Nastartování reformy veřejných financí

Host (Petr Ibl): Dobrý večer.

Host (Vlastimil Tlustý): Dobrý večer.

Moderátor (Hana Hikelová): Pánové, první otázka. Jsou změny, o kterých jsme slyšeli, nezbytně nutné? Nejprve pan Tlustý.

Host (Vlastimil Tlustý): Nejsou.

Moderátor (Hana Hikelová): Proč?

Host (Vlastimil Tlustý): Je to rozhodnutí této vlády a je to ona, kdo si myslí, že zvyšování cen, zvyšování sazeb spotřebních daní a přeřazování zboží do vyšších sazeb v DPH je nezbytně nutné. Vláda například mohla respektovat doporučení Evropské unie a přeřadit zboží a služby do vyšší sazby DPH, ale mohla si snížit. Jinými slovy, mohla těch 22 procent posunout směrem dolů, teprve dnes se to objevuje v úvahách pro takzvanou druhou fázi reformy, jak jsem zaznamenal, to všechno se mohlo stát rovnou. Jinými slovy, opakuji, to všechno, co se odehrává takřka v plném rozsahu se stát nemuselo,kdyby se tak vláda nerozhodla.

Moderátor (Hana Hikelová): Pane Ibl, pan Tlustý tvrdí, že se to stát nemuselo. Podle vás, proč se to tedy stalo?

Host (Petr Ibl): Tak já si myslím, že jedna možná odpověď je, že se něco stát nemuselo, já s tím nemohu souhlasit úplně. Vláda se rozhodla pro tyto kroky proto, že jednak to byla jakási nutnost a je to snaha o zastavení toho stále se prohlubujícího deficitu veřejných financí a na druhé straně i možná sladění trošku daní s Evropskou unií. To znamená, že .. ..

Moderátor (Hana Hikelová): Nicméně, pan Tlustý má pravdu v tom, že ta horní sazba DPH se dala snížit.

Host (Petr Ibl): Samozřejmě s tím lze souhlasit a myslím si, že i v druhé fázi vlastně reformy veřejných financí se počítá se snížením té horní hranice 17, 18 procent.

Moderátor (Hana Hikelová): A proč se nesnížila hned s nastartováním těchto změn?

Host (Petr Ibl): Tak, já nejsem ekonom, nebyl jsem u těch jednání, ale myslím si, že dospěli k těmto, k těmto postojům, takže takto to bylo realizováno.

Moderátor (Hana Hikelová): Ten nový rok začíná tak trošku paradoxem. Byl tento týden zveřejněn výzkum agentury CVVM, v posledních pěti letech, když kladli našim občanům otázku, čeho se obávají v tom roce, který nastane, tak jednoznačně na prvním místě byla kriminalita. Poprvé došlo k velké změně, na prvním místě se objevil strach z ekonomické situace. 43 procent lidí považuje růst cen za největší hrozbu nového roku. Je ta hrozba, pane Ibl ,oprávněná?

Host (Petr Ibl): Já si myslím, že opět nikoli. To, že v těch předchozích letech byla největší hrozbou kriminalita, myslím si, že lidé měli jakousi, a teď řeknu v uvozovkách, jistotu ekonomickou, kde se nic , nic nedělo. Ale stát na to nějakým způsobem doplácel.

Moderátor (Hana Hikelová): Jak na to do těchto chvil stát doplácel? Na ty ceny, které jsme měli ještě v loňském roce.

Host (Petr Ibl): No, myslím si, že ta díra v tom státním rozpočtu nebo ten deficit, který stále narůstá a ODS jej kritizuje, tak že to byla ta snaha vlády přikročit k těmto opatřením a k této reformě, aby se zastavil ten deficit a aby se vlastně ozdravily veřejné finance.

Moderátor (Hana Hikelová): Pane Tlustý, pro vás ta původní otázka , ta hrozba, které se obyvatelé bojí, těch 43 procent, je podle vás oprávněná nebo ne? Pan Ibl říká, že ne.

Host (Vlastimil Tlustý): Tak, já se přiznám, že teď, když mluvil pan kolega Ibl, že jsem o tom přemýšlel, z čeho to může být a tak si dovolím probrat možné faktory. Tak na jedné straně jsou to viditelné kroky téhle vlády, které jsou nekompetentní a to, že se vláda snaží prosté zdražování nazývat reformami, to je opravdu něco pošetilého a ti lidé to prostě stejně nakonec uvidí na benzínových pumpách a na účtenkách a na všech cenovkách a pokud se vláda vydala cestou zdražování, no tak to rychlejší ekonomický růst téhle zemi přinést nemůže. Druhý faktor, tak jak jsem zaznamenal v různých médiích, je nejistota, obavy ze vstupu České republiky do Evropské unie. Tady já bych řekl velmi stručně. Vstupu do Evropské unie se Češi obávat nemusejí, ale musejí se obávat toho, kdo nás tam vede, protože Evropská unie je jenom větší prostor, prostor ve kterým se schopní prosadí lépe a neschopným se tam budou prosazovat samozřejmě hůře a bohužel nás do té Evropské unie vedou naivní, nekompetentní, někdy i možná se zlými úmysly politici, kteří prostě na každém kroku dávají najevo, že nevědí, kam nás vlastně vedou a co nás tam čeká. Ale v každým případě já bych chtěl vyvrátit obavy z nějakého dramatického skokového růstu cen nějakých negativních faktorů. Není pro to žádný důvod, nic skokového se neodehraje. Tahle ta část obav, ta je myslím, myslím zbytečná.

Host (Petr Ibl): Tak já bych stručně reagoval na, na poslední slova kolegy Tlustého. Souhlasím s tím v té úplně poslední fázi, kdy 1.května se nic neodehraje, ať už co se týká cen nebo to, že sluníčko vyjde jako 30.dubna. Ale chtěl bych jenom podotknout, že některá ta silná slova, která byla vyřčena na adresu vlády, já si myslím, že se musí taky objektivně zhodnotit i to, že třeba pro letošní rok, a to říkají i ekonomičtí experti, by se měly zvednout platy o 5 procent. Inflace by měla být kolem 3 procent. Co se týká třeba důchodců nebo starobních penzí, jeden až dvě procenta by měla stoupnout důchodci, jsou z toho vyčleněni z toho zákazu jakéhosi, že si už nemohou přivydělat. Ta hranice není nikterak omezena, tam si myslím, že i toto jsou pozitiva, která by pro občany měla být jakýmsi , když ne úplně uspokojením, ale že jsou určité i pozitivní kroky, které se v jejich prospěch dělají.

Moderátor (Hana Hikelová): Já se podívám ještě jednou do těch výzkumů. Občané evidentně zneklidní také problémy s nedotaženou reformou veřejné správy. Kraje podle nich nedokáží financovat zdravotní ústavy, či školy a lidé se bojí jejich likvidace. Kraje přitom fungují už čtvrtým rokem, v tomto roce nás, mimo jiné, čekají nové volby do krajských zastupitelstev. Podaří se to do těch voleb nějak vyřešit? Financování, ať už zdravotnictví nebo školství?

Host (Vlastimil Tlustý): Tak já jsem kdysi, když se schvalovala takzvaná reforma veřejné správy, zdůrazňuji slovo takzvaná, tak jsem upozorňoval v Poslanecké sněmovně, že to bude katastrofa a že je to podvod. A to se přesně prokazuje, protože ti, kteří to vymysleli, a to je tahle vládní koalice, která se na tom shodla dokonce předtím, než existovala, to je možná pozoruhodné, tak ta přeci prokazuje, že vytvořila něco, co neměla domyšlené,co nedokáže dovést do konkrétní funkční podoby. Byly sice formálně zrušeny okresy, ale zčásti vlastně musí existovat dál. Financování krajů do dneška je v podobě rozpočtové provizoria. I pro rok 2004 bude probíhat financování krajů formou subvencí ze státního rozpočtu, čili i taková ta nejzákladnější podmínka existence nějakého subjektu kraje, to je z toho financování vlastně do dneška. Není v definitivní podobě a to ukazuje, to, že ti, kteří to tehdy konstruovali, nevěděli dost přesně, co konstruují a co chtějí, lepí v podstatě jenom nějakým způsobem díry a ono se to prostě projevuje. Projevuje se to v tom,že špatně fungují nemocnice, převedené na kraje. Byly převedeny s dluhy, což já považuju za naprosto fatální chybu, to se nemělo stát, aby někdo přebíral instituci, která má ze své minulosti miliardové dluhy. Zkrátka a dobře, jenom se dneska projevuje to, co bylo patrné už tehdy, kdy kraje byly konstruovány a byly konstruovány nezodpovědně a nedomyšleně.

