Odborářka zdravotníků: Vláda má jednat dopředu, ne na požádání. Konsolidační balíček dopadne hlavně na zaměstnance

Náměstci ministrů a vrchní ředitelé sekcí by dnes měli vypořádávat připomínky k vládnímu balíčku ke konsolidaci veřejných financí. Jakého druhu jsou vaše výhrady a které z nich považujete za zásadní?

Čtěte také

iROZHLAS

Odborář Středula: Vláda nechává občany zaplatit za své chyby. K prosperitě se nelze proškrtat

Těch výhrad je celá řada. V podstatě už první byla ta, že konsolidační balíček, který obsahuje vlastně návrhy na změny u 57 zákonů a je prezentovaný na 106 stranách, byl dán do připomínkového řízení pouze na pět pracovních dnů. Takže bylo velmi málo času na to, abychom balíček prošli úplně kompletně celý, aby naše připomínky mohly být dostatečně kvalitní.

Teď už se k těm samotným připomínkám. Jak už jsem řekla, je jich celá řada a připomenu asi jen ty nejzásadnější. Například změny v dani z přidané hodnoty, kdy se mají stanovit 3 pásma DPH. Potom například to, co zajímá zaměstnance a také zaměstnavatelé, tedy odklon od benefitů a jejich nedanění.

To znamená, že nově se mají danit veškeré benefity, které zaměstnanci mohou od zaměstnavatele dostávat. Potom jsou tam změny, které se týkají změn v daňových sazbách. Je toho opravdu celá řada a my považujeme za velmi zásadní jak ten špatný způsob projednání, tak ty změny.

Spokojíte se s technickými detaily opatření, jak ty možné úpravy označil vicepremiér Jurečka, anebo vám jde o zásadní úpravy vládou navržených opatření?

Čtěte také

Premiér Fiala: Negativní odezvu na úsporný balíček jsem čekal. Případné chyby opravíme, tlaku se ale nepodvolíme

Samozřejmě nám jde o zásadní úpravy, protože ty technické změny by byly pouze parametrické. Českomoravská konfederace odborových svazů zpracovala vlastní materiál, který navrhuje, jak stabilizovat veřejné finance. Z hlediska těch možných dopadů na zaměstnance si myslíme, že jsou velmi nevyvážené a že dopadají převážně na lidi, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru.

Chtěli bychom, aby se narovnaly daně i v oblasti firem, aby se narovnala daňová zátěž třeba i ze strany osob samostatně výdělečně činných. Aby zkrátka zaměstnanci neodnesli ten vysoký deficit, protože si myslíme, že skutečně zaměstnanci za deficit v podstatě ani nemohou. 

Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si stěžuje, že vláda s odbory nejedná. Souhlasíte s ním?

Čtěte také

iROZHLAS

Odbory plánují na konci června stávkovat po celé zemi. Vyzvaly vládu k mimořádnému jednání

Jednání nějak samozřejmě probíhají, ale probíhají spíše formálně.  Ta poslední stížnost, se vztahuje k naprosto bezprecedentní situaci, která nastala v posledním týdnu, a to je neprojednání návrhu státního rozpočtu na rok 2024.

Vláda si u legislativní rady vlády dohodla mimořádnou výjimku, kdy návrhy rozpočtů, tedy jeho první verze byla dána do připomínkového řízení, to znamená, že jsme neměli možnost se k ní vyjádřit a přitom věci, které v tom návrhu jsou, jsou podle nás zásadní a dopadají jak na zaměstnance, tak například na pacienty, ale také třeba na firmy nebo na vědu, výzkum, inovace.

Na druhou stranu, jsou fér taková prohlášení, když je dojednána schůzka se zástupci ministerstev a vládními představiteli na 13. června?

Víte, ta schůzka byla dojednána až pod tlakem, až poté. My jsme zjistili zcela náhodně, že v elektronické knihovně jsou vložené právě tyto materiály na vládu, že obsahují například odložení valorizace plateb za státní pojištěnce, změny v platových tarifech zaměstnanců ve veřejných službách, které se mají o pět procent snížit, že obsahují 10procentní snížení finančních prostředků na vědu, výzkum, investice, že obsahují také třeba snížení dotačních prostředků, nejsou tam přesně uvedené jaké.

Když se dělají zásadní opatření, mají se předem projednat se sociálními partnery.

A to si myslíme, že je prostě špatně. A aby vláda jednala opravdu, až když znovu o jednání požádáte a nejednala dopředu tak, takovým způsobem se sociální dialog nevede. Když se nějaké zásadní opatření dělají, tak se mají předem projednat se sociálními partnery. To je standardní postup, který funguje všude v rámci EU a dokonce ho budeme mít v příštích letech zakotven v českých právních předpisech.

Co byste chtěli tedy konkrétně dojednat v úterý na té zvláštní schůzce?

Čtěte také

iROZHLAS

Desetimiliardové škrty v roce 2024. Nejvíc mají ušetřit školství, místní rozvoj, průmysl a doprava

Já vůbec nevím, protože my jsme k tomu nedostali žádné podkladové materiály. Vlastně jsme obdrželi informace, že se chce vláda vyjádřit ke konsolidačnímu balíčku a chce si vyslechnout připomínky odborů, ale jak je vidět třeba i z jednání se zaměstnavateli, které proběhlo v minulém týdnu nebo tento týden, tak asi zřejmě nějaké velké změny je těžko očekávat.

Protože z vládní strany zaznívá, že pokud se bude jednat o nějakých úpravách, tak by měly být pouze dílčí, což je samozřejmě pro nás velmi problematické. A to nejen pro nás jako odbory, ale samozřejmě z hlediska dopadů, které budou na zaměstnance a které budou na občany.

„Jak se může vést sociální dialog, když dělají demonstrace, na kterých se profilují vůdci opozice, vlají tam komunistické vlajky, srp, kladivo a vystupují tam komunisté. To je sociální dialog?“ ptá se ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. Jak mu odpovídáte?

Víte, my žijeme ve svobodné zemi a každý tedy má právo vyjádřit svůj názor. A demonstrace tady standardně probíhaly i v minulém období. Já jen připomenu, že byly doby, kdy odbory protestovaly třeba i proti sociálnědemokratické vládě, byla tady obrovská demonstrace proti úsporným balíčkům Vladimíra Špidly. Nebo tu byly malé akce, konkrétně třeba i naše akce proti záměrům ministerstva zdravotnictví nezvýšit finanční prostředky do zdravotnictví. Takže není to vůbec nic neobvyklého a záleží na každém organizátorovi, koho si na akci pozve.

Jsou návrhy odborů opravdu nerealistické, jak uvedl premiér Fiala? Co se stane, pokud vláda odborům nevyhoví? A pokud by v září došlo ke stávce ve zdravotnictví, jakou by měla podobu? Poslechněte si celý rozhovor.