O dopravě po případném vstupu Česka do Evropské unie

19. únor 2003
Vaše téma

Především motoristům, ale samozřejmě nejen jim, bylo určeno dnešní Vaše téma o dopravě. Mluvili jsme o změnách, které do provozu na pozemních komunikacích přinese případný vstup Česka do Evropské unie. Hostem ve studiu, jako každé pondělí, je nyní ministerský rada Evžen Prediger z ministerstva dopravy a spojů. Dobrý podvečer.

Evžen Prediger: Dobrý podvečer.

Myslím tím, že každé pondělí máme hosta, ne že by pan Prediger byl každé pondělí ve studiu. Každé pondělí máte ovšem možnost hostovi klást své dotazy, k dispozici jsou vám telefonní čísla do odpoledního Radiožurnálu 22 155 22 55 a 22 155 21 55. A Pan Prediger je odborník na provoz na pozemních komunikacích, na značení, na řidičské průkazy a podobně. My jsme začali právě informacemi o nových řidičských průkazech po novelizaci zákona 361 o provozu na pozemních komunikacích budou vydávány nové. Za deset nebo dvacet let by ale naše řidičské průkazy měly být platny i ve světě. Budou se tedy opět měnit?

Evžen Prediger: Ne, už se nebudou měnit. Všechny řidičské průkazy jsou podle evropské úmluvy a jsou i o podle úmluvy o silničním provozu 1968. To znamená, jak Evropa, tak vlastně svět se v současné době dohodly na jednotném řidičském průkazu.

Kolik ta výměna řidičských průkazů bude stát?

Evžen Prediger: To se nedá dneska přesně říct, protože to bude úplně nová technologie a neodvažuju se to dneska přesně specifikovat.

V souvislosti se vstupem Česka do Evropské unie se mluví také o změnách v dopravním značení. Můžeme tedy očekávat v Česku nové dopravní značky?

Evžen Prediger: Určitě ne z hlediska Evropy jako takové, ale z hlediska úmluvy o silničním provozu ano. Protože letos je takový význačný rok k tomu, že se bude měnit úmluva o silničním provozu a některé změny se dotknou i České republiky. Ale musím říct, že většina změn už máme v nové vyhlášce 30/2001.

Čeho se ty změny nejčastěji týkají?

Evžen Prediger: Ty změny se týkají především svislého i vodorovného značení. Například značení kruhových objezdů, že třeba všude na kruhových objezdech musí být dej přednost v jízdě a nebo stop dej přednost v jízdě a tak dál.

Ale zůstanou to naše značky?

Evžen Prediger: Jsou to naše značky a budou to naše značky.

Nabízeli jsme posluchačům prostor na dotazy. Jeden z posluchačů už se dovolal. Dobrý večer. Kdo se nám dovolal?

Telefonický dotaz: Dobrý den. U telefonu je Procházka. Já bych měl prosbu a otázku k vašemu hostovi. Je to otázka příměstských nákupních zón a dálničního provozu. Fakticky to je věc, kam dojíždějí na velké nákupy lidé z města, ale jsou nuceni mít dálniční známku. Myslím si potom to vyhnutí se dálnici zatěžuje provoz těch menších obcí, které jsou spojeny s těmi nákupnímu zónami. Konkrétně mi jde o místo v Čestlicích, kde policie každotýdně vybírá pokuty za to, že když se vyjíždí z nákupní zóny na dálnici bez známky.

Dobře, děkujeme za dotaz. Ještě jednomu posluchači dáme prostor. Dobrý večer. Odpolední Radiožurnál, kdo se dovolal?

Telefonický dotaz: Dobrý den. Posluchač z Prahy. Já mám takovej dotaz. Mohl by mně pan, váš pan host vysvětlit, proč do dnešní doby Evropská unie nebyla schopná sjednotit jednotlivý národní pravidla silničního provozu? Nejen, jedná se vlastně nejen vlastně o způsob jízdy, rychlosti a tak dále. Ale například i o způsob značení na silnicích, myslím místopis, někde se používá velká abeceda, malá abeceda a tak dále, a tak dále. Šířka silnic, normy pro umisťování značek, proč todlecto dodneška Evropská unie nebyla schopna dát dohromady. Já tomu nerozumím.

Ano, ano, odpověď bude za malou chvíli. Děkujeme za dotaz.

Telefonický dotaz: Děkuji.

Na slyšenou. A ještě třetímu posluchači dáme prostor. Dobrý večer.

