Pátý díl: Sbohem, Rusko

Vrbětická kauza, při níž agenti ruské vojenské rozvědky v roce 2014 zabili dva lidi, přes tisíc dalších vyhnali z domovů a napáchali miliardovou škodu, měla na českou politiku mimořádný dopad. Česko vyhostilo desítky ruských diplomatů a Rusko naopak zařadilo Česko na seznam nepřátelských zemí. Ruské špionážní aktivity se podle politiků od té doby výrazně utlumily.

„Ta vrbětická kauza je z mého pohledu naprostý historický zlom pro bezpečnost České republiky,“ říká šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.

„Rusko v té době pochopilo, že Západ je možná jednotnější, než si mysleli, vyhošťování ruských diplomatů, omezování možností pro jejich špionážní a jiné aktivity se dělo všude,“ říká prezident Petr Pavel.

Podle detektivů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) to byli speciálně vycvičení agenti ruské vojenské rozvědky Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, kdo pod dohledem svého velitele Andreje Averjanova v roce 2014 odpálili dva muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku. A důvodem byla podle policistů snaha zabránit tomu, aby se zbraně z Vrbětic dostaly na Ukrajinu nebo do Sýrie a použily proti Rusku, která tam už tehdy válčilo.

„Ta kauza byla pro nás naprosto atypická, my jsme do té doby takovou kauzu nedělali,“ říká ředitel NCOZ Jiří Mazánek. „Přineslo nám to zjištění, že i v těchto letech a v tomto světě, kde jsme se cítili bezpečně, lze na území České republiky spáchat takovou věc bez jakýchkoliv skrupulí, bez jakýchkoliv výčitek, že můžou umírat lidi,“ dodává.

Podle předsedy poslaneckého Výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka z ODS má vrbětická kauza hned dva dopady. „Jeden dopad byl politický, kdy to změnilo určité paradigma v České republice. Vzpomeňme si, jaká byla tedy politika prezidenta Zemana,“ vzpomíná Žáček.

Zemanovy verze

Prezident Miloš Zeman v roce 2021, kdy policie poprvé označila za viníky výbuchů ruské agenty, zpochybňoval v projevu na Primě jejich roli: „Mohu konstatovat, že ve zprávě BIS se uvádí, že neexistují důkazy ani svědectví, že by tito dva agenti byli ve vrbětickém areálu.“

A přestože policie trvala na tom, že jedinou vyšetřovací verzí je operace ruské vojenské rozvědky, prezident Zeman v médiích opakovaně tvrdil, že vyšetřovacích verzí je víc. „Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem. A tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl tehdy na Primě. A v rádiu Frekvence 1 pak přidal i další verzi: „Teď jsem se ptal paní ministryně Benešové (Marie Benešová, tehdejší ministryně spravedlnosti, pozn.red.), která řekla, že těch verzí je víc, jakou má coby třetí verzi. Ona mně říkala, že může jít o zakrytí manka v těch Vrběticích.“

Bezpečnostní expert Jan Paďourek to tehdy komentoval tak, že Zeman výsledek práce policie i BIS schválně zpochybňuje. „Prezident použil argumentaci, která případ zavedla někam jinam. Jen využil situace, aby celý příběh rozmělnil a zasadil ho do trochu jiného rámce, než kde původně byl,“ reagoval Paďourek. Upozorňoval na způsob, jakým se Zemanova projevu chopila ruská propaganda a zdůrazňovala absenci důkazů o vině ruských agentů: „Podívejme se, co to způsobilo, jak fungují ruské otevřené zdroje, jak začaly fungovat dezinformační portály proti České republice. To všechno je velmi špatný výsledek.“

Dezinformační weby se Zemanových slov ihned chytily a zpochybňování viny ruských špionů dál šířily. Reagoval okamžitě i Kreml. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil Zemanova slova za „naprosto rozumná“ a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že obviňování Ruska bez důkazů „je nepřátelské a již napáchalo mimořádnou škodu ve dvoustranných vztazích“.

Krátce po Zemanově projevu v květnu 2021 ale průzkum agentury Data Collect ukázal, že polovina Čechů vnímá jeho slova o vrbětické kauze jako něco, co je proti zájmům ČR.
Zeman si za nimi ale stojí dosud. Když ho Radiožurnál začátkem září 2024 oslovil s dotazem, co si o kauze myslí nyní, příliš své názory nezměnil.

