Překládat Shakespeara, to je trochu anarchie, uznává Martin Hilský

2. prosinec 2015

Potřeba exaktních vědeckých oborů je evidentní, ale neměli bychom zapomínat na význam humanitních věd, které nejsou doceňované. Přitom právě humanitní obory přispívají ke vzdělanosti, připomíná anglista Martin Hilský.

Právě on, zástupce humanitního oboru, obdržel ocenění Česká hlava, které bývá předáváno přírodním vědcům. Mezi nositele této ceny patří například chemik Antonín Holý nebo lékař Pavel Klener. „Nepředpokládal jsem, že tuto cenu můžu dostat. Nesmírně mě to těší,“ tvrdí Martin Hilský.

Básnická práce s řečí

Martin Hilský se zabývá překladem her Williama Shakespeara. A když mluví o překladech děl tohoto alžbětinského dramatika, připomíná význam Josefa Václava Sládka, kterého považuje za průkopníka. „Byl básníkem a básnicky pracoval s řečí,“ zdůrazňuje Martin Hilský první výhodu tohoto literáta a zmiňuje i druhý předpoklad úspěchu: „Josef Václav Sládek překládal z originálu, vnímal tedy renesanční anglickou řeč.“

Čtěte také

Nově objevený údajný portrét Williama Shakespeara je prý literárním objevem století

Od doby překladů Josefa Václava Sládka se toho hodně událo. Zlepšila se například znalost reálií. Hlavní výzva však zůstala, totiž přeložit jambický stoupavý rytmus, který vyrůstá z povahy anglické řeči, do češtiny s naopak klesajícím rytmem. „Musíte do češtiny udělat verš, který zní přirozeně, i když se vzpírá systému české řeči,“ nastiňuje Martin Hilský v rozhovoru s moderátorkou Karolínou Koubovou.

Jde tak podle něj o anarchii a zároveň o docela vzrušující dobrodružství. „Je také třeba skrýt to velké úsilí, které k překladu vede. Musíte se tvářit, jako by to bylo snadné,“ zdůrazňuje.