Většina mužů útočících na děti na internetu nemá žádnou sexuologickou diagnózu, potvrzuje sexuoložka

Tady v sexuologické laboratoři máte přístroje k měření sexuální vzrušivosti. Můžou odhalit například pedofilní sklony. Velká část mužů, kteří kontaktují děti na internetu, jsou ale sexuálně normální osoby. Jakou mají motivaci?

Přístroje na měření sexuální vzrušivosti: penilní (nahoře) a vagino pletysmograf|foto: Veronika Hlaváčová,Český rozhlas

Ze zahraničních studií víme, že ve vzorku je asi 60 procent lidí, kteří by nedostali sexuologickou diagnózu. Jsou psychosexuálně normální a ideálním sexuálním objektem je pro ně dospělá žena. Ale v některých situacích, když se k ní nemohou dostat, použijí dívku jako náhradní objekt.

Jde například o muže, kteří dlouhodobě nemají partnerku. K vyhledávání velmi mladých dívek se můžou uchylovat také lidi s poruchami osobnosti, může tam být mentální retardace nebo rodinná patologie.

Může být důvodem i to, že psychosexuálně normální muže už nebaví dostupná pornografie?

Tohle téma není moc prozkoumané. Spíš bych řekla, že toto online kontaktování dětí nabízí prvek interaktivity nebo alespoň zárodku vztahovosti, což pornografie nenabízí. Tahle složka v ní chybí.

Musíme si uvědomit, že důležitou součástí lidské sexuality je mít pocit, že někdo chce vás konkrétně, že se o vás zajímá. Chcete mít pocit, že jste středobodem pozornosti. Tahle složka není dobře nahraditelná ani placenými chatovacími místnostmi, kde si muži píši s ženami, protože vědí, že ta dívka tam není jen pro ně.

Co zbývajících 40 procent lidí? Jakou motivaci kontaktovat děti má tahle část predátorů? 

Tito lidé mají nějakou zvláštní sexuální preferenci. Je mezi nimi 5 procent lidí s pedofilní preferencí. Pak je tam část, která může vykazovat psychosexuální nezralost, infantilismus – kdy mozek muže nerozlišuje věkové kategorie objektů. Můžou tam být zastoupení exhibicionisti nebo lidé se sexuální agresí.

Jak moc jsou tito lidé společensky nebezpeční?

Pokud bychom se bavili o dokumentu V síti, tak tam se velká většina mužů chtěla jen ukázat nebo chtěla vidět nahotu a netlačila to dál. Nebyli agresivní, nechtěli dívku dál pronásledovat. Skutečně společensky velmi závažných případů, kdy se manipulovalo, vydíralo a vyhrožovalo, těch bylo minimum.

Očekávala jsem sofistikované a velmi promyšlené metody manipulace a získávání důvěry dítěte, ale většinou to bylo přímočaré, explicitní jednání. Nic se nezakrývalo. Bylo jasné, o co mužům od začátku jde
sexuoložka Renáta Androvičová o dokumentu V síti

Jaké jsou obvyklé sexuologické diagnózy opravdu nebezpečných jedinců?

Skutečně nebezpečné jsou diagnózy, kde je nějak důležitá sexuální agrese nebo násilí, sadismus. Třeba u pedofilie agresivita často vůbec není. To je chybný mýtus, došlo k nějakému zmatení pojmů. Pedofilie je psychiatrický pojem, znamená to nastavení sexuality, ne delikt. Zneužít dítě můžou lidi s nejrůznějšími sexuálními preferencemi.

Čtěte také

Očekávala sofistikované zlo, ale setkala se s leností a arogancí. Anežka Pithartová o dokumentu V síti

Co dívky, které se před muži svlékají online? Jakou mají motivaci?

Musíme si uvědomit, že rizikovým věkem pro navazování těchto komunikací je doba, kdy začíná puberta a vzniká sexuální zvídavost. Provází ji touha navazovat první kontakty s osobami opačného pohlaví, možná už i nějaký zájem o navazování romantických vztahů.

