Když český lid povstal. Připomeňte si události z přelomu dubna a května 1945
Liduprázdné ulice německých měst a radost i strach ze sovětských vojáků na Moravě. Jak probíhalo osvobození Československa?
Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech na českém území už mohli Češi po šesti letech německé okupace slavit svobodu.
„Americká vojska obsadila na území naší republiky prvé větší město, Aš v západočeském výběžku.“
„Město Aš už nikdy nebude střediskem rejdu proti republice. Stane se českým městem, které věrně bude stát na stráži proti dobyvačným německým choutkám,“ zní z dobového záznamu.
20. dubna 1945 obsadila americká armáda město Aš. Místo projevu radosti se ale spojenečtí vojáci setkali jen s mlčením a kamennými tvářemi, stejně jako o pár dní později v Chebu, popisuje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
Čtěte také
„To jsou všechno německá města. To, co se nám dochovalo v archivech, to jsou liduprázdné ulice, vyvěšené bílé prapory, ale na těch ulicích nikdo není.“
Opačné přijetí čekalo na Sověty na Moravě a ve Slezsku. 25. března 1945 zahájila Rudá armáda tzv. bratislavsko-brněnskou operaci a o měsíc později začala dobývat Brno.
„Čtrnáct dnů se bojovalo o Brno. Třetí dům od domu, kde jsme bydleli, dostal plný zásah. My jsme byli ve sklepě, úplně nás to vyhodilo v tom sklepě málem až ke stropu,“ vzpomínala pro projekt paměť národa Daruše Burdová.
Strach ze sovětských vojáků
Radost z osvobození ale podle pamětnice Evy Maškové obyvatelům města zastiňoval strach ze sovětských vojáků. „Maminka a sousedka, ty mladé paní, mamince tehdy bylo 30 roků v pětačtyřicátém, se bály jít na ulici, protože Rusové ty ženy obtěžovali a znásilňovali.“
Čtěte také
„Příchod rudoarmějců je oslavován jako skutečné osvobození. S tím přichází ten negativní jev, to znamená, to jsou takové ty krádeže hodinek, zlatých předmětů, kol a žen,“ vysvětluje historik Vojtěch Kyncl. „Ale nic to nemění na oslavě toho, že Rudá armáda skutečně je vnímána jako armádou, která pomůže zbavit se německého panství.“
Informace o tom, jak fronty postupují, získávali Češi na dosud okupovaném území ze zahraničního vysílání i z Němci cenzurovaného hlášení rozhlasu.
„My jsme měli doma mapy, a tam jsme sledovali, jak se nám blíží osvobození,“ vyprávěla paměti národa Libuše Havlíčková. „To se nesmělo, to bylo nachystáno tak, že kdyby někdo šel, tak se zvenku zatáhne za šňůru a všecko spadne. Tak jsme to s tatínkem sledovali na mapách, jak se nám blíží Rusové.“
Blížící se konec války
Rudá armáda osvobodila Ostravu 30. dubna 1945. Ten samý den se Adolf Hitler zastřelil ve svém berlínském bunkru.
Čtěte také
„Ty informace samozřejmě Češi měli a přispívalo to k tomu nárůstu napětí a k vědomí, že konec války se blíží. Nikdo nevěděl, proč vlastně ti Němci, přestože jejich vůdce již je mrtvý, setrvávají na protektorátní půdě,“ připomíná historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
„Němci k tomu měli své důvody, protože protektorát byl zázemí nejsilnější z jejich posledních bojeschopných skupin armád, Schörnerovy skupiny armád Střed.“
V závěrečném dílu seriálu uslyšíte, co se dělo v rozhlase před vypuknutím Pražského povstání.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
