Pavel Horák, ředitel VZP

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste byl, pane řediteli, potvrzen ve své funkci na další čtyři roky. Rozhodla o tom správní rada VZP. Nebylo by logické, kdybyste byl vybrán ve výběrovém řízení?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Samozřejmě bylo na zvážení správní rady, jaký způsob zvolí. Ale já si myslím, že ten způsob volby byl logický, protože pojišťovna měla a má schválený zdravotní plán, strategii, kterou jsem předkládal před měsícem do roku 2013 a je uprostřed reorganizace, poslední organizační změny rozsáhlé jsme provedli k lednu tohoto roku, takže je ne na konci nějakého období, ale vlastně uprostřed změn, uprostřed orientace na klientsky orientovanou instituci uprostřed období ekonomického, který není zrovna lehké, takže podle mě je logické, že správní rada za této situace a také podle mě i proto, že po těch čtyřech letech mě znala, věděla, jak vedu pojišťovnu, tak zvolila tu možnost, kterou zvolila. To znamená, na další období.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane řediteli, kdybych přijal vaši argumentaci, tak bychom se takhle tady mohli scházet vždycky ob čtyři roky a vy byste říkal: Správní rada VZP už mě zná, ví jak vedu pojišťovnu, takže ty další čtyři roky to zvládnu. A až na konci byste řekl a teď už je důchod, teď už ne?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Nechtěl bych být Fidelem Castro českého zdravotnictví, to určitě ne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak trošku to tak vypadalo.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Tak čtyři roky nejsou zas tak dlouhá doba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je, to bezesporu ne. Na druhou stranu správní rada je jmenována podle politického klíče do značné části nebo do značné míry je tvořená sama politiky, tak vy jste v podstatě v tuto chvílí také politickou figurou? Vy jste zvolen politiky.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Tak dvacet členů správní rady, to je vlastně takový malý parlament, protože ze každých deset poslanců je tam jeden zástupce. A deset členů ve správní radě má exekutiva, vláda, to znamená ministerstvo financí, ministerstvo zdravotnictví. A tam máme i ministra národní obrany, takže to je ta část exekutivní, která vlastně také se trošku koreluje s tím, jaká koalice v tuhle chvíli vládne nebo jaké je rozložení sil ve vládě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře, máte před sebou druhé období v čele druhé největší zdravotní pojišťovny v Česku. Jaké to druhé období bude?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Tak určitě je to období, které nebude jednoduché, protože ta ekonomická situace není příznivá. Na druhou stranu jsme určitě v lepší situaci než státní rozpočet a než stát, protože v těch předchozích letech jsme si vytvořili rezervy a podmínky pro to, aby nás takováhle situace nezaskočila a abychom ji mohli zvládnout, aniž bychom tu vnější pomoc potřebovali. Takže je to sice obtížné období, ale mezitím se Všeobecná zdravotní pojišťovna z té, o které jste mluvil z toho roku 2006 změnila v instituci, která funguje jinak, má jinak nastavené kontrolní mechanismy zodpovědnosti a prostě jinak fungujeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Zůstaňme u těch rezerv. Vy tvrdíte, pane řediteli, že VZP má nastaveny ty mechanismy tak, že prostě dokáže i tuto situaci, teď si to pojmenujme, po finanční krizí zasáhla i Českou republiku ekonomická krize. Vzrostla nezaměstnanost, rapidně klesá výběr pojistného a tak dále. Tak vy, ať už nás čeká v roce 2010 nebo 2011 cokoliv, tak tvrdíte, že VZP to nějakým způsobem zvládne bez pomoci státu?