Na roztroušenou sklerózou dnes máme co nabídnout. Fungují moderní léky, jóga i meditace, říká neuroložka
Celý profesní život se věnuje léčení roztroušené sklerózy, pro pacienty s tímto onemocněním vytvořila systém péče. Neuroložka Eva Kubala Havrdová se svými pacienty cvičí i jógu, která dělá dobře jak jí, tak jejím pacientům. „Každý si v tom najde to svoje, pacienty to baví. Vede to k tomu, že si své tělo uvědomí a začnou vnímat jeho signály,“ vysvětluje. Jak uznávaná lékařka a odbornice překonává pocit nekonečného boje s nemocí, nad níž dosud není možné definitivně zvítězit?
Pro řadu lidí, když se řekne roztroušená skleróza, tak se vynořuje definice nevyléčitelného onemocnění, postižení za plného vědomí. Ale to je definice stará. Za posledních 30 let jste zaznamenali veliký posun…
Většina pacientů, kteří jsou dnes diagnostikovaní daleko dříve než před dvaceti třiceti lety, má šanci žít normální život díky lékům, které se během třiceti let dostaly na trh.
Jak se dneska sděluje taková diagnóza?
Dnes máme co nabídnout, tehdy to bylo složité. Slovem demyelinisační onemocnění se opisovalo slovo roztroušená skleróza, aby nezaznělo, aby pacienta neděsilo, nedeprimovalo.
V posledních dvou letech se změnila úhradová pravidla, takže můžeme účinnou léčbu nabízet rovnou od začátku.
Eva Kubala Havrdová
Protože v 70. letech se v amerických učebnicích psalo, že to je sdělení osudu, a myslel se tím osud na vozíku. A protože se to sděluje většinou mladým lidem, tak máte velké zábrany sdělit jim, jak to bude vypadat, když jim nemáte co nabídnout. V současné době máme co nabídnout, tak se to sděluje snáz.
Čtěte také
A dneska, když svému pacientovi něco takového řeknete, tak jak mu to říkáte?
Říkáme mu to zcela na rovinu – vysvětlíme mu, co je podkladem nemoci, co pro to může dělat on. Protože je tady spousta environmentálních faktorů, které je potřeba ošetřit. Není možné, že pacient jen tak pasivně sedí a bude přijímat léčbu, bude dál kouřit, nehýbat se, jíst, co ho napadne…
Takže chceme po něm nějakou aktivitu a řekneme mu, co máme za léky. A v současné době v posledních dvou letech se změnila úhradová pravidla, takže můžeme účinnou léčbu nabízet rovnou od začátku.
Co je pro vás jako pro lékaře horší – to, že choroba je ve stádiu, kdy už s tím nedokážete moc dělat, protože ten člověk přijde pozdě, nebo to, když víte, že kdyby vás pacient poslechl, tak se to všechno mohlo vyvíjet daleko lépe?
Obojí je velmi špatné. Občas přijdou pacienti do našeho centra v pozdním stádiu, aniž by byli léta sledováni, a myslí si, že jim pomůžeme. A my jim můžeme jen sdělit, že byli léčeni zcela správně, ale bohužel v té době léky, které jsou dneska, nebyly. Čili v té době, kdy by bývaly mohly pomoct, tak to nešlo. A tohle je výsledek. Takže je to velmi složité to sdělovat.
Jak jste na tom jako lékařka, co se týče léčení roztroušené sklerózy alternativními postupy?
Napsala jsem o tom spoustu drobných článků. Už v době, kdy profesor Jedlička používal kortikoidy a nějaká cytostatika, tak jsem se setkala se situací, že pacient poté, co měl nastavenou tuto léčbu, byl zcela stabilizován, a rodina ho přiměla, že se obrátil na nějakého alternativce, který v prvé řadě řekl: Kortikoidy brát nemůžete, poškozujete svůj organismus. Vysadil je. A oba pacienti skončili špatně – jeden smrtí, druhý na vozíku. Takže to je můj postoj k alternativní léčbě.
Celý život se věnujete roztroušené skleróze, staráte se o svoje pacienty, a ještě s nimi meditujete. K tomu jste se dostala jak?
Díky tomu, že mám sama velké problémy s páteří, které nejsou řešitelné operativně, nebo by byly velkým zákrokem. A pochopila jsem, že musím cvičit něco, co není tak nudné jako cvičení, které vám naordinuje fyzioterapeut a které bude nějak celostně pomáhat ke zdraví v mém věku.
Při józe se soustředíte na své tělo. Jdete na hranu, ale ne přes ni, takže se nemůžete přetáhnout, ublížit si.
Eva Kubala Havrdová
Začala jsem nejdříve chodit na kundalini jógu, kterou mi doporučil jeden z ajurvédských léčitelů, a pak jsem se dostala k tréninku, protože jsem pochopila, že tohle by mohlo být něco, co by moji pacienti mohli cvičit a že by z toho mohli profitovat.
Nejde o to, abyste se s někým srovnávala, podávala výkony. Cvičíte se zavřenýma očima, takže se soustředíte na své tělo. Jdete na hranu, ale ne přes ni, takže se nemůžete přetáhnout, ublížit si. A součástí hodiny je i meditace a relaxace. A tak jsem si říkala, že to bude něco, co potřebují.
Protože velmi často tam jsou psychické problémy, které řešíme s psychoterapeutem, ale tady to je skupinové, je to anonymní, každý si v tom najde svoje. Takhle cvičíme už asi šest let, pacienty to baví, myslím si, že jim to dělá dobře. A mě také.
Jak důležitá je pro zdravý život jóga? A jak se pozná roztroušená skleróza? Poslechnete si celý rozhovor.
Související
-
Mozku nejvíc pomůže fyzický pohyb a učit se novým věcem, radí trenérka paměti
„Za vším hledej mozek!“ říká Eva Fruhwirtová, trenérka paměti a zakladatelka Mozkoherny. Jak trénovat pozornost? A proč náš mozek potřebuje fyzický pohyb?
-
Předseda Mladých lékařů: Práce 26 hodin v kuse se nedá vydržet. Lékaři jsou vyčerpaní a vyhořelí
Čeští lékaři protestují proti vládnímu záměru legalizovat jejich směny nad rámec běžné pracovní doby. Jak vypadají běžné směny v tuzemských nemocnicích?
-
Ve skupině lidí s Alzheimerovou chorobou jsem se začala zvedat ze dna, vypráví klientka Věra
„Když se poruchy krátkodobé paměti zhoršují, je potřeba to diagnostikovat. Tak, jak to děláme v našem projektu Dny paměti,“ doporučuje psycholožka Eva Jarolímová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.