Bulharsko platí eurem. Potenciál eurozóny testuje dnešní turbulentní doba, upozorňuje expert

Přechod na euro se v Bulharsku protáhl. Členem Evropské unie je země od roku 2007, přijetí společné unijní měny ale zbrzdil nástup světové finanční krize a politicky nestabilní situace. Teprve v roce 2015 byla založena Rada pro přípravu členství Bulharska v eurozóně.

Čtěte také

iROZHLAS

Ztráta národní identity, nebo pojistka proti Rusku? Otázka přijetí eura rozděluje bulharskou společnost

Ještě v létě 2020 to vypadalo, že euro se v peněženkách bulharských občanů objeví už v lednu 2023. Pak se kvůli covidové inflaci vše posunulo na začátek roku 2024, následně na začátek roku 2025. To ovšem přišla inflace vlivem vysokých cen energií a ruské války na Ukrajině.

Euro se tak v Bulharsku zavádí až letos. Peníze na účtech nebo v peněženkách Bulharů se teď mění kurzem 1 euro za bezmála 2 bulharské levy. Vlastní měnové politiky se nicméně Bulharsko vzdalo už skoro před třiceti lety, když zavedlo fixní kurz bulharské měny vůči německé marce. A po zavedení eura v roce 1999 přešel režim z marky na euro.

„Na jednu stranu to měnu stabilizovalo, na druhou stranu ale Bulharsko nevyužívalo všechny výhody eurozóny,“ říká ředitel Centra evropských studií Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Jarolím Antal.

Samotný přechod na euro ale podle něj nestačí. Pozitivní dopady by mělo přinést dodržování pravidel eurozóny a související tlak na reformy.

Na budovu Bulharské národní banky se po půlnoci promítaly animace a videa s novými bulharskými euromincemi a eurovými bankovkami|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Očekávání i nedůvěra

„Bulharští ekonomové čekají, že bulharská ekonomika bude mít větší důvěru za hranicemi a že to usnadní zahraniční investice,“ popisuje reportér Českého rozhlasu Dominik Tesár, který vstup země do eurozóny sledoval přímo v hlavním městě Bulharska, v Sofii.

„Samozřejmě jsou s tím spojená rizika, která i ekonomové částečně uznávají, ale většinou nesdílejí obavy, které tu mnoho lidí má, že se výrazně zdraží.“

Průzkum bulharské společnosti Alpha Research v květnu ukazoval, že Bulhaři jsou, co se eura týče, rozdělení přibližně půl na půl. Část z nich kvůli nesouhlasu vyšla dokonce několikrát do ulic.

Nové ceny v supermarketech už jsou i v eurech|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Protesty proti zavedení eura a šíření antievropské kampaně aktivně podpořila bulharská strana Obrození, alternativně překládaná jako Obnova. Podle Klára Kosové, expertky na Bulharsko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, strana uzavřela memorandum o spolupráci s Putinovou stranou Jednotné Rusko.

Kreml chce podle Jarolíma Antala zabránit větší integraci unijních ekonomik. „V dnešní velmi turbulentní době je potenciál eurozóny zkoušený výzvami, kterým čelíme. Vstup Bulharska do eurozóny má symbolický politický význam,“ vysvětluje ředitel Centra evropských studií na VŠE.

Eurozóna podle něj dokáže přinést stabilitu a transparentnost, zatím jde ale o nedokončený projekt.

Stav unijních ekonomik

Členským státům EU podle Antala chybí odvaha nejen dotáhnout projekt eurozóny, ale také společný unijní trh, který spojuje státy bez ohledu na měnu. „Apetit k reformám, jako je prohlubování trhu a řešení některých překážek, je velmi omezený,“ upozorňuje expert.

Jarolím Antal, ředitel Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické|foto:Jana Karasová, Český rozhlas

Unijní ekonomiky si navíc musí poradit s geopolitickými výzvami včetně pokračující ruské agrese na Ukrajině nebo změn vztahů se Spojenými státy.

„Evropská ekonomika není v krizi, ale v přechodu, u kterého je těžké předvídat, jak se bude dál vyvíjet,“ popisuje Antal. „Pokud se nebudeme snažit dále integrovat společný trh, tak narazíme na strop, který nám ukáže, že Evropa v tom obrovském prostředí nebude mít co nabídnout.“

Z unijních ekonomik se daří poněkud překvapivě například Řecku. „Je zajímavým případem toho, jak se od hospodářské krize 2008 až 2010 stává státem, který sice stále bojuje s relativně vysokým zadlužením, ale implementací reforem a zásadními změnami dokáže na současnou situaci reagovat,“ hodnotí Antal.

Nemůžeme se spoléhat na domácí spotřebu, protože nemá tak velký potenciál jako exportní charakter celé ekonomiky.
Jarolím Antal

V hospodářském růstu je velmi silné i Polsko, které těží z toho, že jde o poměrně velký trh. Dělá také reformy, které lákají zahraniční investice. A ekonomicky se v Polsku projevují i rostoucí výdaje na obranu.

Solidní růst zaznamenala v poslední době i česká ekonomika. Tu ale táhne hlavně spotřeba. Další vývoj bude podle Antala záviset na krocích nové vlády i vývoji v Německu.

Čtěte také

Od Trumpových cel po Babišovy sliby. To nejzajímavější v ekonomice shrnuje expertka Jana Klímová

„Česká ekonomika je hluboce integrovaná na eurozónu,“ podotýká ředitel Centra evropských studií na VŠE. „Nemůžeme se spoléhat na domácí spotřebu, protože ta nemá tak velký potenciál jako exportní charakter celé ekonomiky.“

Německo ale podle Antala trpí na zastaralé procesy. „Myslím si, že potenciál investičního apetitu, který německá vláda má, bude čerpaný velmi pomalu,“ odhaduje. „Myslím si, že to může být jedna z velkých překážek dalšího růstu.“

V jakém stavu Bulharsko do eurozóny vstupuje? A na jaké ekonomické reformy by se měla zaměřit celá Evropská unie? Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.