Na vzniku roztroušené sklerózy se podílí faktory prostředí. Roli hraje strava i nedostatek vitamínu D, upozorňuje neuroložka Eva Kubala Havrdová

Co způsobuje roztroušenou sklerózu?

Roztroušená skleróza se vyvíjí na nějakém genetickém pozadí, které predisponuje člověka pro autoimunitní choroby. Autoimunitní znamená, že vlastní imunitní systém napadá část těla, kterou by měl vidět jako tělu vlastní a měl by ji nechat na pokoji.

Některé faktory zevního prostředí jsou u roztroušené sklerózy shodné s faktory, které způsobují civilizační choroby.

Tady v tom případě jsou spouštěčem některé antigeny čili bílkoviny toho, co máme v centrálním nervovém systému, v tomto případě hlavně obalů nervových vláken, které zajišťují rychlé vedení vzruchu. Tomu obalu se říká myelin a proti němu je namířený ten imunitní útok.

Čtěte také

Nástroje umělé inteligence využívá přes 60 procent českých nemocnic. Patříme ke špičce, říká neurolog Ondřej Volný

Je to civilizační onemocnění? 

Dřív jsme mysleli, že ne, ale přece jenom to vypadá, že některé faktory zevního prostředí jsou shodné s faktory, které způsobují civilizační choroby. Takže vzhledem k tomu, že narůstá i počet pacientů všude na světě, tak si myslíme, že trochu jo.

Je to tedy i virové?

Jeden virus asi stojí za tou chorobou, a to je Epsteina-Barrové virus, EBV, o kterém samozřejmě můžete říct, že ho máme všichni v těle, protože se s ním potkáme někdy v raném dětství a většina lidí o tom vůbec neví. Ale u pacientů s roztroušenou sklerózou právě na tom genetickém pozadí, kterým disponuje, tento virus udělá něco, co nedělá běžně.

Jeho aktivace je dlouhodobá, trvalá a některé části toho viru jsou podobné právě kusům myelinu, o kterém jsme mluvili. To je to, co je napadeno. Čili tam je zkřížená reakce a tělo se nepochybně neumí s touto infekcí vyrovnat správně, a nakonec se vyvine to onemocnění. 

Konzervativní disciplína

Dá se – aniž bychom paušalizovali – nějak popsat, jak se vyvinul přístup lékařů k roztroušené skleróze?

Čtěte také

Na roztroušenou sklerózou dnes máme co nabídnout. Fungují moderní léky, jóga i meditace, říká neuroložka

To je velmi složité, protože neurologie byla vždycky velmi konzervativní disciplína, a až do 60. let minulého století neurologové nepřipouštěli, že tady jde o zánět, který by se dal nějak léčit. A já jsem měla to velké štěstí, že jsem pracovala s profesorem Jedličkou už v Krči, když jsem chodila na medicínu, čili konec 80. let.

Ukázalo se, že hodně studoval imunologii a mně se imunologie líbila jako druhý obor. Dlouho jsem se nebyla schopná rozhodnout, co budu dělat, a najednou se mi to krásně spojilo. Protože diskutoval s imunology, kteří léčili pacienty po transplantacích, a začal používat imunosupresivní režimy, jako používali oni, a byl v tom naprostým průkopníkem nejenom v České republice, ale byl jedním z prvních na světě, kteří toto brali vážně.

Některé léky už jsou schopny zpomalit průběh té choroby, některé ho úplně zastaví.

Přitom imunologové měli nějaký zvířecí model toho onemocnění, který od roku 1933 měli v učebnicích jako autoimunitní zánět nervového systému. Ale trvalo hrozně dlouho, než toto všechno přijali neurologové. A pak bylo několik lidí po světě, kteří léčili tou imunosupresí. Nakonec to vyvrcholilo tím, že byl v roce 1993 schválen první interferon beta jako biologická léčba.

Pak už se to rozjelo – najednou se zjistilo, že tu chorobu jde léčit. Ale nejdřív se snižoval počet akutních příhod a neovlivňoval se úplně průběh té choroby. Naopak přišly léky, které měly vyšší účinnost a už jsou schopny zpomalit průběh té choroby, některé ho úplně zastaví. A když je dáváme úplně od začátku, tak ten člověk pak žije další desítky let, je na nějaké dlouhodobé léčbě, ale přitom může žít svůj život tak, jak si ho představoval.

A za co vy osobně vděčíte profesoru Jedličkovi? Čím byl pro vás inspirativní?

Byl pro mě inspirativní tím, že šel proti proudu.

A to vás baví?

To mě baví. Byla to one man show, protože v té době k němu jezdily asi dva tisíce pacientů z celého Československa. Pak se objevila další pracoviště – byly to Vinohrady a byla to Ostrava, kde mu lidé naslouchali a začínali to dělat podle něj. Takže byla taková tři centra.

Když potom přišla pojišťovna s tím, že chce nějakým způsobem kontrolovat předepisování těchto drahých léků, tak jsme pomohli ustavit prvních sedm center po republice. No a pak se to začalo rozvíjet. Lidé pochopili, že s tím jde něco dělat, má to smysl. A začalo je to bavit.

Faktory prostředí

Když jsme u spouštěčů roztroušené sklerózy, proč je důležitý vitamín D?

Čtěte také

Nevhodné léky na migrénu mohou vést k ještě častějším bolestem hlavy, varuje neurolog

Protože z faktorů prostředí to není jenom Epsteina-Barrové virus, ale máme tam další. Jeden z nich je nedostatek vitamínu D, který si lidi spojuji jenom s kostmi. Ale on neovlivňuje jenom metabolismus kosti, ovlivňuje imunitní systém a vyžaduje to vyšší dávky než to, jak léčíme osteoporózu.

Ukázalo se, že tím, jak žijeme v mírném pásmu, tak máme naprostý nedostatek slunce většinu roku, a hlavně nejsme venku přes tu dobu, kdy slunce svítí. Takže to je jeden z dalších faktorů, nedostatek vitamínu D. Dalším je třeba kouření, obezita, to, co jíme…

Strava to ovlivňuje hodně? 

Zdá se čím dál tím víc, že ano, protože ovlivňuje složení bacilů, které máme ve střevě, a ty zase ovlivňují imunitní systém, který je kolem střeva a komunikuje s centrálním nervovým systémem. To je ta tzv. gut–sbrain axis, to znamená osa mozek–střevo.

Jak se skleróza liší od roztroušené sklerózy? Co je momentálně nejefektivnější lék na trhu? A může být pohyb léčebnou metodou? Poslechněte si celý rozhovor.