„Neexistují žádná svědectví ani důkazy, že by se tito dva ruští agenti pohybovali na území vrbětického areálu,“ zopakoval, ačkoli policie případ uzavřela s tím, že právě ruští agenti stojí za výbuchy. Zeman prohlásil, že žádná z jeho pochybností dosud nebyla vyvrácena, a zopakoval varianty o špatné manipulaci s výbušninami a o manku.

„Já jsem ochoten přijmout, a to vám opakuji potřetí, že to možná způsobili (agenti GRU, pozn. red.). Mě pouze zaráží jakási laxní nepoctivost nepřemýšlet i o dalších verzích. Vy víte, že jednou z těchto verzí bylo špatné uskladnění té munice, jo, a špatné zacházení s ní. To byla dokonce jeden čas i oficiální verze, než byla nahrazena touto verzí o GRU. Tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová mně dokonce říkala, Miloši, co bys říkal tomu, kdyby ten výbuch měl zakrýt manko?“

Verze o manku přitom podle policie nikdy nebyla oficiální a variantu o neodborné manipulaci policie vyloučila už v prosinci 2014 po druhém výbuchu. Podle tehdejšího šéfa Pyrotechnické služby Michala Dlouhého je munice uskladněná tak, že ani po pádu nemůže vybouchnout.

Odchod špionů

Většina politiků ale v roce 2021 stála za výsledkem vyšetřování policie, podle níž jedinou verzí byla operace ruských agentů. Česko nakonec vyhostilo zhruba 80 pracovníků ruské ambasády v Česku. A to je podle poslance Žáčka další významný dopad vrbětické kauzy.
„Byla zahájena první vlna toho, co si vlastně naši zpravodajci přáli možná od začátku devadesátých let. To znamená srovnat počty diplomatického aparátu. Tím jsme vlastně zjednodušili kontrolu jejich aktivit,“ říká Žáček a připomíná, že historicky mělo Rusko v Česku mnohem víc diplomatů než naopak.

Podle ředitele BIS Michala Koudelky to výrazně ovlivnilo bezpečnost v Česku a vyhoštění ruských špionů s diplomatickými pasy se podle něj dokonce snížila hrozba, že by se vrbětický případ mohl opakovat.

„Zásadním způsobem to ovlivňuje ruské zpravodajské působení u nás po tzv. tradičním krytím, to znamená ze základny, kterou je ambasáda. Takže jedním z důsledků je, že se snížila pravděpodobnost, že by se něco takového mohlo stát u nás znovu. Jedním z důsledků je, že se ruské zpravodajské aktivity výrazně omezily,“ říká Koudelka.

Česku tehdy projevila podporu Evropská unie, USA a Austrálie, jako projev solidarity následně vyhostily ruské diplomaty další evropské státy, třeba Slovensko nebo Litva. Naopak Kreml byl vyhoštěním svých diplomatů pobouřen. „Praha dobře ví, co bude následovat po takovýchto fintách,“ hrozila tehdy mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Měsíc po diplomatické rošádě, v květnu 2021, Moskva zveřejnila Seznam nikoli přátelských zemí, byly na něm jen dva státy: ČR a USA. Seznam byl později rozšířen na 48 zemí. Bylo to v únoru 2022 poté, kdy státy zpřísnily sankce proti Rusku po jeho invazi na Ukrajinu.
 „Pro nás jako pro českou diplomacii a pro český stát to byl takový velmi silný moment,“ vzpomíná ministr zahraničních věcí Jan Lipavský z Pirátské strany, jenž byl v té době místopředsedou zahraničního výboru, výboru pro obranu a členem komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Hamáčkova cesta

Zároveň však připomíná události kolem cesty tehdejšího vicepremiéra, ministra vnitra a zahraničních věcí v jedné osobě Jana Hamáčka z ČSSD. Server SeznamZprávy vydal v květnu 2021 zprávu, že Hamáček chtěl odcestovat do Moskvy, aby tam výměnou za informace z vyšetřování výbuchu ve Vrběticích získal vakcíny Sputnik proti covidu-19 a slib, že v Praze proběhne summit amerického a ruského prezidenta. Hamáček to odmítal a tvrdil, že nikam jet nechtěl a že to byla jen krycí historka, jak dostat tehdejšího českého velvyslance z Moskvy domů. Podle Lipavského ale Hamáček lhal.