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Zvládneme to, samozřejmě asi nepředpokládám v tuto chvíli, že by nějaký ekonomický zvrat byl takový, že by ten pokles výběru pojistného byl tak významný, že bychom to nezvládli. Já spíš bych si přál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, že vám skáču do řeči, evidentně lepší analytik je než například ministerstvo financí. Ti jsou ve svých prognózách, výrazně se drží více při zdi a říkají: Ale úplně nevíme.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Tak úplně nevíme, ale zase nechci tady působit nabubřele, ale my jsme ty paralely makroekonomické, které používáme k sestavení těch zdravotních plánů, vždycky drželi při zemi a mnohem konzervativněji než byly ty aktuální prognózy ať už ministerstva financí nebo jiných institucí a ta čísla nám vycházela. Samozřejmě nebyly to prognózy na dva roky dopředu, ale dejme tomu, vždycky na rok. Ale i dneska máme prognózy do roku 2013, které počínají s takovou konzervativní variantou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Promiňte, co to je konzervativní varianta?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
V podstatě ta nejhorší možná. Kromě dopadu atomové pumy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to už jsme hodně za hranou, ale nejhorší možná může být například taková, že se ekonomický růst země bude motat někde kolem nuly?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Ano, tak na tom je to postaveno.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na tom je to postaveno? A není náhodou v onom pojistném plánu, o kterém vy jste mluvil, zmiňováno také to, že rezervy má Všeobecná zdravotní pojišťovna do konce roku 2010?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Ano, ale třeba v tuto chvíli máme na účtě přes 6 miliard korun. Ten měsíční propad, to znamená, rozdíl mezi těmi příjmy a výdaji, tak jak je to nastaveno dneska, je asi 250 milionů korun, takže letos potřebujeme tři miliardy, teoreticky by tedy tři miliardy zůstaly na ten příští rok a pokud by ty trendy pokračovaly a samozřejmě náklady na zdravotní péči se držely na stejné úrovni, tak bychom teoreticky mohli vydržet do roku 2011. Nicméně prostě vycházíme z toho, a to je ta základní změna ve fungování pojišťovny, že můžeme rozdělovat jen ty peníze, které vybereme. Prostě ten přístup opačný, že na jednu stranu se nám plní pokladna, na druhou stranu musíme vyplácet zdravotní péči jakoby nekontrolovaně a když nám vzniká deficit, takže za něj nemůžeme, což někdy byla filosofie v těch minulých obdobích, tak my prostě dopředu dokážeme spočítat, dejme tomu, na šest, na devět měsíců, jak se budou ty příjmy vyvíjet. A podle toho řídit náklady a protože české zdravotnictví určitě ty rezervy má, neefektivitě, které určitě se pohybují někde mezi pěti a deseti procenty, takže to je prostě částka mnohamiliardová, takže v tom okamžiku prostě bychom museli podnikat další a další opatření na to, aby ty naše výdaje nerostly, nebo dokonce klesaly tam, kde prostě mohou klesat, aniž by to mělo dopady na pacienta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu, jakým způsobem dokáže VZP případně ořezávat své náklady, se s dovolením ještě dostaneme. Pojďme si tedy ještě jednou zrekapitulovat to, jaké rezervy má největší zdravotní pojišťovna v zemi. Tak pokud bychom brali situaci, která je, řekněme, dnes nebo je prognózována na celý rok 2010, to znamená ekonomický růst maximálně do 1 %, tedy v té plusové hranici, nezaměstnanost někde téměř kolem 10 %, tak kolik to dělá výpadek pojistného měsíčně?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Tak v tuto chvíli náš zdravotně pojistný plán je nastaven reálně, takže ty odhadované příjmy plníme. Odpovídají zdravotnímu pojistnému plánu, takže už nemůžeme mluvit o propadu vůči zdravotně pojistnému plánu. Samozřejmě můžeme mluvit o rozdílu mezi příjmy a výdaji pojišťovny a o tom už jsem mluvil. Tam v tuto chvíli to vypadá, že by ten rozdíl mohl být 3 miliardy korun.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Za rok 2010.