Petr Bartoň, ekonom Národohospodářské fakulty VŠE

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Krásný podvečer.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane Bartoni, já začnu rovnou reakcí našich posluchačů na vaše jméno, ať mají jasno. Na Facebooku se třeba pan Jiří Vojáček podivuje, že na vysoké škole za státní peníze učíte, jak zničit stát a pan Miroslav Machek vás řadí ke krajní pravici. Máte potřebu se nějak ohradit vůči takovému zařazení, nebo s ním souhlasíte?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, tak ohradit, samozřejmě každý má na svoje vyjádření právo, obzvlášť na Facebooku. Ono je to populární. To už jedna paní samozřejmě a je takových lidí spousta, která vyhlašuje, že se učíme ničit stát a já si myslím, že jako nic by, nic není, by nemohlo být dál od pravdy od toho způsobu výuky, který se snažím prosazovat a jsme docela s kolegy úspěšní právě na Národohospodářské fakultě, což je tvrdá práce s daty. Nenechte se podléhat žádným ideologiím, ať už zprava nebo zleva, podívejte se na data a nechte data promluvit o tom, jak by se co mělo dělat. To je věc, kterou jsem si přivezl ze svých studií v zahraničí a kterou hned po návratu někdy před 4, 5 lety jsem zjistil, že tady absolutně absentuje, a to nejenom na vysokých školách a v těch veřejných debatách, ale hlavně v tom oficiálním rozhodnutí vládních činitelů a tak dále, to je všechno o takových pocitech tady ta tvorba té politiky hospodářské, o názorech, o takových hrozně emočních věcech a skoro nikdo tady nepracuje s daty. Když se podíváte na debatu v britském parlamentu, tak to jsou jedny čísla za druhými a je to opravdu poměrně sofistikovaná debata a ta tady chybí. To znamená jako já se tomu musím trošku pousmát, protože opravdu nic by nemohlo být dále od pravdy nebo od toho, jak se snažíme právě naše studenty vést k práci s informacema a s daty.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tolik tedy k vám, k vaší osobnosti. Pojďme k žárovkám. Třeba prezident Václav Klaus známý svou euroskepsí už před 2 lety, když končily stowattovky, doporučil lidem, aby si pořídili dostatek těchto klasických žárovek do zásoby. Václav Klaus je přece sám ekonom, je jeho doporučení ekonomické?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Z pohledu lidí, tak je to jeho názor, zase může doporučovat lidem, stejně jako dnes a denně vidíme mediální analytiky, kteří doporučují, ať si koupí někdo akcie nebo prodá akcie ČEZu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Já se ptám přesně na žárovky, ne na akcie ČEZu.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, jasně, jenom jako z pohledu toho, že on samozřejmě může udělat nějaký doporučení, stejně jako kdokoliv jiný. Co myslíte tím, jestli to je ekonomicky výhodné? Pro ty lidi? Nevím, to si každý musí spočítat. Dneska máte na internetu spoustu věcí nebo spoustu aplikací, kde si opravdu můžete propočítat, na druhou stranu si myslím, že pokud by ty žárovky opravdu byly tak špatné a tak nevýhodné, tak přece lidi, já nevím, mně se nechce věřit, že by lidi byli tak neuvěřitelně blbý, aby jim to někdo takhle stále jako nutně vysvětloval.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Víte co, vy strašně zastáváte přece řeč čísel, tak pojďme na tu řeč čísel. Výpočet Střediska pro efektivní využívání energie Seven pro Aktuálně.cz ukázal, že jen náhradou té tradiční šedesátiwattovky za úsporné zářivky ušetří průměrná rodina v Česku i více než 1000 korun ročně. Když si k tomu vezmete, že už předtím nahradila tato rodinu stowattovku a pětasedmdesátiwattovku, tak dospěli k číslu několik tisíc korun podle počtu žárovek, samozřejmě velikosti bytu pro jednu domácnost ročně. To je přeci naprosto jednoznačná řeč čísel.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, tak fajn, pokud někdo těm číslům věří.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vy jim nevěříte?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, já jsem se díval na to, právě ta agentura Seven mně, když ji teďko připomínáte, tehdy, když to hodně se o tom mluvilo už před tím rokem, dvěma, tak jsem si trošku se snažil na tu metodu toho měření a byl jsem překvapen, když jsem potom srovnal jejich předpokládané doby dožití dané žárovky, která je nutná pro ten výpočet, a srovnal jsem to se zahraničními publikacemi, s jakými tam oni počítají dobami dožití, tak ten český byl značně vychýlen. Čili jako ano s čísly se dá ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Myslíte v neprospěch nebo ve prospěch nových žárovek?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ve prospěch. Ona je to v podstatě lobbistická skupina, která se snaží tady ty moderní technologie prosadit a jedná samozřejmě v zájmu jejich výrobců.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli vy tvrdíte, že nám čísla lžou ve prospěch výrobců zářivek?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, tak samozřejmě se statistikami si můžete v podstatě vypočítat cokoliv. Ta kritická práce s číslem je nejenom dívejme se na čísla, ale dívejme se i na způsob, jakými byla vytvořena. Já nemám proboha důkazy o tom, že Seven je někým uplácena a tak dále, jenom jsem tam našel nesrovnalosti s tím v tom výpočtu, s jakým je to vypočítáváno na Západě a s jakým počítali oni.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak pojďme si říct jasně váš názor, na klasickou žárovku versus žárovku takzvaně úspornou, ať už zářivku nebo halogenovou.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ale těch je právě strašná spousta a jako neuvěřitelně se ty ceny pohybují, záleží to na tom, jakým způsobem tu žárovku budete používat, protože tam je samozřejmě jiná doba dožití právě v závislosti na tom vašem používání a navíc je tam jedna věc, proboha já opravdu nechci vůbec jako teďka lobbovat pro staré žárovky, ani pro nové, to není jako účelem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čím svítíte doma,