„Jan Hamáček plánoval svoji cestu do Moskvy, kterou on zároveň začal popírat, začal se do toho zamotávat. My dneska víme, že jí plánoval, že tehdy lhal,“ říká Lipavský. A krycí historka? „To byly naprosté nesmysly a myslím, že už se v médiích rozkrylo, že má dlouhý nos jako Pinokio,“ dodává Lipavský s tím, že velvyslanec je natolik chráněnou osobou, že může volně cestovat a není nutné vymýšlet způsoby, jak ho dostat domů.

Český rozhlas opakovaně žádal Jana Hamáčka o rozhovor a o reakci na slova Jana Lipavského. Hamáček ale pokaždé odmítl.

Lipavský ale upozorňuje, že navzdory utlumení ruských zpravodajských aktivit v ČR, zůstává Rusko dál bezpečnostní hrozbou. Zmínil placené dezinformační weby i najaté žháře. „Musíme být odolní, musíme se semknout, musíme být na pozoru a vyslat do Moskvy jasný signál, že si to nenecháme líbit,“ zdůrazňuje Lipavský.

Podobně mluví prezident Petr Pavel, který byl v době výbuchů ve Vrběticích náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. „Se státy, které se chovají jako současné Rusko, nelze jednat podle našich měřítek, protože to je jenom podněcuje k tomu, aby byly ještě agresivnější,“ říká prezident Petr Pavel. Vyhoštění množství ruských diplomatů proto podle něj bylo jediným správným řešením. „Reakce, která je důrazná, dá jasně najevo, že tudy cesta nevede,“ dodává.

Na vlastní nebezpečí

Od výbuchu skladů ve Vrběticích sice uplynulo již deset let, místní ale stále pociťují jejich dopady. Některé pozemky zůstávají nepřístupné, na jiné mohou majitelé jen na vlastní nebezpečí. Prezident Petr Pavel říká, že stát by měl pozemky pořádně vyčistit od munice, nebo je od lidí vykoupit a nahradit jim ztrátu.

„Já to vůči těm lidem nepovažuji úplně za fér a myslím si, že by měl stát, v tomto případě ministerstvo vnitra a ministerstvo obrany a další složky, najít řešení, jak těmto lidem kompenzovat ztráty, anebo jim ty pozemky vyčistit,“ říká.

Jedním z nich je třeba podnikatel Dalibor Olšák. Jeho firma Lesy Jamné koupila 117 hektarů lesa u Vrbětic v červnu 2014. Na nákup si dokonce musela půjčit. Stihla sice některé stromy pokácet, už si je ale nestihla odvézt. V říjnu 2014 vybouchl první sklad s municí a od té doby do vrbětických lesů nikdo nesměl.

„Vytěžené dřevo jsme tam museli nechat a nemohli jsme se k němu dostat. I přesto, že jsme žádali, že nebudeme nikde jinde vstupovat, jenom po cestách. Trvalo to sedm let, než se ty pozemky uvolnily. Až pak jsme tam mohli vstoupit a viděli jsme ty hromady znehodnoceného shnilého dřeva,“ říká Olšák.

Ani pak ale nemohl ve svých lesích začít běžně hospodařit. „Přišlo nám upozornění, že se vrací pozemky, ale že na nich až do dalšího vyřešení nedoporučují těžbu dřeva a pohyb těžké techniky, protože negarantují, že jsou stoprocentně vyčištěné,“ dodává Olšák.

Znalci spočítali škodu skoro na 7 milionů korun. Firma žádala o kompenzaci, ale neuspěla. Úřady namítaly, že škody nevznikly kvůli uzavření areálu, ale kvůli výbuchům. A doporučily firmě žádat kompenzaci po těch, kteří výbuchy způsobili. „Jenže ten původce dodneška vlastně není stoprocentně prokázaný,“ upozorňuje Olšák.

Policie je sice přesvědčená, že útoky na muniční sklady provedli agenti ruské vojenské rozvědky Anatolij Čepiga a Alexander Miškin pod dohledem jejich velitele Andreje Averjanova. Přesto je neobvinila a případ musela odložit, protože Rusko s českými vyšetřovateli odmítlo spolupracovat. A prezident Petr Pavel nevěří, že se je někdy podaří dostat před soud.

„Upřímně řečeno, nevěřím, protože to by se musel změnit režim Rusku, což se asi tak rychle nestane. A to, že by tito lidé byli zadrženi v nějaké jiné zemi, je velice nepravděpodobné a Rusko pachatelé těchto činů do zahraničí nevydává,“ říká prezident Pavel.