Pražská Malá Hanoj: unikát nejen pro cizince. Reportáž ze světa, který začíná na Jižním Městě

Na reportážních cestách jsem nacestoval stovky tisíc kilometrů po zemi, ve vzduchu i po vodě. Teď vyrážím na natáčení často pěšky přímo z budovy rozhlasu na Vinohradské ulici –jako právě dnes. Přímo pod sochou svatého Václava před Muzeem mám sraz s jedním zahraničním kolegou.

Čtěte také

Rozhovor s vánočním stromečkem nebo reportáž z klouzačky. Zápisník zahraničních zpravodajů se vysílá přes 65 let

Gašper Andrinek pracuje pro Slovinský veřejnoprávní rozhlas a přijel do Česka točit o náladách a názorech obyvatel po nedávném nástupu nové vlády. Ve Slovinsku se totiž bude brzo volit a podle průzkumů je tamní rozložení politických sil hodně podobné tomu českému.

Kromě rozhovorů s analytiky a komentátory chce ale natočit i obdobu zápisníkové reportáže a při přípravě ho zaujal Czechast, můj podcast v angličtině o všem českém, kde mimo jiné přibližuji zajímavá pražská místa, o nichž turisté obvykle nemají ani potuchy. 

Metro, autobus a Malá Hanoj

Za chvíli už klábosíme v metru cestou na Jižní Město, odkud nás autobus doveze na opravdu unikátní místo. Přinejmenším z pohledu cizinců, kteří často vůbec nechápou, proč právě v Česku žije tak početná vietnamská komunita. Nevědí nic o někdejší bratrské pomoci komunistického Československa, která do střední Evropy přivedla desítky tisíc mladých Vietnamců, kteří se tu později usadili.

Gašper Andrinek (vpravo) a Vít Pohanka|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Pro Slovince Gašpera je Vietnam skoro životní vášeň, a proto o téhle stránce života v Česku něco ví, a hlavně si pochvaluje zdejší vietnamskou kuchyni. Je podle něj až neuvěřitelně autentická – a neplatí to jen o Praze, ale třeba i o Českých Budějovicích, kde se jednou zastavil na jídlo.

Tohle už mi vypráví ve vietnamské tržnici, tedy obchodním centru SAPA v areálu bývalého masokombinátu v Písnici na jižním okraji Prahy. Jestli jste tam nebyli, věřte, stojí za návštěvu.

Na ploše mnoha hektarů nejsou jen obchody se vším možným, ale také restaurace, a dokonce buddhistická svatyně. Gašper si pochvaluje výběr i autentičnost nabízených potravin, jen potřebuje trochu pomoct s češtinou, když mu například jedna příčinlivá paní prodavačka nabízí zmražené plody moře a já jí musím vysvětlit, že si s sebou Gašper nepřivezl ze Slovinska mrazák, a tedy musí její dobře míněnou nabídku odmítnout.

Alenka z tržnice SAPA|foto:Vít Pohanka, Český rozhlas

Česko-vietnamsko-slovinské setkání

Pak zahájíme takovou česko-vietnamsko-anglickou konverzaci a já se dozvídám, že si paní nechává česky říkat Alenka. A také, že jsme skoro krajané, protože do Prahy přišla po mnoha letech z Havlíčkova Brodu, což je kousek od Žďáru nad Sázavou, kde bydlím já.

Slovinský kolega Gašper Andrinek si naši konverzaci nahrává a sleduje ji s netajeným úžasem. A já jsem zase upřímně rád, že pro změnu zazním ve slovinské obdobě Zápisníku zahraničních zpravodajů – tentokrát z Prahy.