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Za rok 2010. Ale je třeba si uvědomit, že příjmy obvykle jsou vyšší v tom druhém pololetí. Dá se očekávat, že k určitému oživení by dojít mohlo. Samozřejmě náklady jsou v naší moci řídit, takže, pokud by se ta situace vyvíjela hůř, tak dokážeme i v tom druhém pololetí najít zase další zdroje na to, aby jsme udrželi tu bilanci nebo ještě zlepšili. Ona dokonce pojišťovna v tuto chvíli má ještě přísnější nebo jede podle ještě přísnějšího ekonomického plánu, než je ten zdravotně pojistný, který je má a který dneska vlastně bude, není ještě schválen Poslaneckou sněmovnou, ale je schválen vládou a my jsme si přijali nebo přijali jsme, správní rada přijala na náš návrh přísnější ekonomický rozpočet, který vlastně ještě o tři miliardy jakoby na straně zvýšení příjmů, tak na straně snížení nákladů přísnější než ten schválený zdravotní pojistný plán.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane řediteli, 25. listopadu minulého roku Hospodářským novinám řekl, že pokud k reformě zdravotnictví nedojde příští rok, předpokládám, že jste tehdy na podzim myslel rok 2010, a ekonomika neporoste, tak bude ve zdravotním systému chybět 6 až 8 miliard korun a my budeme chtít víc peněz.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
To odpovídá i tomu, co jsem řekl poměrně nedávno v té televizní debatě s paní ministryní. Protože na jednu stranu je v té stávající ekonomické situaci a za platné legislativy řídit pojišťovnu tak, aby splnila zdravotně pojistný plán. Na druhou stranu jsou určité potřeby do zdravotního systému. Já si myslím, nebo tedy potřeb obyvatel, potřeb pacientů, a tam je jedna věc, o které jsme dosud nemluvili. Přicházejí nové léčebné metody, dokážeme léčit mnohem dražšími, modernějšími léky. Lidé očekávají, že nemocnice a ostatní lůžková zařízení budou mít poněkud jiný standard, ubytování hotelových služeb, bezpochyby lékaři a zdravotní sestry budou postupně svými platy se blížit tomu, jaké jsou platy v sousedních zemích, protože ten trh práce je dneska volný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jednoduše řečeno, zvyšuje se finanční náročnost českého zdravotnictví?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Určitě poroste. Samozřejmě rok 2010 se dá udržet, možná ještě část roku 2011. V každém případě ale náklady českého zdravotnictví porostou a na to je potřeba se připravit, protože jinak bychom třeba neměli právě ten personál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Chápuli to dobře, tak náklady českého zdravotnictví podle vás, pane řediteli, porostou rychleji, než bude případně stoupat výběr pojistného, což je příjem vaší pojišťovny?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
A tím se vracíme k tomu, co jsem řekl v těch Hospodářských novinách. Buď využijeme toho času k tomu, abychom reformovali ten systém, aby byl skutečným po jištěním a tím se do toho systému dostane víc peněz a díky vyšší spravedlnosti nebo větší spravedlnosti začnou do toho systému přispívat lidé, kteří dneska přispívají disproporcionálně málo a není pro to vůbec žádný důvod.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to jsou kteří?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
No, to jsou třeba osoby samostatně výdělečně činné, které platí pojistné takzvané pojistné. Většina z nich v úrovni toho minimálního vyměřovacího základu, to znamená, na úrovni takřka osob bez zdanitelných příjmů nebo státních pojištěnců. Pro to není žádný důvod, protože to pojistné je vlastně pro všechny stejné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, pane řediteli, jak víte, že zrovna ten daný OSVČ, tedy osoba samostatně výdělečné činná prostě nepodniká mizerně, prostě ty příjmy nemá?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
