Předpovídat nejdou, vznikají náhodně. Oteplováním tornáda zesílí, odhaduje klimatolog

Čeští meteorologové přiřadili tornádu, které zpustošilo několik obcí na jihu Moravy, stupeň síly F4. Jak mimořádná událost to je v kontextu celé Evropy?

V Evropě se ročně objeví kolem 250 až 300 tornád. Většina z nich ale trvá jen krátce a jsou velmi malá, mají spíš sílu F1 a F2 než F3, F4 nebo F5, která už působí značné škody. Nejsilnější tornáda se objevují v severní polovině Evropy. Není tedy nečekané, že se nějaké může objevit i u vás, je to ale velká náhoda.

Klimatolog Kevin E. Trenberth |foto: National Center for Atmospheric Research

Jak vůbec takové tornádo mohlo vzniknout?

V Česku šlo o letní bouřku a tornáda vznikají jako součást velkých bouřek, většinou jde o takzvané supercely. Tyto bouře jsou jakoby trojrozměrné: v jedné části je silný proud stoupajícího vzduchu, v jiné části je zase sestupný proud a navíc vzduch uvnitř zpravidla rotuje.

To se děje proto, že větry v nižších částech tornáda jsou z jihu, jsou teplejší a vlhčí. Ve vyšších polohách jsou větry zpravidla ze západu. A to vytvoří vertikální větrný střih, který začne rotovat. Tak vznikne tornádo.

Když se podíváme do světa, tak největší množství tornád vzniká ve Spojených státech. Je tam dokonce jednoznačně rozpoznatelná oblast zvaná tornádová ulička. Nachází se severně od Mexického zálivu a východně od Skalistých hor. Právě hory, třeba i v Evropě, hrají ve vzniku tornád klíčovou roli, protože vytvoří bariéru, kdy spodní větry foukají z jiného směru než ty ve vyšších polohách. Může vzniknout větrný střih, který vede k supercele a tornádu. Je to ale skutečně velká smůla, co se stalo v Česku. Nešťastná událost.

Dá se tornádo za pomocí moderních technologií nějak předpovědět?

Dá se vypočítat riziko jeho vzniku, ale rozumně to jde udělat tak den před tím, než se tornádo objeví. Tornáda jako taková trvají poměrně krátce a ty nejlepší predikce, které jsou ve Spojených státech a spoléhají na radarovou síť a velmi dobrý monitoring ze satelitů sledujících bouři, ne samotná tornáda, jsou jen zhruba 15 minut dopředu. Pak musíte rychle jednat a někam se ukrýt.

Jakou roli ve vzniku tornáda může hrát globální oteplování?

Ke vzniku tornáda musí být příhodná situace v rozličných vrstvách vzduchu v atmosféře, zmiňoval jsem střih větru, to vše se musí sejít. Zatím není jasné, nakolik se takové podmínky mění s globálním oteplováním. Dalším důležitým faktorem při vzniku tornád je nicméně celková nestabilita v atmosféře. A to znamená především relativně vlhký, teplý vzduch v nižších hladinách a suchý vzduch nad ním, což vytváří velmi nestabilní a příhodnou situaci pro vznik bouřek.

Čtěte také

Tornádo vzalo lidem domovy.  „Sebralo nám to střechu, ořech a točilo se to na dvoře,“ popisuje obyvatel obce Hrušky

Obecně se dá říct, že k takovým situacím bude s globálním oteplováním docházet častěji. Já odhaduji, že ne nutně tu znamená, že budou tornáda v budoucnosti vznikat častěji, ale možná budou mnohem silnější. Ty, které dnes řadíme do kategorií  F1 a F2, mohou být nově F3 právě díky globálnímu oteplování. 

Jaké další projevy extrémního počasí můžeme očekávat?

Mezi další jevy spojené s bouřkami, které můžou způsobit obrovské škody, patří kroupy. Ty můžou poměrně silně poškodit úrodu, ale i budovy. Dalším jevem jsou deštěm ochlazené, přímočaré ničivé větry, které nerotují, ale směřují z oblohy strmě dolů. Tento proud vzduchu může být velmi nebezpečný třeba pro letadla. Na povrchu země se vytvářejí velmi silné poryvy větru až na vzdálenost několika kilometrů. Škody pak zpravidla vypadají trochu jako po tornádu. Detailní analýzy pak ale ukážou, že vzduch nerotoval, prudce se roztekl do různých stran.