Reakce na akci Český sen

Host (Miroslava Němcová): Dobrý den.

Moderátor (Barbora Kroužková): A také pány Českého snu, Víta Klusáka a Filipa Remundu, dobrý den.

Host (Vít Klusák): Dobrý den.

Host (Filip Remunda): Dobrý den.

Moderátor (Barbora Kroužková): Na vás je první otázka. Duel Radiožurnálu bývá o dvou hostech, dnes jste tu tři, protože vy dva jste si přáli přijít spolu, proč?

Host (Vít Klusák): My jsme od počátku spolu, točíme spolu film a myslíme si, že to, že jsme dva je důkazem toho, že ten film nemá apriori tendenční myšlení, my se s Filipem i často přeme, vše vzniká v dialogu.

Moderátor (Barbora Kroužková): Paní Němcová, kdy jste si poprvé všimla Českého snu a jaké byly vaše první reakce?

Host (Miroslava Němcová): No, bylo to určitě s těmi prvními reklamami, úplně ty přesné první reakce si nepamatuji, jenom jsem věděla, že je něco divně, že to není klasická reklama, ale, ale dál už jsem nad tím nepřemýšlela, protože ani, ani z důvodů časových a jakmile v tu danou chvíli nerozumím přesně o co jde, tak už se tím dál nezabývám.

Moderátor (Barbora Kroužková): Jsme v Českém rozhlase, Radiožurnálu, ze všech stran se po řekněme objevení toho, jaká je realita, vyhrnuly i kritiky na média, jak si o tom politici povídali? Povídali si o tom, zda se média účastnila této kampaně a neměla by, protože se podílela vlastně na celé akci také reklamní agentura a tak dále?

Host (Miroslava Němcová): Já musím říci, že žádná politická debata a teď budu mluvit tedy za sebe, žádné takové debaty jsem nebyla účastně a rovnou řeknu, že bych ani si nepřála, aby se taková debata vedla. Myslím, že to není na místě, že to je individuální posuzování, tady vzniká nějaká představa o dejme tomu, umělecké dílo, dokument a to náleží pouze do nějakých subjektivních kategorií a myslím, že k tomu sáhnout, to už by bylo velmi kuriózní.

Moderátor (Barbora Kroužková): Je to umění, je to podle vás umělecké dílo?

Host (Miroslava Němcová): Není, je ,je , v tuto chvíli nemohu říci, já jsem , jste možná zaregistrovala, že jsem se zarazila, jak mám nazvat ten projekt, aniž bych to chtěla jakkoli shodit nebo zase naopak, přecenit, protože nevím na co v tuto chvíli vzniká.

Moderátor (Barbora Kroužková): Bylo těžké získat podporu pro váš plán?

Host (Filip Remunda): Podporu pro náš plán jsme získali nejprve u státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie, což bylo pro nás příjemným překvapením, protože před dvěmi lety jsme byli ještě služebně mladšími studenty Filmové fakulty. Dodalo nám to důvěry, větší důvěry v projekt. Důvěru jsme získali potom v České televizi a na naší fakultě. Myslím, že největší problém bylo sehnat důvěru lidí, kteří vkládali do projektu peníze nebo věcné plnění. Byla to manažerská práce, my sami jsme se v průběhu natáčení mnohé dozvěděli a mnohé naučili.

Moderátor (Barbora Kroužková): Byla zmíněná média, byly zmíněny peníze. Paní místopředsedkyně, vy jste se netajila tím, že jste kritizovala to, že i z České televize přišly finance.

Host (Miroslava Němcová): Ano, já jsem to kritizovala, protože a tady ta souvislost s politikou je, nyní projednáváme zákon o České televizi, který má řešit, zda Česká televize dostane více vysílacího prostoru pro reklamy, než má nyní a zda bude zvednut koncesionářský poplatek, tedy daň z toho, že se můžeme dívat na televizi. Pro mě tady vzniká zajímavá otázka, nejenom toho času , ale také toho, zda vůbec veřejnoprávní televize má podle mého názoru takouvouhle, až bych řekla klamavou reklamu vysílat, protože tím sama , když se budeme držet peněz, tím sebe sama připravuje o další peníze.

