„Znali jsme ho všichni, ale je to hudba rodičů.“ Portrét slovenské popstar Duchoň hraje na strunu nostalgie

V Dolinách je hit, který rozhlas v normalizačním Československu vysílal až do omrzení. Ovšem v roce 1983 na koncertě ve slovenských Chynoranech nebyla ani noha. Tehdejší školák Peter Bebjak tam zabloudil náhodou. „Přišel jsem mu povědět do auta, poslala mě šéfka kulturního střediska, že se neprodal ani jeden lístek na jeho koncert,“ vzpomíná režisér.

Čtěte také

Za války nebyla vůle holokaust řešit, říká režisér Bebjak. Svědectví Židů z Osvětimi oživuje filmem Zpráva

Peter Bebjak neměl tenkrát písně Karola Duchoně rád, ovšem teď o něm, už jako uznávaný režisér, natočil film, který brnká na nostalgickou strunu. „Jde o pohled na umělce, který na to, aby mohl zpívat, se musel přizpůsobit době, ve které žil,“ nastiňuje Bebjak.

České publikum, obzvláště mladší, ovšem Karla Duchoně až na výjimky nezná. „Já jsem si o filmu jen něco málo četla, takže jsem věděla, do čeho jdu, ale o jménu jsem nikdy neslyšela,“ doporučuje životopisný film návštěvnice Kateřina.

„Některé písničky mi byly známé, ale většinou ty, které byly přezpívané,“ přibližuje divačka. „Překvapilo mě, že zemřel v pětatřiceti letech,“ dodává nadšený návštěvník Lukáš.

Vstup Gotta

Za vrchol snímku mají, když se v něm objeví hvězda českého popu. „Když přišel Vojta Kotek jako Karel Gott i do sálu, který skandoval, to jsme se smáli nahlas. To je asi scéna, která mi nejvíc utkvěla,“ popisuje Kateřina.

Čtěte také

Emocemi v hlase dokážou moderátoři a herci umělou inteligenci přebít, říká režisér projektu Gott navždy

„Já jsem to nikdy nedělal, že bych napodoboval osobnosti, a už vůbec ne Karla Gotta. Byl jsem z toho konsternovaný, když mi pan režisér zavolal, že by chtěl, abych ho zahrál. Naštěstí je v tom filmu jen málo,“ zdráhá se k roli Gotta Kotek hlásit, byť vyvolal výbuch smíchu, když se na plátně objevil.

Šlo především o projev nostalgie po mistru Karlovi? „Já nevím, jak to mám vnímat, takže těžko říct,“ odpovídá Vojta Kotek.

„To byl nejvíc odzbrojující moment. Pět vět stačilo a myslím, že udělal svůj výstup,“ domnívá se návštěvník Lukáš i přes Kotkovy rozpaky. „Já myslím, že to byla jedna z jeho nejlepších rolí.“

Duch 70. let

Hvězdu slovenského popu poznávají až návštěvníci s vazbami na východ. „Já jsem ho znala, já jsem ze Slovenska,“ říká Marta. „Byl hodně populární, znali jsme ho všichni, lidé ho měli rádi, ale já jsem ho moc neposlouchala. Je to spíš hudba rodičů,“ popisuje.

Čtěte také

„Vadí mi digitální svět,“ říká stárnoucí bohém Peter Nagy. Jeho obranou je kecání, vyfiltrování se a houpací křeslo

„Já myslím, že Slovensko znám velmi dobře a oni to určitě ocení. Tady v tom jsou velcí patrioti a on byl opravdu asi fenomén,“ míní o Duchoňovi návštěvník Lukáš.

Hudba je ve filmu základ, ale představuje střední proud 70. let, což už je pro řadu mladých lidí passé. Třeba i pro Petru, která ze studentských šatiček vyrostla už dávno. „Není to můj šálek kávy. Jsem ráda, že jsem to viděla, ale úplně odvázaná z toho nejsem. Ani si ho z dětství nepamatuji, což je docela zajímavé, protože v tu dobu jsme rádio poslouchali úplně všichni. Tak asi jsme poslouchali doma něco jiného,“ domnívá se Petra.

V českých kinech bude mít Duchoň premiéru 7. srpna.