K čemu bude daňová Kobra 26? Může přimět zaměstnavatele doplatit sociální pojištění rok zpětně, říká Juchelka

Minulý týden jste s kolegy Alenou Schillerovou a Lubomírem Metnarem podepsali memorandum o vytvoření tzv. Kobry 26. Ta se má zaměřit na boj s nelegálním zaměstnáváním. Při té příležitosti jste slibovali okamžité zahájení koordinovaných kontrolních akcí. Už nějaká akce proběhla?

Koordinované akce mají na starosti naše podřízené orgány: to znamená Státní úřad inspektorátu práce, Finanční správa, Policie ČR, Finanční analytický úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, Celní správa atd.

Když jste vyjmenovával ty orgány – kdo má hlavní slovo?

Hlavní slovo mají všichni ti generální ředitelé.

Čtěte také

Petr Šabata: Až rozpočet na rok 2027 ukáže, co Babišova vláda plánuje a dokáže

To znamená, že se všichni musejí dohodnout.

Oni se domluví. A jak se dohodnou? My jsme byli už posledního tři čtvrtě roku pod tlakem některých novinářů a novinářských dotazů, zdali dáme zpátky do občanského zákoníku termín vykořisťování. Skutečně, řekl bych, ta nelegální práce, ale hlavně u nelegálních agentur, které využívají občany různých národností – jedná se hlavně o cizince – tam dochází opravdu až k vykořisťování jednotlivých zaměstnanců. S tím máme velký problém, protože unikají desítky miliard korun, hlavně na platbě za sociální zabezpečení.

Co se týká Finanční správy, to asi ošetřit dokáže, u zdravotního pojištění je to víceméně jasné, ale doměřování u sociálního zabezpečení je velmi komplikované. Takže nejen, že jsme došli k tomuto memorandu, k těmto nástrojům kontrol, ale chceme i ve střednědobém horizontu udělat legislativní změny k tomu, abychom mohli potírat nejen nelegální agentury, ale také jednodušeji vymáhat sociální zabezpečení.

To znamená, že budete třeba zpřísňovat postihy?

Ani ne postihy zpřísňovat, na tom se musíme domluvit, ale například udělat nějakou fikci. Když toho člověka uvidíme, že je zaměstnán u uživatele práce, tak aby ten, který si práci objednal, za toho člověka zaplatil sociální pojištění. Teď se můžeme bavit třeba v rámci fikce o 12 měsících zpátky.

Čtěte také

Všechny daně putují na mandatorní výdaje, nezbývá nám pojistka pro krize, varuje šéf Nejvyššího kontrolního úřadu

Prostě není možné, aby někdo tady zaměstnával lidi načerno, podporoval šedou ekonomiku – protože nejen podle OECD, ale také podle NKÚ nebo Asociace personálních agentur v tom lítá 40 až 90 miliard korun a to už opravdu není malá částka – jenom proto, abychom tady trpěli některé zaměstnavatele, kteří toto nelegální zaměstnávání podporují tím, že ho využívají. Spíše bych řekl zneužívají.

Potírání švarc-systému?

Když mluvíte o desítkách miliard, máte odhady, kolik lidí v Česku pracuje nelegálně?

V tuto chvíli odhady ohledně nelegálních zaměstnanců máme velmi rozmlžené. Vidíme to například na výběru sociálního pojištění; tam dokážeme říct přesně, kolik zaměstnanců máme, ale co se týká jednotlivých kontrol, tak bych řekl, že jde o desítky tisíc lidí, určitě.

Pokud se ukáže, že i v rámci zaměstnávání někdo nutí zaměstnance, aby dali výpověď a převedli se na OSVČ, tak je to velmi špatně
ministr Juchelka

V tuto chvíli máme například přes Státní úřad inspektorátu práce udělaný průzkum, že až 80 % nelegálních agentur, které zaměstnávají své spoluobčany, jsou v držení zahraničních nebo cizích příslušníků. To znamená, že oni vždy, pokud dojde ke kontrole, tu agenturu někam převedou, někde ji uspí a probudí tu, kterou už mají připravenou a ty lidi tam jen převedou.

Ale s tím souvisí například i zjednodušení pro legální agentury, které to velmi poškozuje; zjednodušení jednotlivých procesů k tomu, aby mohly jednodušeji přihlašovat lidi a abychom jim neházeli tak vysoké byrokratické klacky pod nohy. Takže to musí jít ruku v ruce. Proto nemluvím jen o represích, ale mluvím i o střednědobém horizontu v rámci legislativního procesu.

Čtěte také

EET je třešinka na dortu, podnikatelé po ní volali. Boj se šedou ekonomikou dostane přednost, říká Schillerová

Při představení Kobry 26 paní ministryně Schillerová, vaše stranická kolegyně z hnutí ANO, řekla, že primárně necílíte na tzv. švarc-systém. Sekundárně se to švarc-systému dotkne?

Sekundárně je to možné, že se ho to dotkne. To je otázka potom legislativní úpravy i z hlediska toho, co se děje ve 21. století na trhu práce. Musíme reagovat na nové výzvy, které s tím souvisí.

Já jsem podporoval i v minulém volebním období flexinovelu zákoníku práce, ale myslím si, že na mladší generaci, než jsem já – která má jiné pracovní tempo, jiný pracovní zápal – je potřeba reagovat i z hlediska digitální ekonomiky, platformového zaměstnávání. V tuto chvíli jsme udělali transpozici evropské směrnice.

