Přišli o nohu, a přece se nemuseli vzdát lyžování. Moderní protézy dokážou téměř zázraky

Aleš Bouda lyžoval dříve závodně. Bionické koleno mu umožňuje užít si jízdu na lyžích i po amputaci
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Aleš Bouda lyžoval dříve závodně. Bionické koleno mu umožňuje užít si jízdu na lyžích i po amputaci

V Peci pod Sněžkou se konal netradiční lyžařský kurz. Lektoři z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy společně s pracovníky protetické firmy Otto Bock během něj učili pacienty s amputací lyžovat na obou nohou, a to pomocí speciální lyžařské náhrady.

Tereza Francová má podkolení amputaci, o nohu přišla kvůli nádoru měkké tkáně. Za chvíli si vůbec poprvé vyzkouší speciální lyžařskou protézu ProCarve.

Coby laikovi mi protéza připomíná podrážku lyžáku s pístem v místě kotníku. Vladan Princ, hlavní protetik firmy Otto Bock, ji popisuje poněkud odborněji:

„Základní kovová deska má tvar lyžařské boty a je uzpůsobena tak, aby pasovala přímo do vázání. Na ní je připevněn píst, který je hydraulický a pneumatický zároveň. Pneumaticky reguluje pohyb kolene dopředu a hydraulicky pak řeší jeho návrat do původní polohy.“

Protéza ProCarve umožňuje téměř plnohodnotné lyžování i po amputaci

Cit pro jízdu

Už při prvních Tereziných pokusech na lesní cestě si Vladan Princ společně s lektory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy všimli, že je třeba protézu lépe nastavit, tedy doslova utáhnout dva šroubky.


Protézu ProCarve můžou používat všichni pacienti v hmotnostní kategorii od 40 do 100 kilogramů a bez rozdílu velikosti chodidla. Pomocí adaptérů se nastavuje pouze správná výška protézy.

„Šroubky povolím nebo utáhnu tak, abychom lyži dostali plnou plochou na sníh,“ popisuje Vladan Princ. S upraveným nastavením už Tereza může pod vedením Filipa Hruši z FTVS zkusit poprvé sjet sjezdovku.

„Přenos torzních i dalších na lyži je u tohoto typu protézy mnohem přesnější. Druhá varianta je vzít chodící protézu a vložit ji do přezkáče, což ani zdaleka nemůže zajistit stejný cit pro jízdu,“ popisuje Filip Hruša výhody protézy ProCarve.

Čtěte také

Chytré koleno

Na svahu se občas potkáváme i s Alešem Boudou, bývalým závodním lyžařem, který má amputaci v koleni a lyžuje s bionickým kloubem.

Aleš Bouda předvádí, jak funguje jeho bionické koleno

„Má v sobě hydrauliku, přepouštěcí ventily, které jsou ovládané servo motorky. Koleno má i svoji řídící jednotku. Využívám navíc i podtlakovou pumpu, která zajišťuje, že pahýl k protéze dokonale přilne,“ popisuje svoji protézu.

Protéza na míru

Bionická kolena mají v sobě obvykle kolem osmi až dvanácti senzorů, které měří a vyhodnocují parametry chůze, a na základě takto získaných informací upravují nastavení odporů na hydraulickém pístu.

„Celý tento proces se v koleni odehraje stokrát za vteřinu a koleno je tak připraveno na jakoukoli změnu pohybu, terénu nebo rychlosti,“ vysvětluje Vladan Princ

Čtěte také

„Při lyžování je potřeba koleno přepnout do speciálních sportovního režimu, v němž jsou naprogramované jiné základní hodnoty, než jaké jsou potřeba pro chůzi. Speciální software umožňuje také nastavit kloub individuálně podle lyžařského stylu uživatele,“ dodává.

Neviditelný handicap

Rekreačních sportovců s amputací podle protetika přibývá“ „Dřív byly běžné protézy nebo speciály na míru. Dnes je běžné, že i lidé s tímto typem handicapu sportují. Vzniká spousta nových chodidel nebo kolen určených k tomu, aby si mohli zahrát třeba tenis nebo volejbal.“

Tereza Francová pod vedením zkušených lektorů testuje novou protézu ProCarve

Česko patří podle Vladana Prince k evropské a možná i světové špičce v protetické péči, a to včetně vzdělávacího systému.

A jak první pokusy s protézou hodnotí Tereza Francová? „Myslela jsem, že se budu muset učit lyžovat úplně od začátku, ale nebylo to se mnou tak hrozné – ty pohyby tam jsou,“ pochvaluje si. Ráda by časem vyzkoušela i jiné sporty – třeba jízdu na kole.