Naše vědomí a svobodná vůle fungují na kvantovém principu, tvrdí italský vědec

Jak jste se ve svém výzkumu dostal k tématu vědomí?

Od roku 1986 jsem vyvíjel inteligentní počítače a myslel jsem si, že inteligence zároveň znamená vědomí. Tehdy jsem přišel na něco, čemu se později začalo říkat obtížný problém vědomí: Jak to, že máme cítění? Kromě toho, že existují elektrické nebo biochemické signály v mozku, kde sídlí vědomí? Dodneška nikdo nedokázal odpovědět.

Frederico Faggin, italský fyzik a průkopník nové teorie vědomí|foto:Martin Srb, Český rozhlas

Proč je vědomí tak obtížný problém?

Ve skutečnosti je vědomí soukromý fenomén. Když vám řeknu, že si uvědomuji sebe sama, musíte mi to věřit – nemáte to jak dokázat. Jen vy sám o sobě víte, jestli máte vědomí nebo ne.

Současná teorie tvrdí, že vědomí je produktem mozkové činnosti. Ale známe statisíce případů, kdy lidé prožívali neobvyklé stavy vědomí, když byl jejich mozek klinicky mrtvý. Minutu po zástavě srdce je mozek úplně zticha, jak tedy mohli mít vědomé zážitky? To by se nemělo stát. Je to nepřímý důkaz, ale pracujeme na přesvědčivějších důkazech.

Co podle vás je vědomí? Jak ho popsat?

Vědomí se nedá definovat žádnými pojmy. Napřed jsem si myslel, že je za tím nějaký fyzikální princip, který jenom nemohu najít. Jenže ho nedokázal najít ani nikdo jiný. Trápilo mě to a uprostřed toho trápení jsem ve svém vědomí zažil něco neobyčejného. Díky tomu jsem si uvědomil, že realita je něco víc, než dokáže popsat věda.

Přístroje měří čísla, jenže city se nedají vyjádřit čísly. Dvacet let jsem studoval různé myšlenkové směry, psychologii, spiritualitu a podobně, a došel jsem k závěru, že vědomí je úplný základ. Nemůžeme ho vysvětlit, protože ono samo je to, co vysvětluje.

Co tedy umí vysvětlit?

Vědomí a svobodná vůle: tyhle dvě věci dohromady podle naší nové teorie utvářejí kvantová pole, která si uvědomují sama sebe. Když začneme tady, tak potom můžeme vysvětlit, proč má kvantová fyzika tak zvláštní vlastnosti, kterým nikdo nerozumí. Teď jim můžeme porozumět.

Jaké vlastnosti to jsou?

Nemůžete změřit stav kvantového pole: měřením získáte jenom jedno číslo, jedničku nebo nulu, kdežto kvantový bit může mít nekonečně mnoho stavů. Podobně i naše city jsou mnohem víc, než dokážeme vyjádřit slovy. Slova můžete sdílet a kopírovat, ale kvantový svět se nedá kopírovat. Fyzikové tomu říkají teorém o neklonování.

Čtěte také

Hawking mi řekl, že je třeba napsat novou knihu, osvětluje vznik knihy O původu času její autor

Další problém, který se zatím nedařilo vysvětlit, byl takzvaný kolaps vlnové funkce. Kvantová fyzika umí spočítat jenom pravděpodobnost všech možných stavů, které můžete změřit. Jen jeden z nich se projeví. Proč se ale projeví jeden konkrétní a ne jiný, to nikdo neví. V naší teorii to vysvětluje svobodná vůle. Je naprosto nepředvídatelná.

To znamená, že jakmile se dá něco kopírovat, třeba paměť počítače, tak jsou to jenom slova, bez vlastního vědomí a svobody?

Přesně tak. Jsou dva rozdílné typy informace – ta klasická popisuje vnější svět okolo nás, v prostoru a čase, který máme společný. A pak je kvantová informace, která reprezentuje vnitřní svět, je soukromá, každý ji zažívá sám. S touto teorií přišel Giacomo D'Ariano, jeden z největších kvantových fyziků, a říká, že kvantová informace je mnohem hlubší než fyzika.

Podle vaší teorie se vědomí a svobodná vůle nedají sestrojit – tedy ani umělá inteligence nemůže nabýt vědomí?

Jednoduše řečeno nás AI imituje. Žádný počítač nemá city, je to jen stroj. Elektrické vedení a logická hradla, všechna se chovají deterministicky čili předvídatelně. Pokud se nám zdá nepředvídatelná, tak to je proto, že se ptá člověka na to, co má udělat. Jenže pak už to nedělá počítač sám od sebe.

Problém se strojovou inteligencí je ten, že lidé, kteří tyto stroje vyvíjejí, k nim mají zadní vrátka: mohou zařídit, aby počítač udělal, co chtějí, a tím nás mohou manipulovat. To se nedá nijak vyřešit. Pokud se něco stane, není to chyba AI, ale lidí, kteří ty stroje vytvořili a ovládají.