„Proč si ministryně Hubáčková v dohodě o Turów sama ukládá tak šibeniční termín?“ diví se Starec z Uhelné

Iniciativa Společně pro vodu, jejíž jste členy, tvrdí, že chystaná česko-polská dohoda o hnědouhelném dole Turów je v rozporu s českými i unijními zákony. Jak to víte, když teprve ve středu měla ministryně Hubáčková seznámit vládu s jejími detaily?

Máme k dispozici text dohody z 30. září a paní ministryně nám osobně řekla, že obsahově na ní nehodlá nic měnit. Proto předpokládáme, že se dohoda schvaluje v této podobě.

Anna Hubáčková a její polský protějšek Anna Moskwová spolu před týdnem mluvily bezmála pět hodin, ale mezi čtyřma očima a z jednání se nepořídil zápis. Co si o tom myslíte?

Čtěte také

Jáma v zemi i ve společných vztazích. Spor o polský důl Turów pokračuje, dohoda je stále nejistá

Jde o pokračování netransparentní linie. Netransparentnost bohužel vyjednávání provází po celou dobu. Kdyby smlouva neunikla do médií, tak bychom se k tomu textu vlastně vůbec nedostali a stáli bychom teď před situací, kdy bychom čekali, jestli se smlouva uzavře a co v ní vlastně stojí.

Dohoda bývá obvykle otázkou kompromisu. Je podle vás nějaký prostor, kde by mohla Česká republika ustoupit?

Samozřejmě. Určitě doufám, že dojde ke kompromisu, ale musí to být dobrý kompromis. Nemůže to skončit tak, že my přijdeme o vodu. To by byla prohra na celé čáře. Kompromis je, že Česká republika jako stát nebude trvat na tom, aby se ukončila činnost v dole Turów. Ale budeme trvat na tom, aby nevznikaly škody na našem území. A to v reálu znamená, že těžba se prostě přestane přibližovat. Oni mají prostor, kam mohou těžit ještě následujících deset let, aniž by se přibližovali k českým hranicím.

Jak budete postupovat, pokud vaše výzvy nebudou vyslyšeny a vláda dohodu v navrhovaném znění uzavře?

To je zatím nevyjasněná otázka. Věříme, že se to nestane. Ale pokud k tomu dojde a dohodu schválí i polská vláda, tak nám asi nezbyde než doufat, že černý scénář o dalším poklesu vody prostě nenastane. A nebo budeme doufat, že se stane zázrak a někdo k nám dokáže během dvou tří let natáhnout vodovody, které jsou bohužel stále jen na papíře.

Ministryně životního prostředí řekla, že by dohodu ráda uzavřela do konce ledna. Jak důležitý je čas?

To je vyjádření, kterému vůbec nerozumím. Nejsme v pozici, že bychom museli spěchat. V žádném případě to takhle nestojí. Na naší straně je Evropská komise i Evropský soudní dvůr a my rozhodně nejsme ti, kteří musejí přispěchat s pro nás velice nevýhodnou dohodou. Nerozumím tomu, proč si sama paní ministryně Hubáčková dává takové šibeniční termíny. Měla by si uvědomit, že ačkoliv smlouvu nepřipravovala, tak veškerou politickou odpovědnost ponese ona.

Co je hlavní prioritou při hledání kompromisu? A byla chyba, že Česká republika nevyužila směrnice o škodách? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Vladimíra Kroce s Milanem Starcem.