Ptáci-albíni a vracející se starousedlíci. Jak to vypadá v Černobylu 35 let po výbuchu?

Asi nejvíc se změnila příroda. Ta se, pro někoho možná překvapivě, s radioaktivitou nakonec vypořádala. Na místě bývalé elektrárny se dnes daří hlavně toulavým psům, ale vrátily se tam i druhy, které na místě naposledy žily před stovkami let – jako jeleni, rysi, lišky, losi, zubři, medvědi nebo koně Převalského. Uzavřená zóna se tak stala jakousi přírodní rezervací.

Nejde samozřejmě o důsledek radioaktivity jako takové, ale toho, že černobylskou krajinu opustili lidé. Svůj dojem z okolí opuštěného města Pripjať pár kilometrů od elektrárny na YouTube nedávno komentoval australský dokumentarista Derek Muller.

„Tohle by mohla být naprosto netknutá čistá divočina. Ale není. Je to kontaminovaná pustina. Všechny památky na lidi se tu rozpadají, mizí. Les je pohlcuje. Nejzákeřnější na radiaci je to, že není vidět ani cítit,“ popisoval.

I příroda ale dodnes nese následky jaderné havárie. Příklad? U zdejších ptáků se často objevuje albinismus nebo úbytek mozkové hmoty. Mutantů se ale prý bát nemusíme. „Je to taková stará povídačka,“ usmívá se vědec Serhej Žyla. „Lidi tu vážně chtěli mutanty vidět, nikdy se ale žádní objevili.“

Radioaktivita a lidé

A jak je dnes to přímo na místě s radioaktivitou? Za posledních 35 let výrazně klesla, a navíc není všude stejná. Na mnoha místech ani zdaleka nedosahuje hodnoty jednoho mikrosievertu – někde je podobná jako třeba v Česku. Vysoké hodnoty radioaktivity naopak zůstávají třeba v blízkosti zničených reaktorů, radioizotopy stále zůstávají v půdě, rostlinách a v tělech zvířat.

Čtěte také

V zakázané zóně u Černobylu stále bydlí lidé

Dopady havárie navíc vědci stále zjišťují. Zatím vypočítali, že zakázaná zóna v okruhu 30 kilometrů od elektrárny nebude pro lidi obyvatelná ještě dalších 20 tisíc let. Několik stovek lidí, většinou seniorů, se ale do bezpečnějších částí přesto vrátilo – přestože zákon přímo zakazuje, aby tam někdo bydlel.

Lidé se také mohou přijet podívat přímo do zakázané zóny. A jelikož jde o hotový magnet na turisty, chce Ukrajina černobylskou elektrárnu dostat na seznam UNESCO.  

Elektřina znovu proudí

Zbytky elektrárny dnes zakrývá nová konstrukce. Nový kryt vyšel na 1,5 miliardy eur a financovaly ho evropské fondy. Dělníci ho postavili přes původní železobetonový sarkofág, který zasažený čtvrtý blok elektrárny pohřbil krátce po výbuchu. Elektrárna tak mohla v omezeném režimu fungovat dalších 14 let.

Nový kryt se podařilo dokončit před dvěma lety. Má zabránit šíření radioaktivních látek na příštích 100 let. Už teď ale místo havárie postupně ožívá. Od roku 2018 z Černobylu dokonce znovu proudí elektřina – tentokrát už ale jen solární.