po tom, ochutnat kouzelnost tohoto světa, vysvětluje religionista Jan Kozák. Podobně funguje potřeba mýtů: lidská bytost má dimenzi emocionální, tělesnou, hlubině psychologickou – a mytologie oslovuje člověka v jeho celku, dává mu orientaci ve světě, říká. Jaké mýty mohou být nebezpečné? A jak porozumět světu konspiračních teorií?

Hranice mezi hnutím a náboženstvím jsou mlhavé. V sekulárním světe existuje celá řada zajímavých, někdy i nebezpečných fenoménů, která se nezývá alternativní spiritualitou. Srůstá se v ní ohromné množství tradic (moderní ezoterika, čakry, astrologie a další) a produkuje také nedávný fenomén, tzv. konspiritualitu (od konspiračních teorií).

Čtěte také

Konspirace: novodobý mýtus

Jak Kozák spolu s dalšími vědci, religionisty a antropology, chtějí prozkoumat tento fenomén: „Nechceme šířit vyšší pravdu, ale nejdřív pochopit, kde se to bere. Vnímáme totiž podobnost s náboženstvím, takže k tématu zaujímáme jiný postoj. Myslíme si, že to není omyl, ale silné symbolické světy, které lidem umožňují orientaci v životě,“ přibližuje.

Zastánce konspiračních teorií žene silný emocionální náboj. Jsou velmi nespokojení a přestřelí to – proto se tomu často říká „vyháknutá sociální kritika“. „Většina kritických lidí k tomu má nakročeno: ne k extrémům na hranici šílenství, ale ke zpochybňování toho, co čtou třeba v médiích,“ usmívá se vědec.

Jan A. Kozák pracoval na univerzitě v norském Bergenu, do češtiny přeložil Tolkienovy Eposy a severskou Ságu o Hervaře. Vydal monografii o bohu Óðinovi. Přednášel v Reykjavíku a na Oxfordu. Zabývá se mytologií v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerztiy Karlovy.

Poznat význam alternativních teorií

Proč má cenu se tímto fenoménem zabývat? „Pokud necháme určitou část společnosti plavat a nebudeme s ní komunikovat, začne se radikalizovat. Proto se pokoušíme konspirační teorie překládat‘,“ vysvětluje Jan Kozák.

Například chemtrails je přestřelený výraz pro přechemizovanou civilizaci. Jíme spoustu antibiotik a pesticidů, zvyšují se alergie, deprese... a tohle je pokus šmahem to vysvětlit. Lidé sloučí množství nepříjemných pocitů do jednoho obrazu – a přesně tak funguje mytologie.“

autoři: Lucie Výborná ,

Související