Obnova vládní letky

25. leden 2005
Pod kůži

Budou prezident, šéfové obou komor parlamentu nebo premiér létat do zahraničí komerčními leteckými linkami jako běžní občané? Ačkoliv už prezident Václav Klaus vzkázal, že něco takového je pro něj naprosto nepředstavitelné, Ministerstvo obrany s tím počítá. Je to sice jen jedna z možností, ale armáda jí navrhne začátkem příštího měsíce bezpečnostní radě státu. O budoucnost vládní letky jsme se proto zajímali.

Před 5 lety se zdálo, že přeprava ústavních činitelů je na dlouhá léta vyřešena. Bývalý Zemanův kabinet totiž získal v rámci umořování tak zvaného ruského dluhu letoun TU 154. Před týdnem ale Ministerstvo obrany přiznalo, že je stejně zastaralý jako drtivá většina strojů armádního dopravního letectva, kterému se říká vládní letka. Tehdy byly v čele resortu jiní lidé, Černého Petra teď máme v ruce my. Poznamenává náměstek ministra obrany, Martin Bělčík.

Martin Bělčík: V únoru budeme navrhovat komplexní materiál na obnovu letového parku dopravního letectva Armády České republiky a vychází to z té skutečnosti, že stávají letouny tak zvané vládní letky, prostě jim dochází životnost, mají nějaká omezení, co se týká ekologických omezení, hlukových omezení a letových omezení.

Celkem 2 stroje TU 154, s nimiž vojáci létají, mají velkou hmotnost. Jejich spotřeba paliva je tak o třetinu až polovinu vyšší než u moderních letadel stejné kategorie. Delší cesty proto vyžadují neustálá mezipřistání. To se ukázalo začátkem měsíce při dopravě humanitární pomoci do Asie. Letadlo, které dohromady urazilo 22 tisíc kilometrů, muselo po každých 4 tisících kilometrech přistávat. A zatímco 9 tun balené vody a léků, které měl stroj na palubě, stálo 3 miliony korun, samotný let přišel na 4 miliony. Podepsaly se na tom i přistávací a navigační poplatky. Oba stroje také překračují povolené emisní a hlukové limity. Třeba na pražském Ruzyňském letišti nesmějí po 10. hodině večer přistávat už od loňského června. A příští rok pro ně přestanou platit některé dočasné výjimky z norem Evropské unie, další v roce 2008. Většina velkých mezinárodních letišť jim tak bude uzavřena. Mluvčí Ministerstva obrany, Andrej Čírtek, dodává, že na palubách armádních strojů nelétají jen ústavní činitelé.

Andrej Čírtek: Ta přeprava ústavních činitelů tvoří jenom menší část z toho výkonu dopravního letectva, je ta tak jedna čtvrtina nebo 20 procent a většina je přeprava vojáků do misí, přeprava humanitární pomoci, letecký výcvik.

Ministerstvo tvrdí, že na nákup nových strojů nemá peníze a jestliže dopravu vojáků do misí mnohdy zajišťují soukromé letecké společnosti, stejným způsobem by létali do zahraničí i politici, včetně nejvyšších ústavních činitelů, jako je prezident nebo šéfové Senátu a Poslanecké sněmovny. Náměstek Bělčík říká.

Martin Bělčík: Je to svým způsobem hypotéza, která je extrémní variantou, ale ano, musely by se nakupovat letenky.

A jak by to bylo s přepravou jednotek nebo humanitární pomoci?

Martin Bělčík: Armáda je připravená vlastně na variantu nákupu těchto služeb u jiných dopravců, kdyby neměla tuto kapacitu svojí vlastní.

Bělčík nicméně zdůrazňuje, že ministerstvo chce dopravní letectvo zachovat, ze svých požadavků už ale slevilo. Připomeňme, že exministr obrany, Miroslav Kostelka, předložil vloni bezpečnostní radě státu dvě řešení. První spočívalo v pořízení 6 letadel a 3 dopravních vrtulníků za 7 miliard korun, druhé v nákupu 4 letadel a 2 vrtulníků za 5 miliard. Nyní jsou na stole opět 2 varianty, ovšem s tím rozdílem, že 1. by přišla zhruba na 4 miliardy a 2., která předpokládá jen částečnou obnovu letového parku na 2 miliardy. Levnější možnost by v praxi znamenala přepravu jen těch nejvyšších ústavních činitelů, ti ostatní by se museli smířit s letenkami od komerčních dopravců. Ministr zahraničních věcí, Cyril Svoboda, si o tom myslí.

Cyril Svoboda: My nemáme lítat v nějakých obrovských letadlech, tam ať lítá americký prezident nebo německý kancléř, ale my máme létat v přiměřených letadlech. Proto můj návrh je 2 nebo 3 přiměřená letadla, nemusí tam být žádné salónky. Jsme normální lidé, nepotřebujeme tam nic speciálního, abychom bezpečně mohli doletět po Evropě, kam je potřeba.

A co kdyby měl ministr Svoboda cestovat běžnou linkou?

Cyril Svoboda: To je jako když jedete vlakem nebo jedete autem, dá se to přežít a můžete v klidu sedět mezi ostatními lidmi v letadle, proč ne. Ještě nikdo neubyl na své hodnotě, až už je to prezident, premiér nebo ministr, nestal se ani větším, ani menším, jenom proto, že letěl v normálním letadle.

I člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, Tomáš Vrbík, by armádní dopravní letectvo obnovil jen částečně. Prezident by ale podle něj normálními linkami létat neměl.

Tomáš Vrbík: Ať už z důvodu bezpečnosti, ať už z důvodů kapacitních, mohla by se klidně stát situace, že prezident by někam chtěl letět, zrovna nebude žádné volné letadlo, které by se dalo na to použít. Ale přikláním se spíš k postupné, pomalé obměně a spíš k té nižší variantě. Já myslím, že nemusí vládní letka disponovat 10 letadly, že stačí prostě dvěmi - třemi, která budou využívána.

Stroje vládní letky, včetně vrtulníků přepraví v průměru za rok přes 23 tisíc osob. Jediné letadlo, které bude i nadále splňovat emisní a hlukové normy, je kanadský Challenger. Jeho optimální využití ovšem počítá s maximálně 10 lidmi na palubě při vzdálenosti do 3 tisíc kilometrů.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: pot
Spustit audio