Operace může zpomalit projevy Parkinsonovy nemoci. Pacientům pomáhá od třesu skoro na počkání

14. duben 2018

Hluboká mozková stimulace výrazně pomáhá pacientům, kteří trpí Parkinsonou nemocí a dalšími motorickými poruchami. Stává se alternativou k dosud běžnější terapii léky, jejichž účinnost se časem snižuje. Už dvacet let na této metodě spolupracuje Centrum pro intervenční terapii motorických poruch Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze spolu s Nemocnicí Na Homolce.

Neurochirurg Dušan Urgošík si důkladně omývá ruce a přitom vysvětluje, co dnes čeká pacientku Ivetu. Ta od svých třiceti let trpí třesem a příznaky Parkinsonovy nemoci.

Nejprve lékaři vyvrtají malý otvor do kosti lební, otevřou tvrdou mozkovou plenu a pak do mozkové tkáně zavedou pětici testovacích mikroelektrod. S jejich pomocí se budou snažit upřesnit, které nervové buňky třes způsobují.

Čtěte také

„Při testovací stimulaci se snažíme nasimulovat působení permanentní elektrody, která v mozku zůstane, budeme-li s výsledkem spokojeni,“ vysvětluje neurochirurg Nemocnice Na Homolce. „V tom případě elektrodu fixujeme ke kosti lební a ránu zašijeme.“

Pacient nám při operaci musí pomoci

Zatím je ale operace na začátku. Instrumentářka Daniela Vymazalová, která Dušanu Urgovčíkovi při zákroku asistuje, se snaží, aby byla operační rána čistá a chirurga nerušilo krvácení.


Parkinosonova choroba je neurodegenerativní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu. Souvisí s úbytkem buněk, které produkují nervový přenašeč dopamin. Jeho nedostatek způsobuje ztrátu kontroly nad pohybem člověka.

Hluboká mozková stimulace se provádí v lokální anestezii. Pacientka je tedy po celou dobu zákroku při vědomí. Lékaři s ní totiž potřebují mluvit, aby zjistili, jak její mozek na stimulaci reaguje.

Dušan Urgošík mezitím bere chirurgickou vrtačku. Pacientka je pod vlivem anestetik a žádnou bolest nepociťuje. Jakmile se vrták dostane skrz kost, vrtačka se zarazí.

Čtěte také

„Pro pacienta je to sice nepříjemné, protože mu drnčí hlava, ale je to nutné zabezpečení, abychom při vrtání do lebky neprojeli tam, kam nemáme,“ popisuje zkušený neurochirurg.

Logo

Zázračná elektřina

Pak do vzniklého otvoru postupně vkládá pět zkušebních mikroelektrod. Na sál mezitím přichází neurolog Filip Růžička z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vítá se s pacientkou a krátce nato už sleduje reakce neuronů na monitoru.

„Měříme akční potenciály jednotlivých neuronů, a tak můžeme najít jednotlivé nervové buňky spojené s třesem,“ vysvětluje. Pak žádá pacientku Ivetu, aby nakreslila tužkou na papír spirálu. Výsledný obrázek ale tvoří jen přerušované čárky.

Jakmile ale začnou lékaři prostřednictvím zavedených elektrod pacientku stimulovat, třes najednou mizí. V tuto chvíli nastává závěrečná fáze operace. Dušan Urgošík teď na přesně vybrané místo upevní trvalou elektrodu.

Čtěte také

Po letech třesu má paní Iveta naději, že se jí splní docela obyčejné přání – těší se, že se konečně pěkně nalíčí.

autoři: anr , and , kso
Spustit audio