Nejúspěšnější z pěvců je vrabec domácí, upozorňuje ornitoložka. Co odhalí kroužkování ptáků?

Tenhle drobný ptáček mlynařík nemá kroužek, to znamená co?

Že ho nikdy žádný kroužkovatel nechytil a neokroužkoval, tudíž se nemůžeme dozvědět, kolik mu je třeba přesně let. Podle opeření můžeme říct, že to byl loňský pták, ale nemůžeme to říct přesně. Pokud by kroužek měl, tak by byl zaznamenám v kroužkovací databázi, dozvěděli bychom se, kdo ho kroužkoval, kde a kolik mu je přesně let.

Čtěte také

Holub se bojí míň, straka je chytrá. Ornitologové studují, jak život ve městě ovlivňuje chování ptačích druhů

Kdo je největším stresařem v ptačí říši?

Kroužkovatelé nemají moc rádi, když se chytí kos, protože většinou dost řeve. Umí pořádně vyvádět.

Jak se dlouho člověk učí, aby mohl chytit do ruky drobného ptáčka?

Kroužkovatelem se můžete stát, když nasbíráte určité zkušenosti. Nejdříve chodíte se zkušeným kroužkovatelem, učíte se manipulovat s ptáky, a to může trvat několik let. Mnohem těžší je naučit se rozeznávat stáří ptáků podle per, znaků v opeření.

Jací ptáci teď v České republice po zimě jsou?

Už se nám vrátili někteří tažní ptáci, jako třeba holubi hřivnáči, ale jsou i záznamy čápů bílých, někdo viděl i vlaštovky. Už jsme mohli zaslechnout pěnice černohlavé, které se vrátily ze Středomoří, nebo budničky menší.

Byly roky, kdy jsme si říkali, že vrabců je málo. Jak je to teď?

Skutečně jich ubylo, za posledních 50 let jsme přišli asi o 250 milionů jedinců vrabců v rámci Evropy. A v Česku je to druh, který poklesl o 40 procent oproti 80. letům. K poklesu došlo zejména v 90. letech. Ale pak se stabilizoval. A dneska počty vrabců jsou stabilní, nemusíme mít o vrabce domácího strach, je to druh, který je v podstatě nejúspěšnější z pěvců, osídlil celý svět, všechny kontinenty.

Zvonek zelený

Za posledních 30 jsme v Česku přišli o deset milionů ptáků. Které druhy jsou teď nejvíc ohroženy? A je šance, že se to zlepší?

Víme to díky tomu, že od 80. let u nás metodou sčítáme ptáky, takže to je velká výhoda, že se můžeme opřít o údaje. Víme, kterým ptákům se daří. A ptáci, kteří nejvíce ubývají, jsou obecně řečeno ptáci luční a polní. Ptáci otevřené krajiny.

Zvonek zelený |foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Zvonek zelený patří k druhům, které v poslední době velmi ubyly. Za posledních 10, 15 let jsme přišli o dvě třetiny populace zvonků zelených, tento trend pozorujeme v celé Evropě. U něj je to velmi jasná příčina, je to infekční choroba trichomonóza, která se přenáší mezi ptáky.

Přikrmujeme i na jaře? Máme to dělat, nebo ne?

Na to ani mezi ornitology nepanuje jednotný názor. My jako Česká ornitologická společnost doporučujeme přikrmovat od podzimu do začátku jara. Ale potom ptáci nacházejí dostatek potravy v přírodě sami, musíme si uvědomit, že ptáci tady byli miliony let před námi a jsou přizpůsobeni k tomu najít dostatek potravy.

Na druhou stranu je pravda, že člověk krajinu velice změnil, takže v přikrmování vidíme v zimě. Ale na jaře a v létě to může mít i negativní dopad na ptáky, krmí potom mláďata nevhodnou potravou nebo na krmítkách dochází k přenosu infekčních chorob. Takže na jaře a v létě to už nedoporučujeme.

O ptačí budku se musíme starat

Má smysl na zahradě dávat budky pro ptáky na hnízdění?

Budky jsou velké téma. Musíme si uvědomit, že budky jsou náhradní řešení, náhradní hnízdní příležitost pro druhy, které hnízdí v dutinách. Takže důležitější je zachovat staré stromy, které jsou vhodné pro tvorbu dutin. Ale ne všude, zejména ve městech, tyto staré stromy nacházíme. A tam, kde tyto přirozené podmínky nejsou, tak budka smysl má.

V jedné zahradě by nemělo být více budek, než kolik párů se tam dokáže uživit. A vyvěšovat je má smysl zejména na podzim, protože tehdy se ptáci hledají, tipují místa, kde budou příští rok hnízdit. Budka může sloužit i v zimě k přenocování ptáků. A když už budku máme, tak se o ni musíme starat, musíme ji v říjnu vyčistit, obsah vyhodit, jinak se tam množí parazité.

Čtěte také

Supi byli historicky posvátná zvířata, pověst jim zničila „fake news“. Potřebují naši pomoc, zdůrazňuje ornitolog

Jak dlouho vám trvalo naučit se ptačí řeč? Kolik ptáků dokážete poznat?

U nás hnízdí zhruba 300 druhů ptáků a ornitolog, který se účastní sčítání ptáků, by měl poznat všechny, zejména v biotopu, ve kterém se pohybuje. Takže já sčítám v horské krajině nebo za Prahou, nejsem odborník na mokřadní druhy, ale běžné druhy ostatních biotopů poznat musím. A trvá to celý život, pořád se člověk učí, zejména po zimě se s kolegy shodneme, že si musíme přehrát nějaké hlasy.

Koho jste se musela učit nejdéle?

Většinou mě trápí pěvuška modrá, která trošičku připomíná červenku, trošičku pěnici černohlavou. Ale kromě zpěvů ptáci spolu komunikují jinými druhy hlasů, a to je těžké se naučit. Třeba kontaktní hlasy na tahu v zimě, to je mnohem těžší než naučit se zpěv.

Jak a proč se kroužkují ptáci? Poslechněte si celý rozhovor.