Psychofarmaka v těhotenství? Výzkum v ostravské nemocnici by měl napovědět, jaký vliv mají na plod
Lékaři z Fakultní nemocnice v Ostravě zkoumají pupečníkovou krev maminek, které užívaly v těhotenství léky na psychiku. V nové klinické studii je zajímá mimo jiné i to, jak velké množství léku přejde přes placentu do organismu dítěte a jak ho to ovlivní. Děti pak budou výzkumníci sledovat do tří let.
„Když se krev odebere, musí se nejdřív zpracovat do podoby, kterou je možné vložit do instrumentů a analyzovat pomocí kapalinové chromatografie,“ vysvětluje Pavel Šištík z Ústavu laboratorní diagnostiky Fakultní nemocnice Ostrava.
Čtěte také
„Jednotlivé složky vzorků jsou rozděleny neboli rozseparovány, protože krev obsahuje kromě léčiv, které pacienti užívají, také další látky, a ty by mohly při analýze vadit.“
Aktuálně seznam zahrnuje přes 50 psychofarmak i s metabolity, ale počet látek podle Pavla Šištíka stále přibývá na základě požadavků z oddělení a klinik.
Pupečník jako indikátor
Pro zdejší laboratoř je vyhodnocování hladin léků u pacientů běžnou rutinou. Nově se tu v rámci klinické studie vyšetřuje kromě krve samotné i pupečníková krev, odebraná rodičkám přímo při porodu.
„Změří se hladina paralelně v krvi maminky a z pupečníku. Ta je vlastně ukazatelem, jak je plod vystaven léku, který maminka v těhotenství užívá. A my se tím pádem podíváme, jaké procento z krve matky přejde do organismu toho dítěte,“ vysvětluje primářka Oddělení klinické farmakologie FN Ostrava Ivana Kacířová.
Další odběr krve chtějí dělat lékaři u ženy před odchodem z porodnice. „Ideální by bylo stanovit lék v mateřském mléku. A super ideální by bylo stanovit ho také u dítěte, pokud by se pediatrům děťátko zdálo neklidné nebo mělo nějakou nezvyklou vyrážku – cokoli, co si nedokážou vysvětlit,“ doplňuje primářka.
Dávkování na míru
Sledování lékových hladin v krvi pacientů není podle klinické farmakoložky Ivany Kacířové ničím novým. Už dlouho se totiž ví, že stejná dávka léku nemusí mít u různých pacientů stejný účinek.
„Hladina léku v krvi je mnohem lepším ukazatelem účinku než ta dávka,“ vysvětluje, proč jsou naměřené hodnoty dobrou pomůckou pro ošetřujícího lékaře, jak má upravit dávku pro daného konkrétního pacienta, aby pro něj byla co nejlepší.
„Měření hladin využíváme k tomu, abychom terapii u pacienta optimalizovali a individualizovali,“ potvrzuje David Škrda z Ambulance perinatální psychiatrické péče slova Ivany Kacířové. „To znamená, že se snažíme se za co nejnižší možné dávky nastavit adekvátní efekt na klinický projev duševního onemocnění.“
Čtěte také
„Bylo to dobré rozhodnutí“
Veronika zažila poporodní deprese už po narození prvního dítěte. S dalším těhotenstvím se psychické potíže dostavily znovu. Po dohodě s lékařkou proto užívala v závěru těhotenství antidepresiva.
Prvotní obavy byly velké,“ připouští. „Kladla jsem si otázky, jestli to bude mít vliv na plod – jak moc velký, jak moc malý…“
Obavy měla také z možných abstinenčních příznaků u dítěte po porodu. Její syn ale nakonec žádné potíže neměl. Svého rozhodnutí tak dnes nelituje.
Žen, které mají psychické potíže v těhotenství a potřebují užívat léky, podle psychiatrů v poslední době přibývá.
Související
-
Magazín Experiment: Jak účinně a přitom šetrně ošetřit mateřské mléko?
Účinnější v boji s bakteriemi, a navíc šetrnější. Vysokotlaké metody představují budoucnost v ošetření mateřského mléka. Poslechněte si nejnovější Magazín Experiment.
-
Předčasný porod nebo psychologické problémy. Podle vědců může vytápění pevnými palivy poškodit plod
Za předčasné narození až šesti milionů dětí ročně může velmi pravděpodobně znečištění ovzduší. Zjistil to tým amerických vědců.
