Pavel Baňka

Pavel Baňka nikdy nepřemýšlel o fotografické budoucnosti. Je vystudovaný elektroinženýr, ale zřejmě jen kvůli svému kamarádovi, kvůli němuž se na školu přihlásil. „Vystudoval jsem levou zadní, ale tento obor mě nějak netáhl, i když mě bavilo vynalézat. Ze začátku mě nejvíc bavila literatura,“ vzpomíná s tím, že k fotografii se dostal až díky své ženě. „V té době jsem s literaturou víceméně končil, zejména po roce 1968, kdy se z ní stal tvrdě cenzurovaný obor,“ popisuje.

A tak Pavel Baňka začal fotit objekty výtvarníků, tedy své ženy a přátel. „Po mnohem delší době se mi podařilo dostat na volnou nohu,“ zmiňuje. „Jsem totální samouk,“ přiznává v této souvislosti. Přesto učí na vysokých školách v Česku i zahraničí.

„Fotografie je demokratickým médiem,“ domnívá se. Fotit podle něj dnes může téměř každý. „Focení vždy přirovnávám k literatuře. Psát může také každý, ale ne dílo každého člověka budou chtít ostatní číst,“ vysvětluje Pavel Baňka. Nejdůležitější je podle něj odvaha k činu a určitá tvrdohlavost, která k jakémukoliv umění patří.

Pavel Baňka mimo jiné pozval posluchače na Festival Fotograf, v jehož rámci se představí fotografie Jiřího Hankeho, Jaroslava Anděla a mnohých dalších. Proč podle sobotního hosta dostávají fotky časem auru? A které umělce 70. a 80. let považuje za zajímavé? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Pavlem Baňkou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.