Pod slupkou sporů bývají lidské vztahy. Mediátor hraje diplomata a psychologa v jednom, říká Lenghartová

Kromě soudem nařízené mediace, dá se k vám dostat i jinak? Že se obě strany sporu dohodnou, než aby si chodily vyřizovat svoje účty před soud, tak využijí institutu mediace? Jde to?

Určitě. Samozřejmě je možné mediaci využít i dobrovolně, aniž by ještě byla v daném sporu podána žaloba k soudu. Správný advokát by měl poradit klientovi: podívejte, existuje tady ještě jiná možnost, pojďme ji vyzkoušet, váš případ to zasluhuje. Lépe se dohodnout nebo pokusit se dohodnout než absolvovat několik let u soudu s nejistým výsledkem.

Čtěte také

Soudy zrychluje i stabilní zaměstnanost. Přibývá dohod o vině a trestu, poukazuje krajská soudkyně

A tím je může přesvědčit, že je to výhodnější?

Jak jsme řekli, osvěta ještě není úplná. Je zapotřebí, aby lidé vůbec věděli, že tato možnost tady existuje. Za mě v případě, že komukoliv vznikne spor a takový člověk navštíví svého právního zástupce, ten by mu o tom v prvé řadě měl říci. Pak už je na daném člověku, zda se rozhodne jít touto, nebo druhou cestou autority.

Začínat menšími problémy

Kdybych vás poprosil o nějaký příklad, aby si lidé udělali představu o tom, co to je ta vaše práce?

Nedávno jsem řešila zajímavou kauzu, která mi zůstala v srdci. Dalo by se říci, že s účastníky a jejich právními zástupci jsme se doslova sžili, protože ke mně chodili opakovaně. Soud nařídil mediaci v jednom z jejich sporů. Byli to obchodní partneři v jedné společnosti, kteří mezi sebou měli značný generační rozdíl. Historicky spolu založili podnikání, které fungovalo, jedna strana do toho vložila znalosti, druhá strana finance, společnost fungovala velmi dobře.

Nicméně generační rozdíl mezi nimi se prohluboval, prohlubovaly se i rozdíly úhlů pohledu na to, jak podnikání vést. Do toho přišel COVID, tudíž značné obchodní potíže, a došlo k momentu, kdy už si obchodně ani lidsky nedokázali vyhovět a v podstatě se domluvili na rozchodu. Ale místo toho, aby si sedli, nějakým způsobem to projednali a řekli si: dobře, pojďme si říci, co kdo z nás chce, jak to bude vypadat, převezmu to já, nebo ty, nebo vstoupí investor, nebo to celé prodáme? – tak na sebe začali podávat různé druhy žalob. Nakonec z toho bylo asi osm soudních sporů.

Mediátor se kyvadlovou diplomacií a obousměrným vyjednáváním snaží o výsledek

V jednom ze sporů je ke mně soud poslal na mediaci. Domluvili jsme se, že se pokusíme vyřešit záležitost komplexně a nakonec se podařilo. Rozšifrovali jsme celé pozadí, domluvili se na slušném odchodu a troufám si říci, že k oboustranné spokojenosti.

Když řešíte třeba nějaký složitý obchodní případ, dojdete zpravidla k závěru, že za tím jsou vždy třeba dva až tři nebo čtyři lidé?

Myslíte jejich vztahy?

Že něco, co se zdá na první pohled těžko uchopitelné, kdy toho musíte nastudovat mraky, tak nakonec, když odloupáváte slupky té cibule, obrazně řečeno, tak dojdete k tomu, že za tím jsou jenom klasické lidské vlastnosti.

Ano, většinou to bývají lidské vztahy. V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři, anebo i životní partneři rozchází, z nějakého důvodu. Ten důvod je zapotřebí nalézt: nechat je, aby si vzájemně řekli své pocity, co se stalo, co se událo, jak to který z nich vnímal a vzájemně se vyslechli. Tady právě mediátor hraje roli diplomata, komunikátora i psychologa v jednom.

Čtěte také

Rozvodová novela nás vrací do komunismu, kdy byla spojena řízení o dětech a rozvodu. Ideje přebily realitu, míní advokátka Chudáčková

Ale není to tak, že mediace je v některých případech zaměnitelná třeba s manželskou poradnou?

Někdy to tak bývá. V rodinných sporech, které jsou mimochodem velmi často soudy posílány k mediaci – typicky rozvodové spory, spory o děti – tak někdy je skutečně mediátor takovým poradcem, psychologem, terapeutem, koučem, tím vším v jednom, který se snaží pomoci účastníkům v této oblasti.

Máte, paní doktorko, jako mediátorka nějaký osvědčený postup, anebo je to případ od případu?

Je to případ od případu, každá mediace vypadá úplně jinak. Ale dalo by se říci, že mají-li účastníci mezi sebou nějaké množství problémů, je lépe začínat od těch menších, aby oni sami viděli, že když vyřeší něco jednoduššího, mají odvahu a motivuje je to k tomu pustit se i do větších problémů.

Nejdůležitější je neutralita

Je nějaký typ případů, který se nedá umediovat?

Já myslím, že to není o typu případů. Mediovatelné je v podstatě všechno, když je vůle. Je to primárně o nastavení lidí, kteří ke mně přichází, zda chtějí, nebo nechtějí.

A jak vnímáte třeba v procesu mediace roli advokátů? Pomáhají, nebo škodí?

Opět je to o lidech. Tak jako existují ti, kteří pomáhají, samozřejmě existují ti, kteří úplně nepomáhají a vidí spíše smysl v pokračovaní soudního řízení a nechtějí si nechat vzít chleba, jak my říkáme. Ale naprostá většina mých kolegů a kolegyň je profesně zdatná natolik, že vnímají, že jejich klientům přinese mediace rychlejší a levnější řešení.

Čtěte také

Dobrý vyjednavač se nestará o to, jak vypadá. Musíte slyšet nevyřčené – i u sebe doma, říká Dolník

Koneckonců mají u mediace svou roli. Před mediací by měli klienta poučit o tom, co je bude čekat. V průběhu mediace by měli v ideálním případě mediátorovi pomáhat, to znamená apelovat na klienta, aby ustoupil ze svých pozic a aby se vydal cestou oboustranně akceptovatelného řešení sporu. A potom v závěru opět mediátor zapojuje právní zástupce při tvorbě písemné dohody o narovnání.

A v takových případech advokátsko-mediátorské práce, jsou třeba nějaké etické hranice, které nelze překročit? Třeba že si někdy řeknete: ten mě tahá za nos, já bych ho nejradši nechala sledovat nebo něco podobného?

Ano, existuje etický kodex mediátora a mediátor ho musí dodržovat. To znamená, primární, nejdůležitější roli hraje neutralita. Bez ohledu na to, jak se účastníci chovají, co on si o tom myslí, jak přistupují k jednání, stále musí být tím uprostřed. Odtud slovo mediátor, který se kyvadlovou diplomacií a obousměrným vyjednáváním snaží o výsledek. Takže nevystoupit z neutrality, zachovat si ji bez ohledu na to, co se tam děje.

Jaké techniky může mediátor využívat? A jak by měl nakládat s empatií? Poslechněte si celý rozhovor s hostem Jana Pokorného.