Podivný byznys soukromých vysokých škol

Byl začátek března, když ředitelka pražské soukromé Metropolitní univerzity Anna Benešová mířila na studentský ples. Na něj už ovšem nedošla. Přímo na ulici ji zatkla policie a vsadila na několik dní do vazby. Ředitelka teď čelí obvinění z korupce. Konkrétně mělo jít o úplatky za téměř dvě stě tisíc korun. Policie teď Benešovou stíhá na svobodě. Jak se už sedm měsíců žije univerzitě se stíhanou ředitelkou?

"Nyní se nacházíme v aule, kde je asi sto míst. Máme tu dataprojektor, ozvučení a je tu veškerá nejmodernější technika," uvedl náš průvodce po nejstarší soukromé univerzitě rektor Michal Klíma. Na školu je prý hrdý. Podle něho si už udělala s nabídkou studia mezinárodních vztahů dobré jméno. Problém její ředitelky podle něho studenty neodradil.

"Ctím presumpci neviny. Škola patří po akademické stránce k nejkvalitnějším. Studenty případ ne neubral, ale zájem roste," řekl.

Rektor se při prohlídce školy chlubil nově opravenými učebnami. Když ovšem přišla řeč na ředitelku školy Annu Benešovou, nechtěl mluvit o podrobnostech. Podle něj škola funguje dobře.

Koho měla ředitelka uplácet a jaký trest jí hrozí, má říci policie. Ta právě zpracovává její spis, jak uvedl mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek. "Ve věci trestního stíhání jedné pracovnice Metropolitní univerzity Praha stále vedeme trestní řízení. Jedna osoba je obviněna. V tuto chvíli nemohu sdělit, kdy trestní stíhání ukončíme," řekl.

Podle neoficiálních informací, které se podařilo Českému rozhlasu získat, bude Benešová části obvinění zproštěna. Sama se k případu nechtěla vyjadřovat, stejně jako její právník.

Mnozí akademici ze soukromého školství, kteří nechtějí být jmenováni, však tvrdí, že zatčení ředitelky mělo pouze poškodit jméno školy v rámci konkurenčního boje o studenty.

V Česku jsou už navíc takové případy, kdy škola zkrachuje kvůli špatné výuce. To se stalo letos i Vysoké škole cestovního ruchu a teritoriálních studií v Praze. Její majitelkou byla Zdenka Bastlová, která má problémy i s další školou. Za pronájem prostor pro vyšší odbornou školu v Praze dluží už statisíce.

Prostory majitelce pronajímá Základní Masarykova škola, od které dostala Bastlová už na začátku roku výpověď. Potvrdil to ředitel základní školy Martin Šmíd: "Máme podepsanou nájemní smlouvu, kde se platí určitý nájem za prostory a za službu. To druhá strana neplní. A neplní to dlouhodobě, takže z tohoto důvodu dostala výpověď."

Bastlová se nyní se základní školou soudí. Její syn a ředitel vyšší odborné školy Libor Bastl pouze v e-mailu napsal, že situaci nechce komentovat.

Soukromé vysoké školství může být pro majitele dobrý byznys. Například Univerzita Jana Amose Komenského v Praze měla už před dvěma roky roční čistý zisk téměř 160 miliónů korun. Jejím majitelem je Luboš Chaloupka, který je zároveň i rektorem školy.

Soukromých vysokých škol je moc

Soukromé vysoké školy vznikly před deseti lety. Tehdy se daly spočítat na prstech jedné ruky. Teď jich je už 46 a svým počtem dvojnásobně převyšují vysoké školy veřejné. O kvalitě ovšem stále můžeme u mnoha z nich pochybovat. Důkazem je Vysoká škola realitní v Brně.

Již 30 tisíc absolventů soukromých vysokých škol na promoci poslouchalo studentskou hymnu. Ministerstvo tvrdí, že soukromé školy Česko potřebuje, na druhé straně i první dáma českého školství Miroslava Kopcová má pochybnosti o jejich další existenci.

