Čokoláda z pralesa. Na amazonské ekofarmě pěstují kakaovníky, aniž by kvůli nim káceli les

10 fotografií

Dřevěné molo zvolna přechází v terasu a za ní stojí několik srubů, kde se zdejší kakao zpracovává. Ještě než se však cesta stočí na okraj pralesa a k místní ekofarmě, strategicky vás zavede k malé kavárně a prodejně, kde můžete čokoládu rodinného podniku přímo ochutnat a koupit si vzorky.

Čokoláda mnoha chutí

Brenda mi nabízí k ochutnání celou paletu místní čokolády – s para ořechy, s plodem cumaru i s dalšími příchutěmi. Většina čokolád obsahuje sedmdesát procent kakaa, ale zkouším také velmi hořkou, stoprocentní variantu.

Čtěte také

Příběhy Amazonie. Poslechněte si nový reportážní seriál Jana Kaliby přímo ze srdce ohroženého pralesa

Brendina kolegyně Fabiani přináší patrně nejproslulejší zdejší specialitu. Brigadeiro, malá cukrovinka v papírovém košíčku, je vyhlášená po celé Brazílii, tady ji ale připravují po svém.

„Naše proslulé ,lesní brigadeiro‘ se vyrábí pouze ze dvou ingrediencí: kakaové hmoty a kondenzovaného mléka. Jako posypku pak používáme kakaové boby. Čokoládu tu vyrábíme ručně. Manuální práci dělají hlavně muži, jinak ale na farmě pracuje víc žen – celkem dvaadvacet. A jedna z nás, Dona Nena, tento podnik také vlastní. Spolupracuje s okolními komunitami, které dodávají kakao i z dalších míst tady na ostrově Combú,“ přibližuje Fabiani.

Jen s vlastními kakaovníky si totiž zdejší čokoládovna už nevystačí, odbyt má velký. Její ekologická produkce je známá široko daleko, cíleně sem na prohlídky míří brazilští i zahraniční turisté. Nedávno farmu navštívila například prezidentka Valného shromáždění OSN a bývalá německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Brigadeiro v papírovém košíčku|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Sklizeň bez kácení

Vydávám se v jejích stopách přímo mezi palmy, mohutné stromy sumauma a hejna komárů. Přirozeně, aniž by se kvůli tomu muselo kácet, tu rostou také kakaovníky. Kakaové boby se navíc sklízí metodou kroucení

Čtěte také

iROZHLAS

‚Tím, že ničíme lesy, ničíme i léky.‘ Domorodí obyvatelé Amazonie volají po propojení tradic a vědy

„Snažíme se tím stromy chránit a ony pak pokračují v procesu rozmnožování metodou takzvaných květinových polštářků. Kdybychom plody jednoduše uřízli, tento proces by se přerušil. Respektujeme strom i jeho vývoj, nepoužíváme žádné pesticidy, maximálně biohnojiva. Kakaovníky nám tu opyluje speciální druh komára a pěstujeme je ne jako na plantáži, ale v rozmanitém ekosystému. Na jednom a půl hektaru tu máme asi sedmdesát druhů stromů. A podívejte – tyhle žluté skvrny znamenají, že plod už je dužnatější, sladký jako ovoce. Rozkrojíme ho a dáme vám ochutnat,“ ukazuje průvodkyně kakaovník odrůdy forasteiro se zralými, nažloutlými plody.

Kromě metody takzvaného agrolesnictví, tedy zemědělské produkce v souladu s lesem, má zdejší kakaová farma a továrna na čokoládu také systém na úpravu dešťové vody. Podnik se účastní projektu zalesňování oblasti a speciální systém zároveň zabraňuje tomu, aby se odpad z budov dostával do řeky.

„Všechno, co si z přírody vezme, do ní podnik zase vrací,“ říká s tácem čokoládových cukrovinek v ruce Fabiani.