Kybernetická válka zatím neprobíhá, útoky hackerů jsou spíš zastrašování, říká plukovník

Kybernetické zbraně mohou mít obrovský efekt, mohou ovlivnit průmyslové systémy, ale v současnosti nejsou technologicky natolik rozvinuté, aby se daly označit za zbraně hromadného ničení. „Nemají přímý vliv na lidské životy,“ vysvětluje plukovník. „Jsou to akty demonstrace síly nebo součástí zastrašování.“

Host Studia Leonardo: prof. Michal Pěchouček o nebezpečích kybernetických útoků

• Upravit
• Smazat

Současná rizika a podoby kybernetických útoků budou tématem čtvrtečního vědeckého interview.

Každý z nás zná pojem hacker, ale kdo to je a co dokáže? „Hackeři jakožto útočníci jsou vždy o krok napřed. Vybírají si cíl a místo, mají výhodu překvapení, místa a času, ale nejsou napřed o několik úrovní.“ Útočník se přitom hledá velice těžko: „Máte-li schopnost proniknout do systému, umíte za sebou zamést stopy,“ říká Miroslav Feix.

Plukovník se ohrazuje vůči pojmu kybernetická válka v souvislosti s dezinformacemi. „Dezinformace tu vždycky byly: zhoršují kvalitu a naše prožívání politického systému, ale nemění politický systém jako takový. Politický boj je práce se sliby, s informacemi, dřív se tomu říkalo propaganda…“ Je opatrný také u samotného slova válka: „To je pro mě jeden státní aktér a tisíc mrtvých za rok.“

Na pravidlech kybernetické války se zatím pracuje. „Pravidla války je definice toho, co můžete a nemůžete. Neměla by se dít genocida, neměly by být napadány nemocnice a náboženské instituce.“ Podobná pravidla by měla existovat i v kyberprostoru.

Jaké má plukovník Miroslav Feix noční můry? Jaký je největší mýtus o válce na síti? A jaký je vztah plukovníka k technologiím? Poslechněte si celý rozhovor.