Prvoci jsou tisíkrát důležitější než všechny velryby dohromady. Vyrábí polovinu světového kyslíku, upozorňuje parazitolog

Hostem je parazitolog prof. Julius Lukeš. Do povědomí veřejnosti se zapsal jako člověk, který kvůli výzkumu snědl vajíčka tasemnice. Dnes se zabývá výzkumem mořských prvoků. Moderuje Patricie Strouhalová
Přední světový parazitolog prof. Julius Lukeš se zapsal do povědomí veřejnosti jako člověk, který kvůli výzkumu snědl vajíčka tasemnice. Dnes se zabývá výzkumem mořských prvoků.
V každém litru mořské vody je nějaká buňka o které nic nevíme. „To nás chytlo a přestože Česká republika nemá žádné moře, tak jsme na to dostali docela dobré peníze, jak z ministerstva školství, z Evropy, tak ze Spojených států soukromé peníze a snažíme se rozlousknout, co ten prvok dělá,“ objasňuje podivné spojení Česka a moře profesor Lukeš.
Tara je loď, která jezdí kolem světa a sbírá vzorky. Vlastní ji miliardář a pronajímá ji vědcům za jedno euro na rok. Výzkum pak sponzoruje francouzská vláda.
Málokdo si uvědomuje, že 50 % kyslíku, který dýcháme, produkují mořské mikroorganismy. „Přesto je studuje málo lidí, je to složité, není to tak atraktivní, ale vlastně jsou tisíckrát důležitější než všechny velryby dohromady,“ vysvětluje Lukeš.
„Snažíme se přijít na to, kolik je tam druhů, jestli jsou všichni volně žijící, jestli jsou parazitičtí, jestli v moři migrují...“ vyjmenovává Lukeš. „Jsou úžasně přizpůsobiví, letos jsme je chytali na Reunionu, kde byla teplota vody přes třicet stupňů, a zároveň jsem je chytal v Labradorském moři, kde byla teplota čtyři stupně,“ popisuje dobrodružnou stránku své práce.
Kdy se dostal k molekulární biologii a parazitologii? „Ke každému jindy. K parazitologii v roce 1981. Katedra parazitologie byli fajn lidi. Bavilo je to a šlo jim o vědu. Tam jsem s parazitologií začal,“ vzpomíná Lukeš.
Je na nich fantastické, že dokáží být velice flexibilní. Máme je z několika metrů, máme je z 5 tisíc metrů. Jsou všude, ale jak to dělají, to nevíme.profesor Julius Lukeš
Molekulární biologie přišla mnohem později. „V Československu se pěstovala jenom na několika pracovištích a tam se mi nepodařilo dostat. V roce 1992 jsem si uvědomoval, že nastupuje. Začal jsem ji studovat sám od sebe, pak jsem odjel do Holandska na rok, kde mě pro molekulární biologii nadchli.“
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajina chce používat protipěchotní miny. Zelenskyj schválil odstoupení od Ottawské úmluvy
-
Ekonom: Češi by mohli brát o 20 procent víc. Tak bychom byli na poměru mezd a HDP jako v Německu
-
Jih Evropy sužuje vlna veder. Španělsko hlásí červnový rekord, teplota dosáhla 46 stupňů
-
‚Zachování národa?‘ Rusko vede tichou kampaň proti potratům, chce ovládnout občany