Patřili jsme mezi menšiny určené k likvidaci, říká autorka dokumentu Čechoslováci v gulagu
Pracovní tábor na severu Ruska nedokázal přežít třeba krymský Tatar, který byl zvyklý na jiné životní a pracovní podmínky. A takto se podle režisérky Marty Novákové likvidovaly celé skupiny obyvatel z různých částí Sovětského svazu. Jak přežívali v gulagu Čechoslováci?
„Vím, že dokázaly snáze přežít národnostní menšiny, kterých bylo více. Poláci se třeba sdružovali v táborech,“ nastiňuje Marta Nováková, autorka dokumentární trilogie Čechoslováci v gulagu, za kterou dostala hlavní cenu Trilobit.
Právě Čechoslováci byli jednou z národnostních menšin, které podlehly paranoii, že všichni cizinci žijící na území Sovětského svazu se musí zlikvidovat. Stále ale nešlo o tolik obětí ve srovnání s Poláky, Němci nebo příslušníky kavkazských národů a pobaltských států. „Ale také jsme patřili mezi menšiny, které musely být zlikvidovány,“ dodává.
Stačila pouhá anekdota
Režisérka uvádí příklad učitele Martínka, který v polovině 20. let odjel do Sovětského svazu na žádost krajanů, kterým se zoufale nedostávalo učitelů. Nejdříve byl odsouzen k trestu smrti, pak mu byl změněn trest na deset let žaláře.
Marta Nováková v dokumentu záměrně ukazuje putování vězňů po celé zemi – učitel Martínek se dostává do Kazachstánu a dál na východ, pak se přesouvá na sever do Murmansku, a pak se nějakým způsobem dostane do Prahy.
Díky psaní si lidé uvědomovali, co se v té zemi dělo
Marta Nováková
„Vidíme jenom ty linky, ale vůbec si nedokážeme představit utrpení transportů, které trvaly měsíce v dobytčích vagónech. To zprostředkovat asi neumíme,“ přiznává.
Dalším z hrdinů dokumentu je stále žijící Josef Boubalík, který do Sovětského svazu odešel s celou svou vesnicí na východě Slovenska. Dva roky poté byl zatčen, falešně obviněn a putoval z jednoho lágru do druhého.
A za co se mohl člověk dostat třeba ve 30. nebo 50. letech do gulagu? „Stačila nějaká anekdota. Nebo jenom stačilo, že byl obviněn z toho, že řekl nějaký politický vtip,“ říká.
Související
-
Temná minulost Soloveckých ostrovů budí hrůzu. Na Souostroví...
Krátkého léta na ruském severu využívají tisíce turistů k návštěvě Soloveckých ostrovů. Církevní poutníci míří do tamního kláštera, další za drsnou krásou severské přírody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Mzdy v Česku jsou nízké, minimální mzda 20 800 korun na důstojné živobytí nestačí, říká Prokop
-
Prezidentův řidič naboural opilý. Obvinila ho inspekce a vedení ochranky jej odstavilo z práce
-
ŽIVĚ: Sparta v semifinále domácího poháru vede nad Plzní 1:0. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
ONLINE: ‚Toto prohlášení škodí mírovým jednáním.‘ Trump vyčetl Zelenskému, že neuzná okupaci Krymu