Petr Přibík

Shánění jídla pro celou rodinu může být někdy tak vysilující prací, že už nezbývá čas ani chuť na to myslet politicky. Tak vypadají poměry v Pákistánu, v zemi, v níž žije 170 miliónů obyvatel, z nichž polovina je negramotných.

„Je to podobné jako na Kubě,“ přibližuje poměry v Pákistánu tamní bývalý velvyslanec. „Napřed se musí vaše rodina najíst a pak teprve přichází všechno ostatní. Nějaký Usáma nebo boj proti údajnému americkému imperialismu vás tak obvykle nezajímá. Samozřejmě, tento boj vedou různí profesionální buřiči ve městech, ale prostému Pákistánci je ukradený.“

Nízká životní úroveň zkrátka v Pákistánu determinuje vše ostatní. Jak však potvrzuje Petr Přibík, vždy existují místa, kde je ještě hůř. „Když jsem se vrátil z pobytu v Afghánistánu zpět do Pákistánu, na letišti mě přivítal šofér – a nemyslel to nijak ironicky – slovy: Sire, vítejte opět v ráji. A ano, skutečně mi připadalo, že jakkoliv je životní úroveň v Pákistánu nízká, v porovnání s Afghánistánem jsem se začal skutečně cítit jako v ráji,“ vzpomíná.

Pákistánci přitom podle něj nemají doslova nic. „Obyvatelé vesnic – ty mají často až 40 tisíc obyvatel – žijí z ruky do pusy. Nemají nic, bydlí v jedné místnosti. Příbytky si stavějí prakticky jen na jeden rok – když totiž napadne sníh, spadnou. A nemají ani na doktora,“ popisuje Petr Přibík.

Petr Přibík v rozhovoru s Tomášem Pancířem|foto: Alžběta Švarcová

Předpokládá, že nedávná revoluční vlna, která prošla arabským světem, zasáhne i chudý Pákistán? Podaří se afghánským i pákistánským vůdcům zastavit rostoucí násilí islámských radikálů? A jak se tamní mládež staví k islamistickým tradicím svých otců? Nejen to se od Petra Přibíka můžete kdykoliv dozvědět v záznamu celého rozhovoru. Ten najdete v našem audioarchívu.

Záznam celého rozhovoru s Petrem Přibíkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.