Nový dokument zachycuje vývoj kauzy z Let u Písku od 90. let po současnost
O odkupu vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku se v průběhu let zveřejnilo mnohé. Nově ovšem vzniká filmový dokument, který se pokouší zachytit průběh kauzy od devadesátých let až po současnost. Jak dokument vznikal, přiblíží v následujícím rozhovoru kameraman a režisér František Bikár z organizace Romea.
Dokumentární film o novodobé historii místa, kde se nacházel koncentrační tábor v Letech u Písku, pomalu finišuje. Tvůrci se zaměřili na zmapování dosud málo známých skutečností o privatizaci a odkupu vepřína v místech bývalého koncentračního tábora v letech u Písku.
„Naším cílem při natáčení dokumentu je veřejnosti přiblížit základní informace o bývalém koncentračním táboře v Letech u Písku. Zároveň ale chceme poukázat na některé skutečnosti, které se odehrály od 90. let do současnosti, včetně vykoupení prasečáku. Upozorňujeme na komplikovanost toho procesu, na boj jednotlivých aktérů za odkoupení,“ říká František Bikár, který po celou dobu natáčení stál za kamerou.
V dokumentu vystupuje i řada osobností, které po několik let vedly neúnavný boj za odkoupení místa, kde stál pracovní tábor - a od roku 1942 i tábor koncentrační - ve kterém byli vězněni převážně Romové.
„Během vzniku dokumentu jsme natáčeli rozhovory například s exministrem Vladimírem Mlynářem, nebo s panem Schwarzenbergem. Dále jsme použili spousty materiálu z archivů, které máme a navíc jsme si od České televize koupili autorská práva k použití některých dokumentárních filmů nebo pořadů, které vznikly mezi lety 2000 až 2005.“
Neúnavný boj
Samotný dokument vznikal několik let:
„Během posledních 10 let jsme natáčeli veškeré aktivity, které dělala organizace Konexe nebo nejznámější bojovník za vykoupení prasečáku v Letech, pan Čeněk Růžička. To byla zásadní fáze, kdy jsme se museli probrat celým archivem a vybrat si materiály, které použijeme. Díky tomu, že jsme se tématu tak dlouho věnovali, měli jsme snadnější přístup k hlavním postavám příběhu.“
Místní lidé, kteří zažili dobu koncentračního tábora a výstavbu prasečáku, na kameru mluvit nechtěli.
„Během natáčení jsme se nedostali k tomu, abychom mohli zaznamenat rozhovory s obyvateli Let. Pokusili jsme se skrze starostku proniknout k pamětníkům, kteří například byli proti výstavbě prasečáku v 70. letech. Nesouhlasili s tím, aby v místě, kde byl koncentrační tábor nebo kde podle jejich slov „umírali lidé“, stála nějaké velkovýkrmna. Bohužel, tito lidé jsou za ty roky mediálním zájmem tak vyčerpaní, že rozhovory odmítli. To je velká škoda a nás to hodně mrzí. My jsme měli možnost s nimi strávit poměrně dost času, ale na samotné natáčení bohužel nedošlo.“
Vzpomínky přeživších
František Bikár vzpomíná na stěhování a poslední odvoz prasat z velkovýkrmny:
„Měli jsme to štěstí, že jsme byli přizváni i k odvozu posledních kusů prasat, které odjížděli z letské velkovýkrmny a tyto záběry jsme vložili do dokumentárního filmu. Zároveň jsme zařadili několik výpovědí přeživších letského koncentračního tábora. Výpovědi jsme získali z muzea ve Washingtonu. Jde o zcela unikátní výpovědi, ve kterých bývalí vězni popisují režim v táboře i proces toho, jak se do tábora dostali a co všechno v něm prožívali. Výpovědi pochází jen od romských přeživších. Zaznamenávali je lidé, kteří s muzeem tehdy spolupracovali. Nevím, jakým způsobem to bylo v České republice organizováno, ale mezi ty, kteří se ptali, patřila Jana Horváthová, Markus Pape, Fedor Gál a další,“ říká režisér a prozrazuje, kdy se dokument dočká svojí premiéry:
„Momentálně jsme těsně před postprodukčními pracemi. Až proběhne základní postprodukce, titulkování filmu, bude předpremiéra, na kterou budou pozváni odborníci na dané téma. Zároveň s nimi dokumentaristé, kteří se nám ke skladbě dokumentu vyjádří. Po zapracování všech připomínek, které budou relevantní a pro nás přijatelné, naplánujeme premiéru. Už teď je ale jasné, že by měla proběhnout na přelomu května a června 2019.“
Tvůrci chtějí dokument představit veřejnosti na filmových festivalech. Chtějí jeho prostřednictvím seznámit návštěvníky památníku v Letech u Písku s jeho nedávnou minulostí.
„Dokumentární film by měl být dlouhý zhruba hodinu, momentálně jsme na hodině a deseti minutách. Délka odpovídá délce standartního dokumentárního filmu. Neskrýváme se se záměrem přihlásit film na různé festivaly dokumentárního filmu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
