Než přišla kontrola, stihl opat dokumentaci spálit

Víte, jak kladrubský klášter zasáhl do českých dějin, proč se z Jana z Pomuku stal svatý a že to všechno bylo vlastně trochu jinak, než jak se tvrdí? Také to jste se dozvěděli v rámci sobotního výletu Po Česku.

„Vešli jsme do kostela Nanebevzetí Panny Marie, svatého Benedikta a svatého Wolfganga. Tak zní celý název,“ říká Milan Zoubek, kastelán, který má na starosti celý areál bývalého kladrubského kláštera benediktinů a pozdějšího zámku Windischgrätzů.

Jak se od něj dozvídám, nejstarší části zdiva kostela pamatují ještě původní románskou baziliku z počátku 13. století, v té době největší v Čechách. Současnou podobu dostal chrám s trojím zasvěcením v letech 1712 až 1726.

„Opat se tenkrát rozhodl, že budou realizovat přestavbu románské baziliky. Vyhlásil výběrové řízení, do nějž se mu přihlásil Jan Blažej Santini-Aichel a Kryštof Dienzenhofer. Nakonec si vybral nákladnější Santiniho projekt,“ přibližuje můj průvodce.

Autorem baziliky je Jan Blažej Santini-Aichel, jeden z nejlepších barokních architektů|foto: Václav Žmolík

Dovedete si představit, že ne každému se rozhodnutí opata líbilo. S touto skutečností nespíš souvisejí události, které nám mohou připadat docela současné.

„Do dnešní doby se z přestavby nezachovala žádná dokumentace. Když měl být totiž opat zkontrolován, prohlásil, že zpovídat se bude pouze Bohu – a veškerou dokumentaci spálil,“ říká Milan Zoubek.

I přesto jistě budou historici umění a všichni milovníci architektury s opatovým rozhodnutím souhlasit. Santini v Kladrubech vytvořil jedno ze svých nejkrásnějších děl, jeden z příkladů takzvané barokní gotiky, která ho proslavila.

Chrám je to opravdu monumentální. „Délka kostela je 86 metrů, výška kopule je 40 metrů,“ přidává konkrétní čísla Milan Zoubek.

Sochy a fresky, které kostel zdobí, jsou díly předních umělců počátku 18. století. Většinu dalšího vybavení kostela navrhl osobně Jan Blažej Santini-Aichel.

„Podle jeho návrhu byl vyroben hlavní oltář, chórové lavice, kazatelna a varhanní skříň. Interiér proto působí jednotou stavby i zařízení,“ ukazuje kastelán.

Prelatura kladrubského kláštera|foto: Václav Žmolík

Santini také proslul symboly, které vtěloval do svých staveb. A tak si na podlaze chrámu v místě křížení lodí všímám velké osmicípé „Santiniho“ hvězdy.

„Santini používá hodně symboliky. Hvězdy, které tu najdete na zemi i na stropě, jsou mariánské hvězdy. Další symboly se nacházejí například na varhanách. Santini pracoval také hodně se světlem. Ráno, když svítí slunce, má kostel úplně jinou atmosféru než pozdě odpoledne,“ upozorňuje Milan Zoubek.

Kostel nemá žádné věže. Ty původní, gotické, nechal Santini zbourat. Zato má nádhernou kopuli, která ho doslova a do písmene korunuje.

„Kopule je zakončena korunou. Existují dva výklady, čí tato koruna je. Podle prvního je tu v kostele pohřben zakladatel kláštera kníže Vladislav I. – je to tedy knížecí koruna. Podle druhé teorie je důvodem zasvěcení kostela Panně Marii, královně nebes,“ uzavírá kastelán.

Zobrazit polohu kladrubského kláštera na větší mapě