Moderátor (Barbora Kroužková): Předpokládám, že pánové tento problém neřeší, ale je tu problém té klamavé reklamy. Kontaktovala vás například ta Rada pro reklamu, bojíte se, že někdo bude moci podat žalobu, některé takové výzvy se objevily například na internetu při četu, který jste vedli?

Host (Vít Klusák): Rozhodně se v našem případě nemůže jednat o klamavou reklamu z toho prostého důvodu, že nejsme účastníky hospodářské soutěže, my prostě žádný hypermarket nemáme, my jsme postavili pouze hypermarket v hlavách občanů skrze naší reklamu a tudíž, nejsme konkurenty hypermarketu, takže. Ne, nevyděláváme nad svými konkurenty a tak je klamavá reklama charakterizovaná, že se člověk musí zvýhodňovat.

Moderátor (Barbora Kroužková): Tolik Vít Klusák. Pojďme k té květnové sobotě. Paní místopředsedkyně, viděla jste v médiích nebo doslechla jste se ze svědectví, jak ta situace vypadala, jakou o ni máte představu, pokud jste nebyla osobně přítomná?

Host (Miroslava Němcová): Ne, tak osobně přítomná jsem nebyla. Zahlédla jsem nějaké zpravodajství, nějaké šoty z tohohle, z téhle té akce a pak , pak mám odezvy od některých lidí, kteří tam byli.

Moderátor (Barbora Kroužková): Vaše pocity?

Host (Miroslava Němcová): Trapnost.

Moderátor (Barbora Kroužková): Pánové? Jak jste se vy cítili v ten den, víme samozřejmě, že jste mnoho lidí zklamali, mnozí vám hodně vyčinili, chci se zeptat, jestli nedošlo k nějakým fyzickým napadením a naopak, jestli se někdo zasmál.

Host (Vít Klusák): My jsme se na den pečlivě připravovali, produkční a organizační stránku dne jsme svěřili zkušenému organizátorovi koncertů, zajistili jsme pořadatelskou službu, zajistili jsme pitnou vodu, zajistili jsme , byla tam přítomná i sanitka pro, pro případné zdravotní obtíže, celý den skončil tím, že se nikomu nic nestalo, končilo, skončil tím, že nám několik lidí dokonce nadávalo, skončil ovšem i tím, že nám mnoho lidí děkovalo. Mnoho lidí se nám svěřovalo s tím, co ten den prožili, s tím, jak s představou o hypermarketu přijížděli na místo, jak jim byla kulisa, která ve větru plápolala , protože byla z hadru, podezřelá, jak silná byla emoce, kterou reklama způsobila a jak přesto věřili, ke kulise se odebrali, na místě prožili chvilku zklamání, která se v další chvíli proměnila v, do určité míry, radost, jak nám to říkali, nad tím, že se něco podobného stalo.

Moderátor (Barbora Kroužková): To jste chtěli, chtěli jste, aby si lidé uvědomili, jak na ně doléhá reklama, v tom pokračujete dále. O tom by měl být film. Paní místopředsedkyně, nemyslíte si, že naši spoluobčané příliš dají na reklamu? Vidíme o víkendech mnoho rodin, které , místo toho, řekněme, aby trávili čas třeba v přírodě, tak ho tráví v supermarketech, hypermarketech. Dotýká se vás nějak vliv reklamy na naši společnost?

Host (Miroslava Němcová): Já nejsem sociální inženýr, já myslím, že každého se dotýká to, co se ho dotknout chce a po čem on touží a já nejsem tady od toho, abych někomu přikazovala, že se mu má víc líbit procházka v přírodě, než nakupování v hypermarketu. Je to jeho svobodná vůle.

Moderátor (Barbora Kroužková): Dá se nějak generalizovat to, jestli už příliš společnost podléhá reklamě nebo ne?

