Od narození Josefa Serinka uplynulo 125 let

„Deset minut jsme vyzváněli u příležitosti 125. výročí narození Josefa Serinka, vězně koncentračního tábora v Letech u Písku a následně velitele partizánského oddílu na Vysočině,” popisuje průběh vzpomínkové akce na černého partyzána aktivista a jeden z organizátorů akce Marcus Pape. 

Čtěte také

Serinek pamatoval sedmnáct umlácených za šest týdnů. Památník v Letech měl stát už dávno, míní jeho vnuk

Serinek byl jako Rom vězněm v koncentračním táboře Lety, odkud uprchl a dostal se na Vysočinu, kde se ho ujali tamní evangelíci. Spřátelil se s evangelickým farářem Otakarem Kadlecem a díky jeho podpoře pak založil partyzánský oddíl, který se významně zapojil do odboje a osvobozování naší vlasti.

„Josef Serinek se ke konci války přidal ke Českým bratrům, to je církev, která už tehdy měla zkušenosti s životem v ilegalitě. Od roku 1648 nemohli praktikovat svoje vyznání. Za protektorátu byli připraveni pomáhat ostatním.”

„Serinek strávil rok v lesích, procházel celý protektorát, dokud nenarazil na rodiny, u kterých našel zastání. A oni jej poprosili, aby se postaral o bývalé zajace Rudé Armády, kteří také pobývali v lesích.”

Serinkův oddíl přezdívaný Černý podnikal ozbrojené akce proti nacistům a jejich přisluhovačům. Mezi jejich nejznámější bojové akce patří útok na četnickou stanici v Přibyslavi, kde partyzáni zastřelili pět četníků zapojených do zavraždění generála Vojtěcha Luži.

„Šlo o vojenský rozkaz od dalšího odbojáře. Byla to odplata na zavraždění generála Luži přibyslavskými četníky.”

Zdeněk Serinek, vnuk Josefa Serinka, se dnes podílí na oživení odkazu a památky svého dědečka.

Čtěte také

Prezident udělil státní vyznamenání. Oceněným se stal i partyzánský velitel, Rom Josef Serinek

„On od svého narození až do své smrti prožil všechno, co člověk prožít může. Bídu, byl sirotek, žil v lese pod plachtou, narodil se v cikánským voze, atd. Jeho život nebyl vůbec jednoduchý. Brzo osiřel, vychovávala ho jeho starší sestra. Žil určitý čas kočovným životem. Později, když měl rodinu, pět dětí, tak se usadili vlastně v Bohách. Od statkáře, u kterého pracoval, dostal materiál, pozemek a postavil si svůj první příbytek. Takže pak už byl “usazený”. A přesto ho ve 42 roce odvlekli do koncentráku.”

Připomenout si odkaz Josefa Serinka přišel během vzpomínkové akce v kostele U Salvátora také Milan Farkaš.

„On byl člověkem, který něco pro naši společnost dělal. Bojoval, nasazoval svůj život. V koncentračním táboře v Letech u Písku přišel o rodinu. Zapojil se do odboje. Já si takových lidí velice vážím, to jsou pro mě velcí hrdinové.”

Serinek své vzpomínky nadiktoval historiku Janu Tesařovi, což se stalo základem pro knihu Česká cikánská rapsodie. Jeho památku dnes připomíná pamětní deska ve Svitavách a památná lípa vysazená na jeho počest.