Spojené státy klimatické
V Bostonu se připravují na globální oteplování. Budují hráze proti záplavám
Klimatická krize je jedním z těch témat, která zásadně rozdělují Ameriku. Prezident Donald Trump podporuje uhelný a naftařský průmysl, chce odstoupit od Pařížské klimatické dohody a jeho vláda zakazuje svým úředníkům používat termín změna klimatu. Skupina guvernérů a starostů se ale zavázala, že jejich oblasti budou podmínky Pařížské dohody plnit dál.
V bytovém domě kousek od břehu právě končí osvětová akce pro místní obyvatele. Tady ve východním Bostonu není změna klimatu abstraktní téma, ale aktuální hrozba. Nepříliš bohatá čtvrť byla původně ostrovem, který tu sice uměle připojili k pevnině, ale i tak je oceán všude kolem.
„Změna klimatu není věc budoucnosti. Loni jsme měli tři silné sněhové bouře, moře zaplavilo ulice a pak lidem zamrzala auta v metrové vrstvě tuhého ledu,“ vysvětluje Magdalena Ayedová, která společně s Heather O´Brienovou vede organizaci Harborkeepers. Ta se snaží mimo jiné připravovat zdejší lidi na to, jak se zachovat v krizových situacích.
Nechávají mě hádat, kolik si myslím, že mají ve Východním Bostonu na 40 tisíc obyvatel sanitek. Svou reakci mnohonásobně přestřelím. Správná odpověď totiž zní jednu a o druhou se dělí s mezinárodním letištěm. Nemocnici tu nemají žádnou.
„Upřímně, máme z toho strach. Řekněme, že by Boston zasáhl hurikán Sandy, který nás naštěstí těsně minul. Ale jednou takové štěstí mít nebudeme a v takovém případě by naše dva tunely zaplavila voda. To spočítali odborníci a úřad,“ říká Heather.
Vodu zachytí přímořské parky
Město Boston si svou zranitelnost uvědomuje, a i když ženy ze spolku Harborkeepers mají k práci lokálních politiků výhrady, radnice se připravuje na následky globálního oteplování na půl století dopředu.
Míková ke klimatické krizi: Pokud nic neuděláme, za 30 let tu bude počasí podobné severu Sahary
Česká republika právě zažívá vlnu horkých dnů. Jak mohou souviset dnešní vysoké teploty se změnou klimatu? A měli bychom myslet na to, co bude s klimatem za třicet let, nebo je to zbytečná starost, jak prohlásil premiér Andrej Babiš? S meteoroložkou Taťánou Míkovou z České televize se o klimatu bavil Tomáš Pancíř.
„Je to jedna z klíčových priorit města Boston a za poslední dva roky se to stalo jednou z největších výzev, kterým čelíme,“ říká Alisha Peganová, která má přípravu na následky změny klimatu na bostonské radnici na starosti.
Město buduje třeba přímořské parky, které mohou zachytit velkou vodu, nebo projektuje, jak zvednout celé ulice i s klíčovou infrastrukturou do větší nadmořské výšky. Kdyby přišla stoletá bouře se záplavami, pod vodou by se ocitlo i centrum města včetně nižších pater radnice.
Jak přistupují ke změnám klimatu jiné části Spojených států? To se dozvíte v dalším dílu seriálu Jana Kaliby v úterý v 8.50.
Související
-
Pěstování masa v laboratoři? První umělé hamburgery si objednáme prý už za pár let
Už v roce 1931 předpověděl pěstování umělého masa Winston Churchill. Dnes se vědci po celém světě pokoušejí tuto vizi naplnit.
-
Neplýtvat jídlem a vzdělávat dívky třetího světa. Překvapivé rady známého amerického konzultanta
Před půl stoletím pracoval pro Martina Luthera Kinga, pak se rozhodl proměnit vztah byznysu k životnímu prostředí. Host: Paul Hawken, konzultant vlád a korporací.
-
Nejíst maso a nelétat? Zjistěte, jak můžete omezit svou uhlíkovou stopu
Klimatická změna se v politice i ve společnosti stává čím dál důležitějším tématem. Podle odborníků proti ní má smysl bojovat i individuálně - omezením vlastní uhlíkové stopy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