Host (Miroslava Němcová): Tak, když jsme přicházelo do této budovy, tak tam stála dlouhá fronta lidí, kteří čekali na akci Český rozhlas - dárcovství krve. Tak bezpochyby přišli na něco, co je akcí tradiční, co svým způsobem Český rozhlas také formou reklamy k nějakému účelu je vyzve, aby přišli. Použijí tuto metodu a ti lidé, protože se domnívají, že je to účel, pro který oni chtějí investovat svůj čas, svou krev a tak dále, tak sem přijdou a pro mě je to druhý obrázek o české společnosti. Já nevidím českou společnost jenom bláznivě nakupující v hypermarketech a , a podléhající bezbřehé reklamě. Já vidím společnost, která je mnohovrstevná a každý má, vidím to, jak se zvedla návštěvnost kin, vidím, jak se zvedla návštěvnost divadel, já nejsem frustrovaná z toho vývoje, v kterém , který jsme prodělali za posledních třináct let.

Moderátor (Barbora Kroužková): Jaký je váš názor, jak podléháme reklamě?

Host (Vít Klusák): Podléháme reklamě, zcela určitě, ale tak to je asi hlavně tím, že ta reklama dokáže nás oslovovat způsobem, že ani nemáme jinou šanci.

Moderátor (Barbora Kroužková): O co vám vlastně tedy jde? Vy s tím chcete bojovat nebo na to upozornit nebo nabídnout řešení?

Host (Vít Klusák): My se domníváme, že téma reklamy je svým způsobem takříkajíc provařené a že, aby se o tom ještě dalo nějakým, nějak uvažovat, tak je zapotřebí k tomu přistoupit nově a tak jsme se pokusili vytvořit si vlastní produkt a na něj si vytvořit kampaň. A skrze to zkoumat, jaké ty principy fungují, prostě, dostat se do těch agentur a popisovat krok za krokem, jak reklamní kampaň, která má přesvědčit lidi, že je tady nový, ještě lepší hypermarket, který jim, který jim zlepší životy, tak že přišel na trh a že ho mají vyhledat a trávit v něm svůj volný čas.

Moderátor (Barbora Kroužková): Paní místopředsedkyně, bylo to podle vás ponižující?

Host (Miroslava Němcová): Podle mě ano, já, já prostě nemám ráda ty situace, kdy lidé nemají svou vlastní volbu a kde jsou vtaženi. Dejme tomu, šli za otevření hypermarketu, ale nevěděli, že tam budou zneužiti k nějakému projektu. Určitě by . . . .

Moderátor (Barbora Kroužková): Omlouvám se, reklamní kampaň byla také odrazující, především ve svém závěru a ceny, které byly nasazeny, byly velmi, velmi řekněme nereálné.

Host (Miroslava Němcová): Ale tohle já vůbec nehodnotím. To mě vůbec, to já vůbec nehodnotím. Já se jen dívám pouze na to, že lidé přišli, kteří uvěřili nějakému momentu, jestli dál měli sledovat podrobné sdělení, že ten projekt si z nich dělá jakoby legraci a střílí si z nich a tak nepostřehli už tuhle tu fázi, tak to je jiná otázka. Pro mě je prostě vážné to, že tam přišli a bez jejich vědomí byli natáčeni. Já nemyslím si, že tohle to má být součástí našeho světa, kdy kterýkoliv náš čin, kterýkoliv volný čas, vždyť si nemysleme jenom že chodíme nakupovat a že, že se tedy pachtíme za levnějším nesmyslně avizovaným levnějším zbožím, ale přece také máme své soukromí a jak dlouho tedy od tohoto kroku máme k tomu, aby se podobné další počiny, dokumentaristické, odehrávaly v našem nejintimnějším soukromí.

Host (Filip Remunda): Já bych v tomto s vámi nesouhlasil. Lidé, kteří přišli, měli na rozdíl od toho, kdyby přišli do hypermarketu, možnost volby. Jelikož v hypermarketu by mohli pouze nakoupit. U nás.

Host (Miroslava Němcová): Nemuseli to bylo, odešli s prázdnou.

