Podpora klimatických opatření nakonec závisí na účtech za energie, říká vědkyně z Oxfordu

Hlavní výzvou pro Evropu je podle závěrů zprávy degradace přírodního prostředí a dopady změny klimatu. Česko by podle Mononenové mělo co nejdřív ukončit využívání fosilních zdrojů energie.

Čtěte také

Hladík: Kdo nevidí krizi klimatu, je politikem minulosti. Neřešme cíle Green dealu, ale cestu k nim

„V jakékoli zemi, která stále používá fosilní paliva, a Česko je stále využívá a je závislé na uhlí, je prvním krokem přestat je používat,“ zdůrazňuje ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí. „V Česku je taky velkým problémem doprava. Transformace dopravního systému směrem k udržitelnějším řešením je druhou výzvou.“

A jako třetí oblast zmiňuje Mononenová zemědělství. „Potřebuje adaptaci na klimatickou realitu, která nás čeká,“ konstatuje a dodává, že zásadní je také snížení klimatické a vodní stopy zemědělství a jeho náročnosti na zdroje.

Věda vs. politika

V Česku ovšem na ministerstvo životního prostředí míří i přes protesty části veřejnosti strana, která vliv člověka na klimatickou změnu zpochybňuje. Podle ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí je ale na vlivu člověka na současnou klimatickou změnu shoda.

„Vědecká komunita je v této otázce jednotná: musíme jednat a musíme jednat bez prodlení,“ upozorňuje Mononenová. Přiznává ale, že politická i veřejná podpora klimatických politik v poslední době slábne: „Jsem dost stará na to, abych viděla, že politika se vždy tak nějak pohupuje od jednoho názoru ke druhému.“

Leena Ylä-Mononenová, ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

Evropští politici už se dohodli na zmírnění některých klimatických opatření. Zástupci Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise například minulý týden potvrdili odložení startu systému nových emisních povolenek pro vytápění a silniční dopravu až na rok 2028. Původně se mělo začít už o rok dřív. Změny podle Mononenové ale můžou způsobit problémy některým firmám.

„Mnoho z nich se už začalo transformovat a krátkodobé výkyvy politiky na čtyři nebo šest let jim situaci komplikují,“ upozorňuje šéfka unijní agentury. „Firmy totiž potřebují dlouhodobou představu o tom, kam směřovat a kde investovat.“

Alternativní už neznamená drahé

Datová vědkyně z Oxfordské univerzity a zástupkyně šéfredaktora platformy Náš svět v datech Hanna Ritchieová dodává, že celosvětové trendy navíc ukazují globální přesun k udržitelnějším technologiím. Ty se navíc stávají levnější alternativou.

Čtěte také

Green Deal už se změkčuje, Komise ale bude domluvená pravidla vymáhat, upozorňuje právník

„Například výstavba nové solární nebo větrné elektrárny je dnes levnější než stavba nového zdroje na fosilní paliva,“ ukazuje datová vědkyně z Oxfordu, která je letošní laureátkou čestného ocenění Inspirace ze zahraničí – Ceny za komunikaci změny klimatu od OSN v Česku a Učené společnosti České republiky.

Transformace je podle Ritchieové možná i díky unijním investicím. „Evropská unie investovala do obnovitelných zdrojů už před více než deseti lety, kdy ještě byly velmi drahé,“ připomíná. „Tenkrát se to zdálo jako finančně drahé rozhodnutí, ale dnes jsou alternativy k fosilním palivům často cenově konkurenceschopné, nebo dokonce levnější.“

Je nutné snížit ceny energie

Podobný trend je vidět i v dopravě. Čína například vyrábí levnější elektrická auta, než jsou evropská auta na spalovací motory.

Čtěte také

EU ujíždí vlak konkurenceschopnosti. Musí investovat do inovací a omezit regulace

„Je zřejmé, že svět směřuje k elektrifikované dopravě. Existuje riziko, že zaostávat budou evropské země,“ připouští Ritchieová. „Můžete na to zareagovat dvěma způsoby – buď přitlačit, nebo říct, že prostě nebudete součástí této změny. A to může nějakou dobu fungovat. Prostě zůstanete u spalovacích motorů. Ale z dlouhodobého hlediska si tím uškodíte.“

Opatření na zmírnění klimatických změn se podle Ritchieové teď více přesouvají od rozhodnutí vlád o změně energetického mixu k individuálním rozhodnutím – například právě o typu automobilu. Je proto nezbytná potřeba veřejnosti a pro tu je nutné v následujícím roce snížit ceny elektrické energie.

„Účty za energie jsou pro lidi naprosto zásadní,“ konstatuje Ritchieová. „Když vidí, že jim účty rostou, mají pocit, že je někdo obelhal. Lidé očekávají, když už ne zlevňování, tak alespoň stabilní ceny.“

Čtěte také

Konec „spalováků“ je bouře ve sklenici vody a politický kalkul. Pokuty za emise se rozloží, míní odborník

Navíc když jsou ceny elektřiny vysoké, znehodnocuje to podle oxfordské expertky ekonomické výhody energetické a dopravní transformace. „Elektromobily jsou mnohem efektivnější než auta se spalovacím motorem, ale když je elektřina drahá, část této výhody mizí,“ vysvětluje Ritchieová.

Jaké kroky mohou pro klima dělat domácnosti nebo jednotlivci? A jak vyvažovat jejich aktivitu s aktivitou velkých firem? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.