Precizní onkologie zkoumá jednotlivé mutace nádorů. Z databáze mohou odborníci vybrat ozkoušený lék

„Tady máme vzorek nádoru plic,“ vytahuje molekulární bioložka Jitka Berkovcová v laboratoři Masarykova onkologického ústavu parafínový kvádřík, v jehož středu je hnědý flíček. „A my si ho nyní připravíme na přečtení DNA,“ dodává bioložka.

Čtěte také

Umíme donutit nádor k sebevraždě, říkají čeští vědci, kteří testují novou látku proti rakovině

Čtení informace DNA trvá několik dní. Lékaři potom vyhodnotí, jestli je v DNA nádoru nějaká známá mutace. Výsledky z Masarykova onkologického ústavu putují ke komisi s mnoha odborníky a odbornicemi, kterou vede Peter Grell.

„Snažíme se rozhodnout, zda existuje lék, který přesně na tuto mutaci dříve zabral u jiného člověka,“ popisuje. Komisi přitom nezajímá, z kterého orgánu nádor pochází. „Proto můžeme například doporučit lék, který u jednoho pacienta funguje u nádoru plic, ale víme, že bude fungovat i u pacientek s nádorem prsu,“ vysvětluje Grell.

Cílená léčba

Precizní onkologii ale lékaři zatím nemůžou poskytnout všem. Nejčastěji ji zkusí u pacientů s metastázami, u kterých nezabrala standardní léčba. „Nebo jsou to pacienti, u kterých je vysoká pravděpodobnost záchytu takové mutace, například lidé s nádory plic nebo se vzácnými nádory,“ přibližuje kritéria vedoucí komise.

Současně se záchytem mutací se rozvíjí jejich potírání. „Dnes máme k dispozici zhruba 40 až 50 léků cílených na konkrétní mutaci. Ve vývoji jsou další stovky léků a v časných stádiích výzkumů i tisíce,“ dodává Grell.

Navíc klesá i cena genetického vyšetření. Lékaři proto věří, že precizní onkologie bude brzy i pro pacienty s téměř jakýmkoliv typem nádorů, a to i ve dřívějších stádiích.