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Já většinou těmi starými.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A máte do zásoby?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Mám do zásoby, ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A proč jste se rozhodl pro ty staré?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Protože nechci, aby mně někdo a priori nutil do volby, která jako mně může vyhovovat. Jedna z těch nespočítatelných věcí je například hodně diskutovaný komfort, ten optický komfort z dané nové žárovky. Někdo tomu věří více, někdo tomu věří méně, nebo dá na ten komfort, pro někoho je to důležitější, pro někoho méně. Já nepopírám, že staré žárovky spotřebují hodně, v posledním číslu Economistu padlo číslo studie, společnosti McKenzie 25 % světové energie padne opravdu na svícení starými žárovkami, to není málo. Já jenom říkám, pokud je to tak špatné, tak ti lidi přece budou sami zainteresováni k tomu, aby si to vyměnili. Přece nikdo proti své vlastní vůli nebude schválně spotřebovávat tu špatnou a svítit takzvaně neefektivně, když na tom může ušetřit. To znamená, já nejsem proti tomu, aby se tady dělala osvěta, to já jsem proto, aby se dělala osvěta, ale nejsem proto, aby poté, co se udělá osvěta, aby se lidem pro jistotu ta možnost svítit tím, čím chtějí, odejmula. Udělejme osvětu, pokud si myslíme, že lidi jsou hloupí a nevědí, že těmi novými žárovkami ušetří, udělejme klidně i za státní peníze, fajn je to nová technologie, lidi tomu moc nerozumějí, stejně jako si myslím, že by možná mohlo mít nějaký smysl dělat státní program na to, aby se důchodci naučili pracovat s počítači, a tak dále. Jo, je to něco nového. Ale poté, co se udělá ta osvěta, jsem toho názoru, že by se lidem mělo nechat, aby se sami rozhodli na základě těch informací, protože oni potom budou pracovat s těmi čísly, na které tady narážíte a oni si sami spočítají pro sebe, co je pro ně výhodnější.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, ale s čísly jste začal vy a víte, já nevím, jestli je úplně na místě zkoušet osvětou dosáhnout tak výrazných úspor a čekat, zda to lidi pochopí a nepochopí ve chvíli, kdy ročně se má výměnou žárovek o třeba 32 milionů tun snížit emise oxidu uhličitého. Nebo pokud se má po výměně žárovek ročně uspořit 11 miliard eur, tedy kolem 270 miliard korun oproti stávajícímu stavu. Opravdu /nesrozumitelné/ těmto číslům jestli to lidé udělají dobrovolně?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ale tady nejde o to, aby to dělali dobrovolně. Přeci, pokud je to tak úžasně výhodné, no, tak oni to budou dělat. Rozumíte, jako tady není to, že jsou tady dvě ekvivalentní technologie, jedna je ekologičtější ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Vám nevadí výměna žárovek, a vám vadí výměna žárovek řízená Evropskou unií?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Mně vadí to, že tady se nenechalo lidem, aby si sami udělali to rozhodnutí, ano.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co je na tom tedy ekonomicky ale neřestného, že chceme ušetřit tím, že vyměníme ty staré žárovky, které lidově řečeno hodně žerou za ty méně žeroucí?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Protože neřestné je to v tom, že ta žárovka, ji v podstatě stanovujeme na úroveň nějakého heroinu. Stát, když budete používat heroin, tak vás stát nezavře, spíše vás dá do nějakého ozdravného programu, stejně jako vám řekněme ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak stát, když budu používat nelegální drogu, tak mě pravděpodobně tedy zavře.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, to není současný způsob řešení těch opravdu těžkých závislostí. Když se podíváte na analýzy Drop Inu a tak dále, který dneska je aktuální, protože slaví svoje výročí a má koncepty ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak dobře, buduli tedy drogu prodávat, tak mě zavřou, buduli ji používat pro svoji potřebu, bude mě léčit.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Přesně o tom mluvím. Čili stát toleruje to, že ji budete používat sama a bude vás postihovat za to, že ji prodáváte nebo vyrábíte. A v tom jsme úplně stejní, na stejné úrovni se žárovkou jako u toho heroinu. Pokud budete žárovky vyrábět a budete je prodávat, bude vás stát postihovat. Pokud je budete užívat, tak vás zatím nepostihuje. V obou případech stát dělá kampaně pro to takzvaně lepší řešení a jenom říkám, ta žárovka má proti, pokud chceme tu dobrou žárovku, tak ta má proti tomu heroinu tu výhodu, že tady to takzvaně ekologičtější řešení je ještě navíc levnější.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane inženýre, vy jste ekonom a vy teď hlavně ...

