6) Den šestý: výslech Karla Švába a Bedřicha Reicina

Poslechněte si další části procesu:

„Proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského“

Slánský byl československý politik a dlouholetý člen Ústředního výboru Komunistickéstrany Československa. V letech 1945 až 1951 byl generálním tajemníkem ÚV KSČ. Odsouzen byl během takzvaného monstrprocesu, který probíhal v listopadu 1952. Následně byl popraven.

Karel Šváb: Po převratu se podílel na represích proti odpůrcům režimu a na čistkách v KSČ. V roce se 1950 se stal náměstkem ministra národní bezpečnosti. Obviněn z velezrady a odsouzen k trestu smrti.

Bedřich Reicin: Voják, divizní generál, přednosta Obranného zpravodajství a po únoru 1948 náměstek ministra obrany. Odsouzen k trestu smrti.

Při poslechu obviněných lze zjistit, že se ve svých předem naučených výpovědích nehájí, pouze se vynuceně přiznávají. Jako Bedřich Reicin – jeho případ jakoby potvrzoval rčení o božích mlýnech. Po komunistickém puči v roce 1948 řídil očistu armády a měl osobní podíl na perzekuci stovek vojáků, zvláště letců z Británie.

Reicinovo jméno se stalo symbolem nezákonností a hrůz 50. let. Ironií osudu se nakonec i on sám stal jejich obětí.

V procesu byli dále obžalováni a odsouzeni: Josef Frank, Rudolf Margolius, Otto Fischl, Otto Šling, Evžen Löbl, Bedřich Geminder, Vavro Hajdů, Vladimír Clementis André Simone a Ludvík Frejka. Všichni byli členové strany a podíleli na fungování vládního aparátu.

Na nahrávkách vystupují jako svědkové Osvald Závodský, Věra Hložková, Oskar Valášek-Weiss, Gustav Freisleben, Vladimír Hořký, Gusta Fučíková, Vilém Nový a Šimon Orenstein.

Po stopách ztracené nahrávky

Ještě nedávno byl celý záznam spolu ztracen. Před několika měsíci byl objeven ve zkrachovalé továrně v Panenských Břežanech. 

Proč právě tam? V roce 1962 pásy s nahrávkou zmizely z Archivu Českého rozhlasu. Tehdy se začaly otevírat a přešetřovat staré procesy. Pásy byly proto odvezeny neznámo kam, protože hrozilo nebezpečí, že bude zpochybněn i Slánského proces... Nějakou dobu nejspíš ležely na ministerstvu vnitra, odkud se vytratily už krátce po sametové revoluci a znovu se objevily až nedávno právě ve zkrachovalé továrně.