Děti si můžou testovat své dovednosti na tomto poli. Případně chtějí navázat kontakt s dospělým, který není rodičovskou figurou. V tomto věku dochází k emancipaci od rodičů. Je to věk, kdy dívka začíná řešit svůj vzhled. Může být pro ni zajímavé a příjemné slyšet, že je krásná a že se nemusí bát toho, jak vypadá.

V jakém věku se dnes začínají dívky a kluci běžně zajímat o svou sexualitu?

Dělali jsme celonárodní průzkum a víme, že kolem 13. roku věku. U kluků malinko později.

Posouvá tuto hranici internet, který nabízí odpovědi na řadu otázek, případně porno obrázky, videa...?

Podle posledních průzkumů se věk prvního pohlavního styku nijak zásadně nemění a pohybuje se v průměru kolem 17, 18 let|foto: Fotobanka Pixabay,CC0 Public domain

Spíš bych řekla, že děti si začnou všímat těchto obsahů na internetu a začnou se jim věnovat systematičtěji až v době, kdy se sexualita ozve. Těžko říct, jestli to vede k nějakému zásadnímu zrychlení psychosexuálního vývoje. Třeba z posledních průzkumů víme, že věk prvního pohlavního styku nijak zásadně nepoklesl ani v dnešní internetové době, kdy je sexualita všudypřítomná. Jde tu pořád o věk kolem 17, 18 let.

Kdy a jak by podle vás měli rodiče s dětmi začít mluvit o sexu?

Toto by se mělo odvíjet od zájmu dětí o toto téma. Víme, že se to týká dvou základních období, a to předškolního věku a puberty. Právě v tomto období můžou přijít otázky na sexualitu.

Jak dítěti vysvětlit, že by nikomu cizímu nemělo posílat své intimní fotky?

Je dobré upozornit na dopady této komunikace. Říct: Je to tvoje intimita, a pokud to pošleš někomu, koho ani neznáš, je možné, že se to pak někde objeví. Tvoje soukromí uvidí lidé, u kterých nechceš, aby ho viděli. Není to známka špatné výchovy. Je to známka toho, že se dítě začíná zajímat o vztahy. Musí být ale poučeno o důsledcích sdílení.

Jak může sexuální predátor ovlivnit sexualitu dětí, které obtěžuje?

Myslím si, že to je velice individuální. Pro jedno dítě to může být šokující a zatěžující zkušenost, pro jiné stejná zkušenost nemusí znamenat vůbec nic. Neexistuje žádné zlaté pravidlo, které by říkalo, jak to dítě v jeho vývoji ovlivní.

Čtěte také

Základ je vzájemná důvěra mezi rodičem a dítětem, připomíná spoluautor knihy Dítě v síti Daniel Dočekal

Ví se, že předčasná sexualizace ve smyslu intenzivnějších zážitků není dobrá. Vývojové změny mají svůj vlastní rytmus a člověk potřebuje čas, aby rozvinul vlastní sexualitu. Aby vytvořil sexuální složku s partnerskou, aby získal sebevědomí, určitý pozitivní náhled na svoje tělo.

Toto všechno trvá určitou dobu. A když se přirozený rytmus nějak naruší a začne se tlačit do předčasných skoků, tak to není přirozené pro dospívající mozek. Může to ovlivnit vývojové procesy.

Můžete srovnat sexuální obtěžování dětí v dnešní internetové době a v době, kdy online sociální sítě a chaty neexistovaly?

Na toto existují dva základní názory. Ten první říká, že se aréna, která existovala dřív jen ve fyzickém světě, přesunula do online světa. Takže se lidé, kteří by i předtím kontaktovali dítě, přesunuli do on-linu a mají zjednodušený způsob kontaktu. Druhý názor říká, že online prostředí vytvořilo zcela novou arénu pro zcela nový typ pachatele.

Já si myslím, že pravda bude asi někde uprostřed.