No, to by se asi neuživil, protože kdyby podnikal tak, že by mu opravdu zbylo to, z čeho platí to pojistné, tak to by bylo opravdu lepší, kdyby asi nepodnikal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak v čem je problém, tedy, co bude muset být přenastaveno? Toto, co říkáte, tak to není o přenastavení systému zdravotnictví? To je o přenastavení systému řekněme finanční správy.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Bylo by to, řekněme, v nějakém systému přenastavení daňového systému. Protože kdysi, takhle mi to bylo vysvětlováno, tenhle přístup byl zvolen z toho důvodu, vlastně jako podpora toho drobného podnikání, aby to takto bylo nastaveno nebo aby ta možnost tam takhle nastavena byla, protože se platí ze zisku, takže samozřejmě každý podnikatel se snaží optimalizovat zisk jak z důvodu daně ze zisku, tak právě toho zdravotního pojištění. Ale myslím si, že je doba na to, aby to pojištění bylo skutečně pojištěním, to znamená, aby se zbavilo té závislosti na výši nezaměstnanosti, HDP, na těch makroekonomických ukazatelích, které vůbec nesouvisí s tím, jak jsou lidé nemocní a kolik stojí léčba rakoviny, aby se skutečně zavedlo pojištění, které samozřejmě bude, nebude to pojištění komerční, bude to pojištění, bylo by to pojištění takzvaně sociálně zdravotní, kdy ta částka, která je potřeba na krytí toho pojistného rizika, čili to pojistní se počítá z těch nutných nákladů na tu zdravotní péči a což tedy znamená, že v letech konjunktury, kdy ty příjmy rostou více, než jsou potřeby toho zdravotního systému, tak ten zdravotní systém ty rezervy nevyplýtvá, protože v tu chvíli je dostatek peněz a na druhou stranu v těch letech, kdy ta ekonomika se nevyvíjí dobře, tak zdravotnictví najednou nepřichází prostě do finančních obtíží.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluvíte o zcela přepracované koncepci českého zdravotnictví? V té citaci z Hospodářských novin jste říkal o tom, že pokud k reformě zdravotnictví anebo k nějakým zásadním změnám nedojde příští rok, tedy v tomto roce a v další větě jste říkal: Není vyloučeno, že to celé zůstane držet pohromadě ještě po část roku 2011? Myslíte si, že dojde v roce 2010 a teď jsme na konci března, čtvrt roku máme za sebou, víme, co čeká jaksi politický systém České republiky, zhruba myslíte, že dojde k té reformě tento rok?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Tak já ani nemám moc rád to slovo reforma. Já bych spíš ten systém postupně upravoval tak, aby se vyvíjel tím směrem, o kterém já jsem mluvil. Samozřejmě se nedá očekávat, že by v letošním roce byla zmíněná legislativa, tak by se realizovalo už od 1. ledna příštího roku to, o čem jsem mluvil před chvílí. Takže bezpochyby asi bude nutné už, protože ten termín pro vládu je do 30.6. tohoto roku, kdy by měla rozhodnout o výši platby za státní pojištěnce od 1. ledna příštího roku. Tam já si myslím, že je vcelku jasné, že to pojistné státní nebo ta platba státu za státní pojištěnce, že ji bude potřeba zvýšit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A máte představu o kolik?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Zatím zůstávám u těch 6 miliard, o kterých jsem mluvil minulý rok, ale asi by bylo teďka nekorektní o tom tuto částku takto říkat bez dodatku, že potřebujeme data za to první čtvrtletí, abychom dokázali udělat rozumnou predikci vývoje do konce roku a na základě toho prostě předložit rozumnou kalkulaci na ten příští rok, kterou by měla vláda posoudit a v tom jsme třeba zajedno s ministerstvem zdravotnictví a s paní ministryní, která si myslí totéž. Tady je třeba říci, že ta státní platba stagnovala dva roky, ta se nezvyšovala. Už letos měla být zvýšena na tu částku, kterou pravděpodobně budeme požadovat pro příští rok. Byla vlastně v rámci Janotova balíčku snížena na polovinu, takže to nejsou žádné přemrštěné podle mě požadavky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže vzhledem k tomu, jak vypadá ekonomická situace České republiky, tak s největší pravděpodobností budete požadovat více než těch 6 miliard?