O historii romského obyvatelstva ve Francii vypráví Ilsen About
Národ, který byl po staletí vystavován těžkým zkouškám a ne vždy v západní Evropě vítán. Tak dnes ve Francii zkoumají migraci a historii romského obyvatelstva. Perzekuce, nucená vysídlení, šikana a kontroly. To vše museli Romové zakoušet ještě v nedávné době.
Patří k předním odborníkům na novodobou historii a imigraci ve Francii. Historik Ilsen About je významným pracovníkem v Národním centru vědeckého výzkumu a přednáší i na významné vysoké škole sociálních věd.
„Naše výzkumná laboratoř se zaměřuje na dějiny, antropologii i sociologii v moderní historii. Já jako historik se věnuji historii migrování, ale i dějinám kontrol a tzv. vlastním spisům, tedy např. autobiografiím,” vysvětluje Ilsen About v kavárně v 19. pařížském obvodu. Právě se chystá na konferenci do Knihovny Matéa Maximoffa.
„Na vysoké škole EHESS se věnujeme různým proudům výzkumu. Zásadní jsou kritická pojetí konvenčního výzkumu novodobých dějin. Naše práce je totiž velmi interdisciplinární, tzn., že se věnujeme i jiným oborům, například umění nebo literatuře.”
Čtěte také
Limity výzkumu neexistují. Jak Ilsen About říká, mohou libovolně i přirozeně překračovat hranice, a to i ty geografické. Stejně tak, jako je přirozená migrace.
„Tyto faktory hrají hlavní roli v tom, že se věnujeme právě romské populaci. Nejvýznamnější osobností byla v 80. a 90. letech Henriette Asséo, která vychovala celou generaci vědeckých pracovníků. Věnovala se při tom nejen novodobé historii kočovných populací ve Francii, ale i perzekusím a deportacím tohoto obyvatelstva.”
„Romská populace v Evropě se vyznačuje určitými specifiky. Migrace probíhala často mezi Východem a Západem, ať už to bylo mezi Ukrajinou a Belgií, nebo ze Španělska do východní Galicie, tedy dnešního Polska.”
„Západní Evropa je známá svou přítomností skupiny Gitan, která pochází ze Španělska, a skupinou Sinty pocházející z germánského prostoru. Tato skupina začala migrovat v 19. století. Společně se západní populací kočovníků vytvořili mix třech kultur. Ten je velmi příznačný právě pro oblast dnešní Francie.”
Na rozdíl od střední a východní Evropy, kde je romská populace více homogenní, část romského obyvatelstva dnešní Francie také pochází z oblasti Itálie nebo dnešního Švýcarska.
„Druhým specifikem západního teritoria je míra perzekuce romského obyvatelstva. Už od 18. století zaváděly západoevropské státy systém kontrol, identifikování a následně perzekuce těchto osob. To mělo za cíl izolaci, odsunutí nebo změnu romské populace. Dnes víme, že to byl konkrétní politický mechanismus a příklad xenofobie proti romskému obyvatelstvu. Šlo o způsob, jak populace zmenšit a vypudit. Svého vrcholu s politickým i společenským posvěcením dosáhl za 2. světové války.”
Historik Ilsen About se významně podílel i na přípravě výstavy Barvalo v jihofrancouzském městě Marseilles právě na téma identifikace a perzekuce romského obyvatelstva ve Francii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