Telefonický dotaz: Dobrý večer. Prištec, Liberec. Prosim vás chtěl bych se pozeptat ne něco ohledně značení, ale ohledně věci, která je myslím dost důležitá. Co se týče mladejch, který jezděj po ulicích na skatebordech, kolečkovejch bruslích a tak dále. Jestli to jsou právoplatný a plnohodnotný účastníci silničního provozu se všema právama a náležitostma a nebo jestli tam, podle mýho názoru, nemaj vůbec co dělat na silnicích?

Na silnicích? Dobře. Děkujeme, na slyšenou. Tak kterým dotazem chcete začít?

Evžen Prediger: Pojedeme od zadu. Tak ty, kteří mají inlainy jako na inlainu nebo skatebordu a tak dále a obdobném zařízení, tak podle zákona jsou to chodci. To znamená, že musí dodržovat veškeré pravidla provozu jako chodec. Něco jiného je, pokavad mají skatebordy nějaký motorek, tak to už jsou jako řidiči a na toto musí mít řidičské oprávnění.

Takže na inlainových bruslích můžou jezdit na chodníku?

Evžen Prediger: Ano, můžou jezdit na chodníku a nebo na levé straně vozovky. A není tam stanovená, stanovená rychlost, jakou musí chodit nebo jezdit. Ale nesmí ohrozit chodce.

Druhá otázka se ptala, proč Evropská unie nebyla schopna sjednotit národní pravidla silničního provozu?

Evžen Prediger: Národní pravidla se, se vlastně tak nějak dávají dohromady od roku 1926, kdy byla první úmluva o silničním provozu, tenkrát v Paříži i jinde. A vlastně celou tu dobu, která, která tady je nebo té doby, já posledních deset let se na tom taky zúčastňuji, je to poměrně velmi složitá záležitost. Některé státy dokonce jako třeba Anglie nebo Švýcarsko vůbec nejsou signatáři těchto úmluv a to znamená, že v těchto státech jsou odlišné dopravní značky. Ty, kteří jsou stejné nebo prostě ty, kteří tu úmluvu podepsaly, tak se snaží mít obdobné značky. To znamená jen s Rakouskem, Německem. Ale už je třeba problém se Švýcarskem, se Švédskem, s Francií a tak dále.

Můžeme tedy očekávat, že každá národní vláda má nějaký prostor pro to, aby si zanechala svá vlastní pravidla nebo všichni se musejí sjednotit podle směrnic Evropské unie?

Evžen Prediger: Ta, to není směrnice o Evropské unii, je to úmluva o silničním provozu a úmluva o dopravních značkách a signálech ta Vídeň 1968 nebo, nebo Ženeva 1949. Ty značky nebo symboly těch značek se harmonizují. Ve většině států Evropy jsou signatáři této úmluvy, to znamená evropské dohody, která, která ty motivy úmluvy, o které jsem řikal....

Takže to chtějí sjednotit všichni?

Evžen Prediger: Všichni to chtějí sjednotit, ale bohužel některé věci jsou jaksi neměnné. A to příklad třeba barva modrých dálnic třeba v Německu a zelených u nás a ve Švýcarsku a, a ve Švédsku, to prostě asi nebude měněné. Stejně tak, jako systém, který je ve Francii ve značkách, tak se asi taky nebude měnit. Ale určité prvky, jako je třeba výjezdy z dálnic, jako teďka máme v tý vyhlášce, tak ty už se pomalinku dávaj dohromady a tohle to je cesta k tý harmonizaci.

Ještě první otázku bychom měli zodpovědět. Pan Procházka se ptal na nákupní zóny, které se často stavějí u dálnice a uživatelé dálnic samozřejmě musejí mít vozidlo opatřeno dálniční známkou. Jak je toto upraveno v Evropě?

Evžen Prediger: Musim říct, že na toto existovala v Evropské unii směrnice, kde se říkalo nebo se píše, že ty oblasti, které jsou okolo, okolo velkých měst by se neměly zpoplatňovat. Nemluví se teda už o výjezdech z těch velkých městských aglomerací. U nás je to řešeno vyhláškou, která teda stanoví přesně ty jednotlivý úseky. Takže musim říct, že zrovna tady je nejvíce zatížená dálnice a myslim si, že je to vždycky na dohodě nebo prostě na určitém koncenzu různých orgánů.

Takže nemůžeme očekávat prominutí dálniční známky jedenáct kilometrů od hlavního města tím, že vstoupíme do Evropské unie?

Evžen Prediger: Ne, ne určitě ne. Dokonce se uvažuje i o tom, že se zpoplatní i ty obchvaty měst.

Tolik Evžen Prediger z ministerstva dopravy a spojů. Děkuju za vaši návštěvu, na slyšenou.

Přepisy pořadů zajišťuje Česká informační agentura. Texty neprocházejí korekturou.

autor: blč
Spustit audio

Více z pořadu