V Kamenici testují první vodíkový kotel na vytápění. Experti slibují nulové emise a udržitelný provoz

„Jsme ve vodíkové provozovně, kde provozujeme dva kotle – jeden spaluje stoprocentní vodík a druhý je klasický kotel, který může spalovat až 20 procent směsi vodíku se zemním plynem,“ vysvětluje na úvod Walter Sodomka, ředitel neziskové společnosti APOKS.

Ředitel Walter Sodomka a koordinátorka Veronika Buková z neziskové společnosti APOKS|foto:Tereza Janouškovcová Bartůňková, Český rozhlas

Kancelář o velikosti asi 60 metrů čtverečních slouží zároveň jako výukové centrum. Ohřev vody a vytápění zajišťují zmiňované dva kotle. Ten čistě vodíkový tu v provozu zkouší jako první v Česku.

Vodík + zemní plyn

„V principu je rozdíl především v hořáku, běžný uživatel nevidí rozdíl žádný,“ popisuje Walter Sodomka. Od kotle vede potrubí do vedlejší místnosti, kde je umístěné zařízení mísící zemní plyn s vodíkem.

„Měděnou trubkou přivádíme zemní plyn ze sítě do směšovacího zařízení, zároveň pak z venkovního prostoru ze skladu přivádíme vodík,“ vysvětluje ředitel. „V trubce na stěně jsou takové spirály proti sobě, takové lopatky, a tam dochází k mísení vodíku se zemním plynem.“

Vodík skladují venku v přístřešku. Momentálně ho čerpají z jedné 50litrové tlakové lahve, ale jak doplňuje Walter Sodomka, přístřešek je dimenzovaný až na svazek 12 lahví.

Čtěte také

V Brně vzniká nový typ přístroje na výrobu vodíku. Bude mít nižší energetické ztráty a delší životnost

Čistá energie

Řemeslníci právě pracují na tom, aby měl každý kotel samostatný rozvod a jejich provoz byl tak naprosto nezávislý. Cílem je vodíkový kotel otestovat v reálném provozu, který je srovnatelný se standardním kotlem na zemní plyn, vysvětluje za APOKS koordinátorka vzdělávání a osvěty Veronika Buková

Měří se ale také emise oxidu uhličitého, který se uvolňuje při spalování zemního plynu. Při přimíchání vodíku do zemního plynu emise CO2 klesají. Pokud se spaluje čistý vodík, vzniká jen kyslík a voda.

Měděnou trubkou se do kotle přivádí zemní plyn ze sítě do směšovacího zařízení. Vodík se přivádí potrubím z venkovního skladu|foto:Tereza Janouškovcová Bartůňková, Český rozhlas

Vodík je tedy netoxický, má nulové emise skleníkových plynů a neznečišťuje životní prostředí. Jeho další předností je také energetická soběstačnost. K jeho výrobě se totiž dá využít třeba přebytečná energie získaná z fotovoltaických panelů.

„Z přebytku v létě lze vyrobit elektrolýzou vodík, ten uskladnit v nádržích a v zimě, kdy fotovoltaika úplně nefunguje, pak ten vodík použít,“ přibližuje Walter Sodomka.

Nebojte se vodíku

Na místě podle něj nejsou ani obavy z těkavosti vodíku. „Cílem našeho osvětového programu je, aby veřejnost vnímala vodík stejně bezpečně jako jakékoliv jiné hořlavé látky, paliva nebo elektřinu,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Na vodík do Šluknova? Experti vybrali tratě, na kterých by mohl jezdit vlak s vodíkovým pohonem

I přesto mají na stěně provozovny připevněné dva světelné detektory, které se v případě úniku plynu rozsvítí. „Červený senzor detekuje vyšší úroveň, ten svítí a houká,“ dodává ředitel společnosti APOKS.

Odborníci v Kamenici nejen představují vodíkovou technologii, ale pro studenty, zástupce státní správy a další instituce mají připravené i vodíkové pokusy. Dozvíte se díky nim třeba to, že plamen při hoření vodíku není vidět.

Prioritou Evropské unie je hlavně rozvoj obnovitelného vodíku. Svou roli hraje v energetice nebo dopravě. Jakou budoucnost by ale mohl mít vodík při vytápění budov? Poslechněte si rozhovor Terezy Janouškovcové s Alešem Douckem z České vodíkové technologické platformy v záznamu celého Magazínu Experiment.