Moderátor (Hana Hikelová): Pane Ible, vy jste spokojen s tím, jak fungují v současné době kraje, jak funguje ta veřejná správa?

Host (Petr Ibl): Tak já, v určité fázi .. . . .

Moderátor (Hana Hikelová): Splnilo to ta očekávání, která jste očekávali, když se ty zákony připravovaly, když se schvalovaly.

Host (Petr Ibl): Tak, já si myslím a teď to chci říct hodně, hodně poctivě a objektivně, že když se vytvářela reforma veřejné správy, tak málokdo věděl asi, a možná ani ti tvůrci ne, a tam bych souhlasil, jakým směrem by se to mělo ubírat nebo jakým směrem to bude nadále pokračovat. Souhlasím s tím, že pokud krajům byly předány kompetence a oprávnění působit na tom svém teritoriu, takže k tomu by měly mít samozřejmě i ty finance, které by to měly realizovat. Ale myslím si, že kraje mají svůj díl trošku viny na tom, že s tím , a dobře jste podotkla, že už 4 roky to trvá, že se svým přístupem a svou nějakou invencí nestaraly o to, aby ten . .

Moderátor (Hana Hikelová): Pan Tlustý se tu směje.

Host (Vlastimil Tlustý): No, ne já nevím, jestli se mám smát nebo plakat, ale já především teda děkuju panu předsedovi Iblovi, že přiznal, že ti, co konstruovali kraje, když tak činili, tak asi netušili, co vlastně činí, protože to bylo zjevné, ale tohle je poprvé, co to slyším z úst vysokého představitele sociální demokracie, takže to opravdu děkuji. Ale druhá věc, to, co jste říkal teď, to je přesně to, co jsem čekal, že se stane. Že dříve nebo později sociální demokracie řekne, ale vždyť si ty kraje za to můžou samy, koneckonců, jsou to často hejtmani ODS, tak se předveďte, jak to má fungovat. Ale to přeci všechno začíná tou větou předtím, když nemají ty peníze, když není vyjasněno jejich financování, tak jak se mohou předvádět.

Moderátor (Hana Hikelová): A vy jste naťukl téma zdravotnictví. Financování zdravotnictví v loňském roce se nepodařilo vyřešit, mělo by se řešit v tom roce letošním. Pracuje skupina koaličních expertů, už znáte nějaké podrobnosti z toho, jak by ta koncepce, jak by ta reforma zdravotnictví měla vypadat?

Host (Petr Ibl): Tak zatím komise pracovala, nějaký výsledek dokončila, ale zatím nebyla příležitost se s tím seznámit, takže možná koaliční špičky ano, ale já jsem byl mimo, takže neznám výsledek úplně. Na druhou stranu a teď trošku na obranu možná Marie Součkové, i když si myslím, že je možná dobrá lékařka, možná horší manažerka. Nicméně, ať bude kdokoliv na postu ministra zdravotnictví v tuto dobu, tak asi se mu nepovede úplně nejlépe.

Moderátor (Hana Hikelová): Z jakých důvodů?

Host (Petr Ibl): Myslím si, že ten problém, který byl, který jsem říkal kolem financí, tak že bude i ve zdravotnictví . . .

Moderátor (Hana Hikelová): Ale ten problém kolem financování už se táhne řadu let. Sociální demokracie vládne v této zemi už řadu let, proč se řeší až teď zdravotnictví a proč teď se říká, že kdokoliv by byl v těžké pozici?