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Já nejsem inženýr hlavně.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pardon omlouvám se. Tak, jaký je váš správný titul, abychom to uvedli na pravou míru?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
To je jedno, netitulujeme, jmenuju si Petr Bartoň, takže klidně pane Bartoni.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Pane Bartoni, pane Bartoni, řekněte mi, stále hledám v tom tu ekonomickou neřest. Já teď chápu vaše srovnání s heroinem. Je to třeba nějaké ...

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Je to považováno ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
... ideologické zaváhání?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ne, pozor, já neříkám, že to je neřest, jako že je neřestnej. Já říkám, že to stát stanoví do režimu takového, jakým nakládá s neřestmi. Jo, já nevyslovuju svůj názor, že svítit žárovkou nebo heroin je neřest, ale to, jak stát se zachovává nebo jak se chová k ostatním neřestem, tak dneska už žárovky jsou v režimu klasického chování státu vůči neřestem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Umí náš stát správně ekonomicky využít klasické neřesti, jako kouření, hazard, či pití alkoholu? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu hovoříme s vyučujícím předmětu ekonomie neřesti v Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické Petrem Bartoněm. Tabák, alkohol, drogy, to jsou samostatné kapitoly při vašich přednáškách. Když shrneme všechny neřesti, poskytněte nám celkový pohled jak z hlediska ekonomického si stojí Česko při využívání těchto neřestí ve prospěch státní kasy?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ve prospěch státní kasy, myslím si, že když to bereme z tohoto pohledu, že by určitě český stát mohl dělat více. Když se podíváte na klasické řešení jakýchkoliv deficitů státních financí na, řekněme, ve Spojených státech, tam je to obzvlášť citelné, protože tam spousta těch daní právě z neřestí jde do státních kas, teď nemyslím federální, ale toho jednotlivého státu a kdykoliv se ten stát, klasicky Kalifornie, Illionis nedávno dostanou do potíží v tom státním, jednotlivého státu, státních financích, no, tak jako první se vždycky obracejí na daně z cigaret, kterou zvýší, na daně z alkoholu, která je teda převážně lokální, takže tam to tomu státu nepomůže, lokální myslím na té municipální úrovni, města, a dále na gambling. V Americe víceméně jsou jediné dvě možné legální cesty gamblingu, a to je buďto státem pořádaná loterie, anebo potom indiánské rezervace, kdy stát aby tak nějak jako odčinil své hrůzy páchané v minulosti na původním obyvatelstvu, tak jim dává takovou jako suverenitu v tom, že mohou ve svých rezervacích těžit ze všeobecného hladu nebo poptávky lidí po té někde si na něco vsadit a doufat, že vyhrají. I tam je samozřejmě nějakým způsobem daní, neboli jim tu licenci prodá nějakým způsobem, ale tam samozřejmě, pokud chcete, pokud je cílem, jak vy říkáte, nejvíc pro ten stát získat, tak řešením by byla státní loterie. Ta potom zajistí, že tady nebude žádná konkurence legální, to znamená žádná prostě soukromá Sportka, stát bude tu loterii provozovat sám, nebude žádná konkurence a potom samozřejmě jako jakýkoliv monopolistický výrobce i zde budete schopna dosahovat nejvyšších cen a tím pádem nejvyššího zisku pro stát, čili ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ale držme se reality, je ještě vůbec možné něco takového v době, kdy zde máme soukromé loterijní společnosti a tak dále ...

