Přišli o nohu, a přece se nemuseli vzdát lyžování. Moderní protézy dokážou téměř zázraky

10. únor 2018

Největší audioportál na českém internetu

Aleš Bouda lyžoval dříve závodně. Bionické koleno mu umožňuje užít si jízdu na lyžích i po amputaci | Foto: Vojtěch Koval

Na lyžařském kurzu v Peci pod Sněžkou učí lektoři z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy spolu s pracovníky protetické firmy pacienty s amputací lyžovat s pomocí lyžařské náhrady.

V Peci pod Sněžkou se konal netradiční lyžařský kurz. Lektoři z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy společně s pracovníky protetické firmy Otto Bock během něj učili pacienty s amputací lyžovat na obou nohou, a to pomocí speciální lyžařské náhrady.

Tereza Francová má podkolení amputaci, o nohu přišla kvůli nádoru měkké tkáně. Za chvíli si vůbec poprvé vyzkouší speciální lyžařskou protézu ProCarve.

Coby laikovi mi protéza připomíná podrážku lyžáku s pístem v místě kotníku. Vladan Princ, hlavní protetik firmy Otto Bock, ji popisuje poněkud odborněji:

„Základní kovová deska má tvar lyžařské boty a je uzpůsobena tak, aby pasovala přímo do vázání. Na ní je připevněn píst, který je hydraulický a pneumatický zároveň. Pneumaticky reguluje pohyb kolene dopředu a hydraulicky pak řeší jeho návrat do původní polohy.“

Protéza ProCarve umožňuje téměř plnohodnotné lyžování i po amputaci

Cit pro jízdu

Už při prvních Tereziných pokusech na lesní cestě si Vladan Princ společně s lektory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy všimli, že je třeba protézu lépe nastavit, tedy doslova utáhnout dva šroubky.


Protézu ProCarve můžou používat všichni pacienti v hmotnostní kategorii od 40 do 100 kilogramů a bez rozdílu velikosti chodidla. Pomocí adaptérů se nastavuje pouze správná výška protézy.

„Šroubky povolím nebo utáhnu tak, abychom lyži dostali plnou plochou na sníh,“ popisuje Vladan Princ. S upraveným nastavením už Tereza může pod vedením Filipa Hruši z FTVS zkusit poprvé sjet sjezdovku.

„Přenos torzních i dalších na lyži je u tohoto typu protézy mnohem přesnější. Druhá varianta je vzít chodící protézu a vložit ji do přezkáče, což ani zdaleka nemůže zajistit stejný cit pro jízdu,“ popisuje Filip Hruša výhody protézy ProCarve.

Čtěte také

Chytré koleno

Na svahu se občas potkáváme i s Alešem Boudou, bývalým závodním lyžařem, který má amputaci v koleni a lyžuje s bionickým kloubem.

Aleš Bouda předvádí, jak funguje jeho bionické koleno

„Má v sobě hydrauliku, přepouštěcí ventily, které jsou ovládané servo motorky. Koleno má i svoji řídící jednotku. Využívám navíc i podtlakovou pumpu, která zajišťuje, že pahýl k protéze dokonale přilne,“ popisuje svoji protézu.

Protéza na míru

Bionická kolena mají v sobě obvykle kolem osmi až dvanácti senzorů, které měří a vyhodnocují parametry chůze, a na základě takto získaných informací upravují nastavení odporů na hydraulickém pístu.

„Celý tento proces se v koleni odehraje stokrát za vteřinu a koleno je tak připraveno na jakoukoli změnu pohybu, terénu nebo rychlosti,“ vysvětluje Vladan Princ

Čtěte také

„Při lyžování je potřeba koleno přepnout do speciálních sportovního režimu, v němž jsou naprogramované jiné základní hodnoty, než jaké jsou potřeba pro chůzi. Speciální software umožňuje také nastavit kloub individuálně podle lyžařského stylu uživatele,“ dodává.

Neviditelný handicap

Rekreačních sportovců s amputací podle protetika přibývá“ „Dřív byly běžné protézy nebo speciály na míru. Dnes je běžné, že i lidé s tímto typem handicapu sportují. Vzniká spousta nových chodidel nebo kolen určených k tomu, aby si mohli zahrát třeba tenis nebo volejbal.“

Tereza Francová pod vedením zkušených lektorů testuje novou protézu ProCarve

Česko patří podle Vladana Prince k evropské a možná i světové špičce v protetické péči, a to včetně vzdělávacího systému.

A jak první pokusy s protézou hodnotí Tereza Francová? „Myslela jsem, že se budu muset učit lyžovat úplně od začátku, ale nebylo to se mnou tak hrozné – ty pohyby tam jsou,“ pochvaluje si. Ráda by časem vyzkoušela i jiné sporty – třeba jízdu na kole.

autor: vok