„Je právě sechs hodin,“ pronesl 5. května 1945 hlasatel Mančal. Co předcházelo boji o rozhlas?

„Lide český, uprostřed nejhroznější války až do posledních dnů české země žily v klidu chráněny říší.

Čtěte také

Liduprázdné ulice německých měst a radost i strach ze sovětských vojáků na Moravě. Jak probíhalo osvobození Československa?

20. dubna 1945 pronesl protektorátní ministr a kolaborant Emanuel Moravec jeden z posledních rozhlasových projevů. „Škody, které u nás napáchali hlavně letos nepřátelští, nelidští letci, by byly jediným, co by nám připomínalo skutečnost války.“

Přestože spojenecké armády už postupovaly přes české území, Moravec se pořád držel proněmecké rétoriky, tak jako po celých šest let války, popisuje dramaturg a znalec rozhlasové historie Tomáš Černý.

„Vysílá se hlavně propaganda vojenská v tom smyslu, že říše vítězí na všech frontách. A rozhodně se nesmějí vysílat žádné pořady, které by třeba připomínaly československou historii.“

„Vůdce padl“

Německá propaganda jede naplno ještě 1. května 1945, kdy rozhlas odvysílá zprávu o smrti Adolfa Hitlera.

Čtěte také

Odboj ke konci války postrádal ústřední vedení. Iniciativu přebíraly místní revoluční národní výbory

„Vůdce padl. Ne že byl zavražděn, zabit, že byl poražen. On prostě padl jako hrdina v boji. A samozřejmě, že ta propaganda jela nadále v tom, že Německo nebude poraženo, není poraženo, nevzdává se, bojuje a samozřejmě zvítězí.“

Cenzura schvalovala všechny texty, které rozhlasoví pracovníci chystali do vysílání, a zakazovala hrát některé české písně, připomíná Tomáš Černý.

„A proto bylo velmi významné a posluchači to velice rychle zaregistrovali, že ve chvíli, kdy hlasatel Mančal de facto odstartoval Pražské povstání, se začaly vysílat sokolské pochody. A to by bylo ještě před koncem všech těch událostí absolutně nemyslitelné, protože sokolové byli jedním z pilířů – stejně jako třeba legionáři – Československé republiky.“

Z armády do rozhlasu

Před válkou byl Zdeněk Mančal důstojníkem Československé armády. Po okupaci v březnu 1939 měl proto podle nařízení Němců narukovat do tzv. vládního vojska.

Čtěte také

„Adolf Hitler zemřel,“ znělo rozhlasem. Jako první povstal proti okupantům Přerov, brutální německá odveta odpor Čechů už nezastavila

„Ale protože se znal s jistým panem Šimandlem, což byl od konce 20. let významný úředník Československého rozhlasu, taky svého času hlasatel a reportér, tak ten ho tehdy vlastně vytáhl z té armády.“

Během pár týdnů se tak z důstojníka stal rozhlasový hlasatel.

„A oni v podstatě po celou válku společně, když to řeknu velmi zjednodušeně a eufemisticky, to na sebe tak jako mrk mrk hráli, že jednou se to stane, že jednou rozpoutají to povstání, k čemuž skutečně došlo.“

„Je právě sechs hodin.“

Společně s Tomášem Černým se proplétáme rozhlasovými chodbami k někdejším studiím protektorátního vysílání.

Čtěte také

Generál Kutlvašr vedl povstání v Praze, Slunečko skupinu Sever. Z hrdinů se záhy stali nedůvěryhodnými

„My jsme teď na schodišti, kterému se dá říkat mezanin, protože je to mezi patry. Budova rozhlasu je ve svahu. Máme výhled na rozhlasový dvorek, na studio číslo 1. A právě tady za těmi tzv. lítačkami je studio 3, a odsud se odbavuje i protektorátní vysílání rozhlasu.“

Právě jsem přišel 5. května krátce před šestou ráno hlasatel Zdeněk Mančal a sedl si za rozhlasový mikrofon. Přesně v celou se rozsvítilo červené světlo a do éteru zazněla posměšná česko-německy pronesená věta: „Je právě sechs hodin.“ Pražské povstání začalo.