Před žilním onemocněním vás ochrání jen dostatečný pohyb, varuje angioložka

Základem je podle Zimolové již prevence rozvoje vzniku chronického žilního onemocnění. „Měli bychom poslouchat svoje tělo, svoje příznaky. Pakliže nás končetiny bolí, pokusit se jim ulevit. Nejznámější způsob je elevace, opřít si nohy třeba o zeď.“ Pomáhá také střídavá koupel v teplé a ve studené vodě, kdy studenou vždy končíme.

Častější křeče mohou být také projevem celkového onemocnění, právě i žilního onemocnění. „Jako první pomoc je možné polykat magnesium, pakliže potíže přetrvávají, je třeba navštívit lékaře,“ nabádá doktorka Zimolová. „Hořčík je úžasný, ale samotná spása to není, je třeba vyšetřit možný původ potíží.“

Projevů nemocných žil je celá řada. Chronické onemocnění žil, především dolních končetin, je onemocnění mnoha tváří. „Projevů a symptomů může být celá řada od málo závažných pocitů tíhy a napětí, metličky přecházející v křečové žíly, barevné kožní změny až k otevřeným bércovým vředům. To všechno zahrnuje chronické žilní onemocnění,“ vysvětluje lékařka.

Chronické žilní onemocnění postihuje podle Zimolové v západních zemích 50 až 80 % lidí. Bylo to tak vždy? „Má mnoho rizikových faktorů. Vzniká na podkladě rozvoje a progrese žilní hypertenze. K tomu přispívá nejen genetika a sedavý způsob zaměstnání, obezita. Díky osvětě nedochází k tak četné progresi až k otevřeným bércovým vředům.“

Někdy pomáhá jen poslouchat své tělo a dát si nohy nahoru|foto: Fotobanka Pixabay

Jak se tedy vyhnout žilním onemocněním? „Měli bychom věnovat dostatek času procházkám a pohybu, cyklistika, plavání, chůze, to je to nejlepší, co můžeme žilám nabídnout. Neměli bychom přehlížet prvotní projevy žilního onemocnění a včas je konzultovat se svým lékařem,“ vyjmenovává Zimolová.