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Já bych tu částku v tuhle tu chvíli nerad říkal. Teď vychází zhruba toto číslo, ale rád bych měl alespoň údaje za první čtvrtletí letošního roku, protože samozřejmě bude klíčový vývoj nezaměstnanosti v těch prvních měsících. Ten leden je vždycky atypický, podle toho se nedá hádat celý rok, protože prostě na konci roku se vždycky ukončí určité pracovní poměry, pak se navazují, takže únor, ten to trošku vylepšuje, ale prostě ty data za březen jsou nutná na to, aby se to dalo odhadnout.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavel Horák je dnes hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Tak se pojďme vrátit ještě k současné situaci. Tak jak jste popsal, řekněme, rozdíl mezi příjmy a současný rozdíl mezi příjmy a výdaji Všeobecné zdravotní pojišťovny, dopadá tato situace na nějaké, řekněme, proplácení zdravotních úkonů anebo se to v podstatě pacientů vůbec nedotkne?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Vůbec se to pacientů nedotýká. Dokonce v roce 2009 vůbec ne. Prostě krize ve zdravotnictví nebo dopady finančněekonomické krize do zdravotnictví v roce 2009 nebyly vůbec žádné. Protože my jsme financovali v roce 2009 tu péči podle schváleného zdravotně pojistného plánu, kde byl nárůst výdajů o 8,4 %. Takže zdravotnická zařízení v České republice v loňském roce, to byl asi jediný segment české ekonomiky, který měl nárůst, vůbec nárůst příjmů a ještě takový, takže v loňském roce se o tom vůbec nedá mluvit. Veškerá zdravotní péče, nebo financování, tam byl nárůst někde vyšší, někde nižší v průměru těch 8 %. Letos je předpoklad, že ty výdaje zůstanou na úrovni loňského roku. Pokud se to tady bude počítat na jednoho pacienta, protože nám ubyli nějací pojištěnci, takže to samozřejmě trošku ovlivňuje ty celkové náklady, takže nepočítáme s tím, že by se náklady zvyšovaly, ale nepočítáme také s tím, že by klesaly, takže objemu péče nebo o to, co dostávají pacienti, by s dotknout nemělo. Samozřejmě jsme si vědomi toho, že vždycky existují v tom systému oblasti, kde je nutné ty náklady navýšit, takže my jsme vytipovali například ty oblasti, kde je možné je snížit, což jsou náklady laboratoří, komplementů, kde v minulých letech ty náklady rostly dvouciferným číslem, tam to bylo víc jak 12 % tuším loňského roku na růst, takže tam v tuto chvíli sjednáváme smluvní ceny, které jsou nižší, které zajistí pokles nákladů asi o 20 %, jednáme s výrobci léků o tom, aby se jak ty nákladné léky, tak ty běžné léky, aby se jejich ceny snížily, protože koruna roste, většina těch léků se nakupuje za zahraniční měny, takže tam zase ten prostor pro snížení těch cen je. Prostě jsou oblasti, kde se ušetřit dá a samozřejmě chápeme nebo počítáme s tím, že jsou oblasti, kde se naopak musí přidat a ty zdroje najdeme právě tímhle způsobem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Poslední otázka, prosím, už jen krátkou odpověď, kde pojišťovna ušetří na svém provozu?

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Pojišťovna loni ušetřila na provozu takřka 400 milionů korun. Pro letošní rok zdravotně pojistný plán počítá s úsporou 800 milionů korun. Takže my s tím počítáme. Pokud by se ta situace vyvíjela špatně nebo to financování by drhlo ještě více, než předpokládáme, tak bychom samozřejmě výdaje pojišťovny seškrtali, dejme tomu, další půl, třičtvrtě miliardy korun.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu zejména o ekonomické situaci největší české zdravotní pojišťovny, tedy Všeobecné zdravotní pojišťovny a její ředitel Pavel Horák byl dnes hostem těchto Dvaceti minut. Pane řediteli, díky za váš čas a komentář. Na shledanou.

Pavel HORÁK, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny:
Já děkuji za pozvání, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne i dalších zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.