Host (Petr Ibl): Zdravotnictví se řeší asi teď proto, že ten problém už narostl do , do jakýchsi velkých rozměrů a je potřeba ho řešit. Bylo vidět i právě při jednání s hejtmany, kde kolem nemocnic a kolem těch kompetencí a financí, nemocnice už byly oddluženy tuším v roce 97 jednou, teď vláda přislíbila, že, já nevím, tři a půl miliardy nebo kolik jde na oddlužení nemocnic, to si myslím, že jsou určité kroky, ale že to je spíš hašení toho požáru. Nejsou to ty systémové kroky, které by měly to zdravotnictví ozdravit předem.

Moderátor (Hana Hikelová): Jaké by byly podle vás, pane Tlustý, systémové kroky, jak ozdravit naše zdravotnictví?

Host (Vlastimil Tlustý): My přesně teďko dokončujeme naši opoziční představu reformy zdravotnictví, já mohu prozradit dvě své medicíny, protože ta naše koncepce ještě nebyla přijata, tak z ní nechci ty jednotlivé prvky vyzrazovat předtím, než bude přijata stínovou vládou, ale já už asi 6 let chodím a říkám. První, co se dá udělat ihned, je aby pacient, který odchází z lékařského zařízení od doktora podepsal účtenku a napsal na ni, viděl jsem, aby viděl, kolik stál ten zákrok, kolik stála ta návštěva u lékaře, protože to zdravotnické zařízení, ten lékař, ta nemocnice, si tu částku potom vyúčtuje u příslušné pojišťovny a já myslím, že by pacient měl vidět, kolik toho bylo vyúčtováno, přinejmenším proto, aby si to uměl dát do relace s tím, co mu bylo poskytnuto. Druhý reformní krok, po kterém volají zdravotní pojišťovny, možnost zavést takzvaný pojišťovací bonus nebo-li odměnu pro toho, kdo čerpal méně, než je průměrné v jeho kategorii, kdo by prostě čerpal méně, měl by buď slevu na pojištění nebo by měl nějaké nadstandardní služby a do toho systému by to zavedlo, zavedlo určitou vazbu mezi tím, kolik ten člověk z toho svého pojištění vyčerpal a tím, kolik ho to pojištění stojí nebo jaké další služby k tomu dostává.

Moderátor (Hana Hikelová): Už dlouho se mluví v souvislosti s reformou zdravotnictví se zavedením poplatků za návštěvy u lékaře a za recepty. Pane Ible, by jste byl jeden z těch, kdo na podzim loňského roku velmi kritizoval ministryni Součkovou za to, že zveřejnila takovýto krok, že ho zamýšlí. O tom kroku uvažuje i tato koaliční komise expertů. Stále trvá váš názor, že je to v rozporu s programem sociální demokracie a že v podstatě takovéto názory škodí sociální demokracii, protože v předvolebních slovech slibovala něco jiného.

Host (Petr Ibl): Tak, já mohu potvrdit, že můj názor je stále stejný. To znamená, že zde vnímám to, že vláda hledá peníze, kde může, nicméně jsou určité sociální oblasti, které se dotýkají vlastně občanů a jenom na tom, na nemoci nebo úrazech obyvatel myslím, že by se vydělávat nemělo. Myslím si, že ta cesta, kterou ministryně zdravotnictví Marie Součková naznačila, kterou se možná ubírá i ta komise, tak, že není správná. Alespoň z mého soukromého pohledu.

Moderátor (Hana Hikelová): To znamená, pokud reforma zdravotnictví bude obsahovat, až půjde do Poslanecké sněmovny, tento bod, vy ji nepodpoříte s tímto bodem.

Host (Petr Ibl): To nelze takhle apriori říct, že se nepodpoří celá reforma, ale určitě na to téma budem diskutovat.

Moderátor (Hana Hikelová): Já vám pánové děkuji za návštěvu ve studiu. Děkuji Vlastimilu Tlustému z ODS a Petru Iblovi z ČSSD. Na slyšenou.

Host (Vlastimil Tlustý): Na shledanou.

Host (Petr Ibl): Na slyšenou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.