Host (Filip Remunda): U nás měli možnost vnímat intenzitu situace, která, která k nim přišla, měli možnost diskutovat jak s námi, tak jedni s druhými, v konečném důsledku mohli odjet do několik set metrů vzdálených obchodů a nakoupit, tak jako by nakoupili jiný den. A ještě bych chtěl dodat, že právě i náš film pojednává o tom, jakým způsobem reklama pracuje s našim soukromím, jelikož v našem filmu jsme zaznamenali, jak reklama vzniká, zaznamenali jsme, že těží i z výsledků výzkumů, které jsou tedy prováděny s lidmi, jde o to, že jsme neustále pozorováni. Na veřejných prostranstvích jsme pozorováni kamerami, naše chování je vyhodnocováno a otázka toho, jak někdo manipuluje s naším soukromím bude zodpovězena i v našem filmu.

Host (Miroslava Němcová): Vy ano, já, já rozumím tomu, že řeknete, že jsou kamery, které nás sledují a jsou z nějakých bezpečnostních důvodů, protože nežijeme v bezpečném světě, ale vy jste nedali lidem volbu v tom, že byste řekli, my si vás natáčíme a přejete si to nebo si to nepřejete. V tom je pro mě ten zásadní problém, vy jste je nalákali do nějaké situace, ti lidé prožívali emoce, to já s vámi souhlasím, možná že část z nich radovala, jak vy to popisujete, mě se to až tak moc nezdá, že jich byla, že jich bylo nějak velké množství takto reagujících lidí, ale to nemohu posoudit. Určitě byli primárně všichni zklamaní, ale vy jste jim neřekli a my tato zklamání a nebo tyto radosti vaše, tady teď zprostředkováváme pro nějaké natáčení, přejete si to nebo si to nepřejete? Přece tam ta svoboda volby existuje. Přitom, když nás sledují kamery na ulici a dívají, zda nekradete a nebo zda někoho nevraždíme, tak je to jiná situace, ale tohle to vy jste přece neodlišili a tam já spatřuji sociální inženýrství, které opravdu vede k tomu, že za chvíli se budu bát otevřít dveře ložnice nebo koupelny, protože tam určitě na mě bude číhat nějaký nový, nový projekt.

Moderátor (Barbora Kroužková): Toto je jistě začarovaný kruh, protože je jasné, pokud byste lidem řekli, jak akce dopadne a budou natáčeni, možná by lidé začali pochybovat víc a projekt by, řekněme, mohl mít jiný výstup. To je otázka toho, jak celý projekt spolu s vámi představila a realizovala reklamní agentura. Vít Klusák.

Host (Filip Remunda): Já bych ještě reagoval. Ono je možná zkreslující, kolik těch lidí vlastně bylo nenaštvaných a nebo dokonce, jestli ta jejich odezva byla pozitivní z toho důvodu, že ti naštvaní sedli do auta a odjeli. Takže s námi tam zůstala asi stovka, dvě stovky účastníků, kteří byli ochotni se s námi bavit a kteří prostě byli i třeba rozhorlení, stěžovali si, že prostě vyjeli za obchodem a co to má znamenat, ale vedli s námi dialog a potom tam byli vyloženě lidé, kteří říkali, no tak to je dobře stráven , strávená sobota.

Moderátor (Barbora Kroužková): Spolupracovali jste s profesionální agenturou, měli jste nějaké mantinely? Nemyslím finanční.

Host (Filip Remunda): Já může ještě, pardon jo, ale reagovat na jednu, jedinou věc? Ty kamery možná nejsou dobrý příklad, ale když je řeč o výzkumech, které se používají pro reklamu, tak tady jsou, prostě se používají obrovské peníze, které jdou na to, aby se klasifikovalo , kteří lidé, jak často chodí do obchodů, co si nakoupí, kolik tam stráví času a my sami jsme jeden z kroků tvorby reklamní kampaně, kdy se ten návrh předloží několika desítkám účastníků a ti jsou sledováni přes polopropustné zrcadlo, jedno je tady v agentuře a prostě takové metody se používají pro to, abychom zjišťovali, jak se lidé chovají. Což my jsme za žádným zrcadlem nebyli, nutno podotknout.