A když se bavíme o platformovém zaměstnávání, tak už jsme velmi blízko start-upům. Když jsme měli minulý týden s panem premiérem setkání se start-upisty a připravuje se start-upový zákon, součástí toho by také měla být nějaká věc, která se týká zaměstnávání v rámci start-upů, které je zase jiné. Ale vidíme, že například hodně OSVČ nám právě pracuje v digitálu jako ajtáci atd. Tam se na to musíme podívat trošičku hlouběji.

A ta cesta bude jaká? Že se budete snažit lidi, kteří teď pracují jako OSVČ ve švarc-systému nebo kvazi švarc-systému, převádět na zaměstnance, nebo jaká bude strategie?

Čtěte také

Minimální odvody OSVČ zůstanou nižší, než kolik odvádí zaměstnanci z minimální mzdy, poukazuje Prokop

V tuto chvíli na strategii pracujeme. Neříkám, že budeme potírat zaměstnávání OSVČ, to není ani možné v tuto chvíli – každý má svobodu si podnikat a pracovat, jak chce. Ale určitě to je i záležitost – a k tomu se dostaneme možná za chvilku – odvodů, záležitost dalšího sociálního zabezpečení, i třeba osvěty, která se týká pracovně-právních vztahů v rámci zákoníku práce.

Když se podíváme třeba na definici závislé práce, ta se mnohdy blíží tomu, jak je zaměstnán OSVČ. Je potřeba, aby ti, kteří třeba nechtějí být na OSVČ na živnostenský list a zaměstnavatel je k tomu nutí, aby si mohli říct o svůj zaměstnanecký poměr, který je opravdu, řekl bych, chrání a zabezpečuje.

To si myslím, že je velmi důležité v rámci pracovních vztahů: vyvažovat zaměstnavatele a zaměstnance nějak prakticky. Logicky, aby to ani jednoho nezatížilo, ale aby se v tom každý cítil bezpečně.

Snížení odvodů a zajištění OSVČ

Na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny budete schvalovat ve třetím čtení snížení odvodů živnostníků na loňskou úroveň. Minimální platba za sociální pojištění má klesnout asi o 700 korun měsíčně. Je to zodpovědný krok, ať už směrem ke státním financím nebo k tomu, jaké důchody potom ti, kteří si budou platit nižší zálohy, budou dostávat?

Naším cílem je vrátit vyměřovací základ pro odvody osob či ze 40 % na 35 % průměrné mzdy. Ke zvýšení vyměřovacího základu na 40 % došlo od ledna tohoto roku, a to už – pozor – potřetí v řadě. Třikrát za sebou došlo ke zvýšení těchto odvodů a pro mnoho živnostníků to znamenalo nárůst odvodů o 715 korun. V tuto chvíli, když jim to vrátíme zpátky na 35 %, tak ročně ušetří 8 600 korun. Pokud sečteme změny z let 2024-2026, celkově bylo navýšení odvodů zhruba o 50 tisíc korun.

I tento náš návrh, který jsme podali s kolegyní Alenou Schillerovou, podporují některé opoziční strany, protože i pro ně v minulém volebním období bylo to navýšení třikrát za sebou skutečně dramatické, i pro samotné živnostníky. Z tohoto důvodu to vracíme zpátky na tuto úroveň.

Čtěte také

Zvýšení odvodů OSVČ považuji za nešťastné, míní zástupce živnostníků. Je třeba srovnat současné disproporce, oponuje odborář

Nebude to naopak motivovat zaměstnance ke švarc-systému, o čemž jsme mluvili před chvílí?

Pevně věřím, že ne.

Když ušetří oproti zaměstnanci teď o dalších 700 korun měsíčně víc?

Pokud se to dít bude – a samozřejmě, že tam kontroly budou směřovat v rámci Kobry 26 na zaměstnance – tak pokud se ukáže, že i v rámci zaměstnávání někdo nutí zaměstnance, aby dali výpověď a převedli se na OSVČ, tak je to velmi špatně.

Ještě se vrátím ke snížení odvodů na sociální pojištění u osob samostatně výdělečně činných. Váš předchůdce už na podzim upozorňoval na propočet, že vyšší odvody potom v důsledku znamenají vyšší důchody. On dopočítal, že snížení o 700 korun měsíčně v důsledku může znamenat, že důchod bude o 1 652 korun měsíčně nižší. Máte pocit, že si toto osoby samostatně výdělečně činné dostatečně uvědomují?

To mu ale rozporoval, tuším, pan kolega z ODS Haas, že to tak není. Nicméně, my v tuto chvíli chystáme i na Ministerstvu financí nástroj, který by měl zatraktivnit i třetí pilíř.

Doufám, že 90. léta už jsou za námi, u všech těch, kteří pracovali načerno, brali peníze na ruku a neplatili si sociální pojištění a potom nám spadli do dávkových systémů. Opravdu už bych řekl, že realita je někde jinde, že každý si uvědomuje, že je potřeba něco dělat se svým stářím do budoucna.

To znamená: aktivní stáří, prevence a nějaká osvěta k tomu, abychom zatraktivnili nejen třetí pilíř a tím tam lidi přilákali, ale i to, aby třeba neplatili minimální zálohy, které jsou ale svým způsobem důležité pro to, aby člověk, který začíná podnikat, začíná být živnostníkem, aby ho toto neodrazovalo.

Jaký harmonogram změn věku odchodu do důchodu a jejich valorizací má ministr práce a sociálních věcí v plánu? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.