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, tak pokud stát dokáže, když to vztáhnu zpátky na žárovky, pokud nedělá státu problém zakázek žárovky, tak přece není problém jako zakázek jakékoliv loterie, naopak to bude mít velice velkou podporu.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
To dělá Evropská unie, takže by si Evropská unie sama zřídila ještě vlastní státní nebo nadnárodní loterii?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Nerozumím, proč tam říkáte ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
No, protože to nedělá náš stát, to jsou regule Bruselu, které stahují žárovky.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Dobře, tak omluvám, že tedy tady to teď dělá někdo jinej, čili zapomeňme na žárovky, ano, stát přeci může stejně jako stát zakazuje spoustu dalších věcí třeba reguluje právě ten obchod s tabákovými výrobky a tak dále, není přeci problém, stejně jako řekne nesmí se legálně prodávat marihuana, tak se řekne, nesmí se legálně dělat gambling. Politicky je to průchodné, pokud se ukáže, podívejte, strašně na tom stát vydělal, tak ano, pokud je vaším cílem, aby stát na tom vydělal, je to, tudy tedy vede cesta.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
A co jiného by mělo být cílem státu vzhledem k hazardu nebo k dalším neřestem, když se ptáte, pokud je vaším cílem ...?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
/Nesrozumitelné/ spousta, to je normativní otázka, to já nevím, co má být cílem státu, to se zeptejte politologa, já jsem ekonom. Ten vám řekne ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Z hlediska ekonomického co má být cílem státu?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ano, ekonom vám pouze může říct, pokud chcete nejvíce zajistit peněz pro stát, tohle je způsob, ale ekonom vám nemůže říct, co by stát měl dělat, co by neměl dělat, to je koneckonců politická /nesrozumitelné/, pokud stát má /nesrozumitelné/.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Čili z hlediska ekonomického by měla být cílem státu státní loterie?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ne, pokud je cílem získat z neřestí a z hazardu co nejvíce peněz pro stát, mělo by být řešením monopolizovat hazard anebo alespoň loterie ve státních rukou, to je ekonomická odpověď. To, co by stát měl dělat a co by neměl dělat, to opravdu, zeptejte se politologů, jak si tady v demokracii zvolíme ten stát a jak jemu ty preference nastavíme. To opravdu není politická otázka, jakkoliv je dneska populární, že se ekonomové vyjadřují k tomu, co by stát měl dělat, a co by neměl dělat, tam opravdu já jako ekonom, který pracuje s daty, tak pouze jsem schopen odpovědět na otázku, pokud stavíme státu cíl maximalizovat výtěžek z tohohle, jak toho docílit, moje odpověď zmonopolizovat pro stát.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Tak a teď se podívejme opět to, co máme v ruce je realita, česká vláda poprvé v historii vlastně schválila zdanění hazardu s tím, že přispívat do státní pokladny by měly herní společnosti od 1. ledna 2012, nový zákon je tedy součástí daňové reformy a provozovatelé loterií budou muset státu nově odvést pětinu rozdílu mezi penězi, které získají od sázkařů a které vyplatí na výhrách. Myslíte si, že se tím tedy politikům podařilo správně ošetřit zisky z hazardu?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Dvě otázky, nebo dvě části, jednak je ten způsob toho, jakým způsobem stát vybírá a druhá otázka je, na co potom ty peníze jdou. Čili, pokud se budeme věnovat té první, je to samozřejmě krok správným směrem, protože doposud jsme tady měli dosti zvláštní situaci, kdy hazard byl osvobozen od jakýchkoliv daní, daní ze zisku, byly hádky u Nejvyššího soudu, jestli musí platit DPH a tak dále, čili v podstatě hazard nebo podnikání v hazardu, v gamblingu bylo osvobozeno od jakýchkoliv daní a pouze jediný /nesrozumitelné/, který měli, bylo, že z celkových peněz, který vyberou, zaplatí určité procento na ty dobročinné účely, většinou tedy na sport. To je, ještě to navíc mělo tu absurdní polohu, kterou jsme sdíleli ve zdanění hazardu pouze jako jediným státem na světě s Mongolskem, což je, že ta procentuální sazba se lišila podle velikosti těch vybraných peněz, to znamená, velké firmy byly zatíženy mnohem vyšší procentuální sazbou, než firmy s malým obratem, což ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Takže stačilo firmu rozdělit?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Stačilo firmu rozdělit. U osobního daní to dobře známe, to je progresivní zdanění, ale člověka, to nerozdělíte, kdežto firma se lehce může rozdělit, a to potom opravdu vedlo k absurditám, kdy zase ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Teď se tedy pětinou budou danit takzvané hrubé výhry?