"Množství je velké. Mám vážné pochybnosti, jestli v letech, řekněme, 2012, 2013, 2014, až nám výrazně klesne populace, která bude vstupovat na vysoké školy, obstojí všechny školy," řekla ministryně.

Některé soukromé vysoké školy se totiž už nyní potýkají s nedostatkem studentů. A tak se někdy stane, že akademický rok začne škola s méně než deseti studenty. Tak tomu bylo loni na Vysoké škole realitní v Brně, která funguje druhým rokem.

Majitel a zároveň rektor Martin Frendl počet studentů pro tento rok nezná. Zeptali jsme se ho tedy na minulý. "V minulém roce otevírali jen velmi malou skupinu studentů. Byla to skupina sedmi studentů. Tento počet je normální pro všechny začínající školy, které jsou ještě neznámé, jejich jména neproběhla v oficiálních seznamech ani v tisku a jiných žebříčcích. Je to počet, který byl běžný pro první rok školy," uvedl.

Jenže začínat se sedmi studenty běžné není. Rozběhnout první rok školy je možné minimálně s 50, jak potvrzuje rektorka soukromé Vysoké školy finanční a správní Bohuslava Šenkýřová. Za pravdu jí dává i předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

"Záleží, jak je finančně zajištěna dalšími aktivitami, ale u takto malého počtu studentů to vypadá jako na vážný problém," doplnila Vladimíra Dvořáková.

Podle zakladatele školy však v Česku taková vzdělávací instituce chyběla. Myslí si to i Petr Korytar, ředitel Evropského klubu realitních kanceláří. Má za to, že trh s realitami nedisponuje kvalitními makléři. "Pokud by vzniklo buď licencování, nebo vázaná živnost realit, okamžitě by vznikl požadavek, aby se tito lidé začali vzdělávat," vysvětlil.

Soukromé školy šetří státní rozpočet. Nedostávají totiž dotace na studenta. Jenže některé potlačují ty dobré instituce. Až jich bude jak máku, možná na chodbách bude slyšet jen hlas sekretářek, které na studenty stále čekají, jako na realitní škole v Brně.

Soukromé vysoké školství vyřeší čas

Podle ministryně školství je českých soukromých vysokých škol moc a jejich kvalitu poznáme až za několik let. Co se musí změnit, aby na soukromý sektor lidé pohlíželi stejně jako na veřejný, jako je tomu ve vyspělých evropských západních zemích a Spojených státech?

Předsedkyně akreditační komise ministerstva školství Vladimíra Dvořáková uvedla, že komise o udělení akreditace vysoké škole rozhoduje na základě předloženého programu, očekávaného personálního nebo technického zabezpečení.

"Na základě prezentace a diskuse s uchazeči se rozhoduje o akreditaci a doporučení státního souhlasu, nebo nikoliv. Pokud je program nekvalitní a lidé nejsou odpovídající, tak program zamítneme. Ale jestli podnikatel čeká, že se mu tam přihlásí 500 studentů a přihlásí se mu jich nakonec deset, nemůže akreditační komise ovlivnit," řekla Vladimíra Dvořáková.

Podle ní pohled na soukromé školství vyřeší čas. Soukromé školství v České republice totiž funguje krátce. "Školy se potřebují stabilizovat, potřebují vytvořit vlastní profilaci. Hodně mohou udělat i veřejnost nebo zaměstnavatelé. Základem je začít rozlišovat, které vzdělání má pro co význam, a podle toho školy posuzovat. Nemůžeme chtít všechny školy stejného typu, ale můžeme mít profesně orientované bakaláře, které připraví lidi do praxe. Potom můžeme mít špičkové školy, o jejichž absolventy se budou přetahovat banky, které je budou chtít zaměstnat do vysokých funkcí," dodala Vladimíra Dvořáková.

Ve čtvrtek 8. října se reportéři Českého rozhlasu zaměří na kolabující skupinu Jablonex Group a důsledky pro Českou mincovnu.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.