Proč školský systém nedává větší prostor pro fantazii? uvažuje zakladatelka Tance Praha

24. květen 2016

Festival Tanec Praha se nekoná jen v hlavním městě, jak napovídá název akce, ale i v dalších obcích Česka. Hlavní hvězdou celé akce je král současného flamenca Israel Galván. Zatančit si však můžou úplně všichni.

Tanec by měl zajímat každého, tvrdí zakladatelka festivalu Yvona Kreuzmannová v rozhovoru s moderátorkou Zuzanou Burešovou. Tedy každého, kdo má estetické cítění a touží objevovat něco nového. „Tanec je bohaté umění spojující tělo a mysl. Tahle symbióza je nejvíc přenosná z jeviště. Přímý zážitek vám otevírá nové emoční světy,“ domnívá se.

Tanec Praha nabízí i workshopy pro děti. „Sekce pro děti běží do konce června,“ informuje Yvona Kreuzmannová. Umělci přitom na jevišti rozvíjí s dětmi interakce – ať už prostřednictvím jednoduchých symbolů na zemi nebo videoprojekcí reagujících na pohyby.

„Učíme vnímat pozitivně tělo a to je krásné,“ připomíná Yvona Kreuzmannová. Dítě podle ní sice může být i introvertní, ale řeč těla, rytmus a živá hudba mu otevře nové roviny kreativity. „Je to také určitý prostředek socializace,“ dodává.

Čtěte také


Děti ve škole cítí limity, které jsou na něj kladeny. Ve čtvrté třídě se začínají uzavírat a mají obavy se projevit. Možná je to k zamyšlení, jak školský systém funguje a proč nedává větší prostor pro fantazii.Yvona Kreuzmannová

Jenže tanec, to není jen abstrakce nebo zábava. Spousta tanečních vystoupení se dotýká současných problémů ve světě i v Česku. Umělci se tak dotýkají témat migrace, lidských práv nebo kolektivní ztráty paměti.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte buď kliknutím na odkaz přímo v tomto článku nebo v našem audioarchivu.

autoři: šše , zbu
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová