Otevírá se virtuální výstava Studentské revoluce. Nechceme předkládat události strojově, tvrdí vedoucí Paměti národa

Čtěte také

Organizace Post Bellum chystá aplikaci s rozšířenou realitou. Nabídne články z Magazínu Paměti národa i přehled výstav

Ambice nepředkládat události dějepisným či strojovým způsobem má virtuální výstava Studentské revoluce projektu Paměti národa. Jeho vedoucí Mikuláš Kroupa, ředitel společnosti Post Bellum, se pyšní obsáhlým archivem fotografií a videí a váží si spolupráce na projektu s platformou Google Arts and Culture.

„Ukázalo se, že jsme třetí největší sbírkou na světě, která disponuje nesmírně pestrým a bohatým archivem zaznamenaných autentických vzpomínek pamětníků. A právě na základě této databáze jsme byli požádáni, abychom zpracovali téma studentských revolucí,“ vysvětluje a připomíná, že 17. listopad je jediným mezinárodním svátkem, který světu dalo Československo.

Jedním z pamětníků mladší z obou událostí je i Václav Bartuška, v současnosti velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti. „Mnohem víc než nás Pražáků si vážím těch, co začali stávku napříč republikou. Měli pouze naše slovo o tom, co se stalo, a přesto do toho šli s náma,“ vyzdvihuje jeden ze studentských vůdců revoluce roku 1989.

Čtěte také

Ceny Paměti národa 2020 v době pandemie. Poslechněte si příběhy oceněných

Ceny Paměti národa

Společnost Post Bellum u příležitosti výročí již pojedenácté některé z pamětníků ocenila za odvahu a hrdinství, které projevili tváří v tvář nacistické nebo komunisté perzekuci. „Nit, která prostupuje všemi příběhy, je to, že se zachovali statečně ve věku 15 až 20 let. Tito mladí lidé byli vystaveni nesmírně těžké zkoušce,“ zdůrazňuje Mikuláš Kroupa.

Letošními laureáty jsou Květoslava Bartoňová, Leonid „Levko“ Dohovič, Hana Truncová, Alžběta Vargová a Jarmila Weinbergerová. Videoportréty laureátů, kteří se letos nemohou slavnostního ceremoniálu účastnit fyzicky, natáčeli žáci osmých a devátých tříd.