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Ano, ano, čili pokud tam nebude už ta progresivita, která u právnických osob je nedosažitelná, absurdní a vede k bizarním koncům, tak samozřejmě je to krok správným svěrem.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Druhá část té vaší ...

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Druhá část, co se týče toho využití, tam si myslím, že stát trochu selhává, protože ono není jenom vybrat ty peníze, ale taky, na které ty, na jaký účel ony jdou. V Česku si nedovedu představit, tam jediné, co musíte ukázat, je vykázat státu vomáčku, že jste někde nějaké peníze na nějakou dobročinnou akci převedli, a tím máte splněno a máte takzvaně jako jste v souladu se zákonem, což je dost zvláštní, kdy vlastně, ano, je nějaký odbor, který to kontroluje, těch tuším, nedávno jsem slyšel, že je nějakých 16 lidí pro Českou republiku, kteří tohle mají všechno kontrolovat.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Ano, kteří si stěžují v tisku, že to nestíhají kontrolovat.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
No, samozřejmě, ale obzvlášť v Česku je tohle absurdní, kdy víme, že je, jako tady žádná, nějaká velká právní povědomí nebo právní disciplína není a přece není problém pro tu sázkovou společnost si udělat nějakou svoji dceřinou společnost, která se takzvaně bude zabývat mládežnickým fotbalem a na tuto převést ...

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Neboli pardon, že vás přeruším, čistě teoreticky chybí tady ...

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Jak to dělat lépe?

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
... v tom zákonu, jak to dělat lépe, prostě říci X procent z toho půjde konkrétně na oddíl sport, X procent z toho půjde konkrétně na ...

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Jednoduchý způsob, ano. Ne, ne, ne, pokud necháte konkrétní projekty si určovat těmi společnostmi, tak to nikdy, vždycky si najde někdo nějakou obezličku bokem. Já tady možná potěším posluchače, kteří mají pocit, že jsem ten post neoliberalista, nebo jak mě nazývají, já tady vidím dokonce v tomto možnou zvýšenou roli pro stát. Když se podíváme na Anglii, která zřítila tu státní loterii, tak tam ti, kteří chtějí loterijní peníze, zažádají si takovou polostátní komisi, a ta rozhoduje. To znamená ten rozhodovač o tom, na které projekty peníze půjdou a na které nepůjdou, je malá skupina lidí, která klidně je mnohem více dohledatelná, když o tom rozhodují sami šéfové těch jednotlivých společností, a potom tím pádem i vy jako novináři máte lepší šanci vůbec proniknout a potom jít na tuhle a proč jste dali tomuto projektu, co tohle je za veřejně prospěšný projekt, když nakonec tam šly peníze? Tam ty informace jsou a může se s nima pracovat, čili, pokud to tedy takhle, pokud budeme mít cíl z neřestí dávat peníze na prospěšné účely, což nemusí být mimochodem jenom sport, u nás je to historicky vázáno hodně na sport, v Anglii vidíme, že to je nejenom sport, ale i kultura, částečně charity, práce s mladými, takový ten /nesrozumitelné/ dávání nových dovedností pro pracovní trh práce s tělesně postiženými, čili těch dobrých projektů a těch dobrých cílů je samozřejmě spousta. A vy, abyste je měla pod kontrolou, aby se ty peníze nepromarnily, tak samozřejmě je dobré toto koncentrovat pro jednu, v jedné společnosti. Samozřejmě ta také může být zkorumpována jako všichni, ale je mnohem větší šance pro vás novináře tuto jednu skupinu lidí uhlídat, než když si to teďka rozhoduje každý. Čili trošku je to paradox, kdy v Británii, kdy je mnohem lepší právní povědomí dělají to centrálně, ani tam těm svým lidem, těm konkrétním loterijním společnostem nevěří a u nás, kde je to právní povědomí a právní morálka je mnohem menší, tak to naopak takhle decentralizujeme a necháváme je samotné rozhodnout.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Řekl ve Dvaceti minutách Radiožurnálu ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Petr Bartoň. Já vám díky za váš čas, na slyšenou.

Petr BARTOŇ, ekonom Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické:
Krásný večer.

Štěpánka ČECHOVÁ, moderátorka:
Od mikrofonu Radiožurnálu se loučí Štěpánka Čechová.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoli zeptat, dotaz mu můžete zaslat prostřednictvím mailové adresy 20minut@rozhlas.cz. Na otázky napsané do diskusního fóra bohužel hosté nemohou reagovat.