Problémy s trávením mohou vyřešit i antidepresiva nebo psychoterapie, říká gastroenterolog

Milan Lukáš
Milan Lukáš

Počty gastroenterologických pacientů v produktivním věku rostou. Může za to blahobyt, tvrdí profesor Milan Lukáš. Jaký vliv může mít stres na onemocnění trávicího traktu a kdy vyhledat odbornou pomoc?

Čtěte takéCeliakie může vést k cukrovce i potratům. Jediné řešení je celoživotní dieta

Tlak na výkon, očekávání okolí, snaha se prosadit, ale i možnosti, které dnes máme, indukují podle gastroenterologa Milana Lukáše stres, na jaký nebyly předchozí generace zvyklé. Výsledkem je nárůst civilizačních chorob, které se v gastroenterologii nejčastěji projevují v podobě neinfekčních střevních zánětů nebo funkčních chorob trávicího traktu, typicky syndromem dráždivého trakčníku. Jde o vleklá onemocnění, na která se sice neumírá, ale dokážou pacientovi významně znepříjemnit život.

Jak poznat závažné projevy střevního onemocnění?

Pokud problémy trvají déle než dva týdny nebo se projevují velmi intenzivně, neměli bychom váhat a navštívit lékaře. Nejčastěji se pacienti potýkají s bolestmi břicha, nepravidelnou stolicí, průjmy nebo naopak zácpou. Na závažnější, buď zánětlivé, nebo někdy i nádorové onemocnění většinou ukazuje krvácení, hubnutí a teploty.

„Když přijde do ordinace dvacetiletá dívka, která nehubne, ale bolí ji půl roku břicho, má nepravidelnou stolici a je před maturitou, nebudeme jí dělat nějaká krkolomná vyšetření. Zkusíme jí upravit dietu, nasadíme třeba probiotickou léčbu, případně psychoterapii a antidepresiva,“ popisuje na příkladu charakteristické symptomy civilizačního funkčního onemocnění trávicího traktu Milan Lukáš.

Antidepresivy proti bolesti břicha?

„Používáme desetinové nebo pětinové dávky, než jaké předepisují psychiatři například svým depresivním pacientům. Nijak neovlivňují vnímání ani myšlení, ale působí na podkorová centra v mozku. Ta fungují nezávisle na naší mysli a řídí činnost vnitřních orgánů,“ vysvětluje ve vysílání Večerního Radiožurnálu profesor Lukáš.

Jaromír Šimša: Ve výskytu rakoviny tlustého střeva drží Češi smutné prvenství

Jaromír Šimša, přednosta Chirurgické kliniky Thomayerovy nemocnice

Máte rádi červené maso, snadno podléháte stresu, nenajdete si čas na kvalitní spánek a sportu také příliš neholdujete? Pak byste podle Jaromíra Šimši, přednosty Chirurgické kliniky Thomayerovy nemocnice, měli zpozornět. I vám totiž může hrozit rakovina tlustého střeva a konečníku. „Nikdy však není pozdě začít něco měnit,“ usmívá se lékař.

„Pokud jsou tato vegetativní nervová centra bombardována stresovými impulzy z mozkové kůry, pak se u některých lidí začínají chovat hyperaktivně, což se přenáší i na činnost vnitřních orgánů. Proto někteří trpí srdečními arytmiemi, jiní mají pocity dušnosti a další bolí břicho nebo mají pocit nadmutí a nepravidelnou stolici.“

Co víme o mikroorganismech, které sídlí v našich střevech? V čem může být nebezpečné užívání antibiotik v útlém věku? A proč by každý člověk starší 55 let měl jít na preventivní kolonoskopické vyšetření? I na to se moderátorka Zuzana Burešová ptala gastroenterologa Milana Lukáše. Poslechněte si jeho odpovědi ze záznamu.

Spustit audio
autoři: Zuzana Burešová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související