Moderátor (Barbora Kroužková): Ano, to je i odpověď na tu otázku, jestli jste si dali některé z mantinelů ve spolupráci s reklamní agenturou.

Host (Vít Klusák): Zásadní mantinel zadání agentuře bylo, aby kampaň vždy mluvila pravdu, aby byla dvojznačná, to bylo zásadní, aby kdyby se potom někdo, někdo ptal, vlastně šlo o to, aby lidé, kteří přijedou na místo, aby si uvědomili, jaká kampaň je tam přivedla. Šlo o to, že hlavním heslem kampaně bylo první den překvapení pro každého, což se potom ukázalo jako hlavní,nosné téma těch diskusí, kdy nám lidé říkali, ano, překvapení to bylo. Největší v životě. O to šlo.

Host (Miroslava Němcová): Takové překvapení zažila paní doktorka filosofie, osmdesátiletá dáma, která říkala, já vím podle lékařů, že nemám být doma sama, že je pro mě dobré, když chodím mezi lidi, chodím často do divadel a na výstavy a různě a tohle to byla taková, taková dráždivá, já jsme nevěděla, co si pod tím mám představit, tak jsme tak ze zvědavosti si řekla, tak se tam někde projdu a podívám se, no a na tom místě, kam přišla, tak se rozplakala a jela domů. Tak, to je také jedna, jedna z možných reakcí, které jste třeba zaznamenali nebo ne. Mě se nelíbí tady to vaše jakoby posazení toho problému do takové, až sterilní vědeckovýzkumné kanceláře nebo laboratoře, která se s těmi lidmi pohrává. Přece tohle to vy musíte jako, jako studenti umělecké disciplíny musíte vědět, že jste si s těmi lidmi zahráli.

Host (Vít Klusák): My to naopak z té kanceláře se snažíme vytáhnout na tu louku.

Host (Miroslava Němcová): A jaký je rozdíl, jak jste zlepšili kvalitu té hry s těmi lidmi? Jestli je ta kvalita lepší nebo horší nebo jestli oni ví, že si s nimi hrajete. Jestli tím, že jsou na louce mají pocit, tak teď víme, že si s námi někdo hraje a tím pádem je to pro nás lepší, protože to víme.

Host (Vít Klusák): Jestliže paní doktorka, o které jste hovořila, ráda chodí mezi lidi, tak dost dobře nechápu,proč odjela. Protože tam byla spousta lidí, kteří byli otevření tomu si povídat a o velmi intenzivním zážitku ..

Host (Miroslava Němcová): Takhle je to prosté, rozhodla se odjet. Vám se tisíckrát stalo, že jste v situaci, kterou nějak vyhodnotíte a nějak se rozhodnete. Neměla povinně zůstat a s vámi se bavit.

Host (Vít Klusák): To znamená, že jela ale do obchodu, ne, že jela za lidmi.

Moderátor (Barbora Kroužková): Dovolte na závěr otázku, máte dostatek materiálu pro film, kdy bude?

Host (Filip Remunda): Materiál pro film i nadále sbíráme, filmu bude v předpremiéře uveden na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě v říjnu, do kin by měl být uveden v únoru 2004.

Moderátor (Barbora Kroužková): Paní místopředsedkyně, půjdete na něj?

Host (Miroslava Němcová): Určitě ano.

Moderátor (Barbora Kroužková): Děkuji vám všem třem za návštěvu, končí Duel Radiožurnálu, jeho hosty byli místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a ODS, paní Miroslava Němcová, děkuji.

Host (Miroslava Němcová): Na shledanou.

Moderátor (Barbora Kroužková): Vít Klusák a Filip Remunda. Děkuji i vám. Na shledanou.

Host (Vít Klusák): Na shledanou.

Host (Filip Remunda): Na shledanou.

Moderátor (Barbora Kroužková): Na slyšenou se těší Barbora Kroužková.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.